Držme si klobouky, jede se z kopce

19. 3. 2010 / Karel Dolejší

Ostrov Diego García ležící necelých 2 000 kilometrů na jih od Indie a Británie, pod jejíž správou se nachází, ho dlouhodobě pronajala USA, jež na něm vybudovaly strategickou leteckou základnu. Letecké útoky na Irák během válek v letech 1991 a 2003 zahrnovaly využití této základny.

List Herald of Scotland, který problematiku sleduje již tři roky, před několika dny informoval o tom, že Pentagon najal floridskou dopravní společnost Superior Maritime Services k přepravě 195 tisícilibrových (cca 450 kg) pum BLU-110 a 192 dvoutisícilibrových (cca 900 kg) protibunkrových pum BLU-117 na ostrov Diego Garcia. To vyvolalo spekulace o tom, že munice souvisí s možným leteckým útokem na zodolněné íránské jaderné instalace. Na základně jsou umístěny "neviditelné" strategické bombardéry B-2 Spirit.

V Teheránu mezitím vedení Revolučních gard doplnil brigádní generál Mohammad Pakpúr. Stal se tak podřízeným generálmajora Mohammada Alího Džafarího, který jednotky řídil během nepokojů započatých tzv. Zelenou revolucí. Ukazuje to na přípravu režimu k asymetrickému konfliktu s USA. Zatímco Džafarí je předním íránským odborníkem na protipovstalecké operace a asymetrické obranné strategie, Pakpúr má bojové zkušenosti s úspěšným řízením libanonského Hizballáhu. Je zřejmé, že pokud by USA zaútočily a došlo i k pozemním operacím (téměř jistě jen k izolovaným výsadkům, USA nemají k dispozici volné pozemní jednotky), Revoluční gardy o síle 125 000 mužů by dostaly za úkol vést v zásadě guerillovou válku.

Pokud by propukl konflikt, Hizballáh bude Íránem využit jako odvetná zbraň proti Izraeli. Je schopen nasadit tisíce (většinou dělostřeleckých) raket a zkušené pozemní síly, které se v roce 2006 měsíc bránily izraelskému útoku. Na rozdíl od íránského letectva a námořnictva by Hizballáh mohl odolat palebné převaze protivníka a způsobit mu vážné problémy. Podobným způsobem měl být využit dnes již prakticky vojensky bezvýznamný Hamás v Gaze. Vedle toho se uvažuje i o tom, že by Írán mohl zaminovat Hormuzský průliv a zkomplikovat transport ropy z Perského zálivu; to však většinou analytici považují za dočasný problém.

Íránský prezident Ahmadínežád rovněž v neděli jmenoval zvláštní tým pověřený minimalizací škod v případě války. Výbor vede náčelník generálního štábu generálmajor Hasan Firúzabádí a zahrnuje ministry obrany, vnitra a vědy.

Řada analytiků vyjadřuje vážné pochybnosti o tom, že by vojenský zásah - ať už izraelský nebo americký - mohl íránský jaderný program zastavit, i o tom, zda by se USA případný konflikt s Íránem podařilo lokalizovat. Nejde ale jen o bezprostřední bezpečnostní hrozby, třeba i mimo region - Írán je schopen vyslat na Západ teroristy, proti nimž současná generace amatérů z al-Kájdy představuje jen minimální nebezpečí - ale také o to, co by jednostranný americký útok udělal s již tak rapidně se zhoršujícími vztahy s Čínou, strategickým dialogem s Ruskou federací, cenami ropy a finančními trhy.

Iran shakes up guards, U.S. 'ships bombs' ZDE

Vytisknout