Rusko omezuje svobodu projevu

17. 2. 2010 / Jan Čulík

Je běžně známou věcí, že v médiích, v nichž o něco jde (především v televizi) omezuje současná ruská vládnoucí garnitura svobodu projevu - kritiku Medvěděva či Putina v ruské televizi neuslyšíte. Štěpán Kotrba ve svém článku opět hájí zájmy mocných: nevidím důvodu, proč by nemohli nezávislí reportéři informovat o ruském vládním masakrování čečenského obyvatelstva stejně jako o masakrování, které provádějí čečenští teroristé.

Česká televize ovšem samozřejmě není nezávislá: její reportéři neznají principy nestrannosti. Sdělovací prostředek se nemůže spojovat s charitativními organizacemi, a už vůbec ne s těmi, které jsou financovány z vládních zdrojů. Tím se Česká televize diskredituje úplně stejně jako ruská vláda, která jejího zpravodaje vyhostila.

Sorosova organizace nemá žádné vazby na americké vládní kruhy; Soros naopak financoval miliony dolarů kampaň na diskreditaci George Bushe. Štěpán Kotrba nedokáže pochopit princip "clear blue water" - že rozdílem mezi Ruskem a západními demokraciemi je, že ne všechny zájmy jsou provázané. V západních zemích stále ještě existuje pluralita, a právě proto nepoužívají západní země stalinských metod, jako je vyhošťování televizních zpravodajů.

Reakce ŠOK: Mě nevadí, jestliže kdokoliv nezávisle, i když kriticky informuje o nešvarech v jakékoliv zemi. Nesmí přitom ovšem pominout realitu. Nemí ignorovat fakta. Nesmí fandit jedné ze stran konfliktu. Čečenský separatismus velebený jako boj "Ičkerie" za nezávislost, teroristé (Maschadov, Basajev) velebeni jako "moudří a odhodlaní vůdci národa" - to není objektivní žurnalistika, ale účelové překrucování faktů, legitimizující rozdmychávání konfliktu, napomáhající a oslavující jednu stranu zákeřné asymetrické občanské války. Být členem politicky aktivistické organizace a zároveň reportérem zpravodajství v tom samém regionu, kde tato politiko aktivistická organizace působí pod rouškou "humanitární" pomoci, nemá nic společného s "nezávislou" a "objektivní" žurnalistikou. Nezávislí reportéři mohou a měli by nestranně informovat své čtenáře a diváky. Embeded propagandisté a aktivisté by se měli v médiích vřejné služby vyjadřovat pouze omezeně tak, jak určují pravidla pro vyváženost názorů. Britské listy se postavily mainstreamové proamerické propagandě v případě války "malé hodné Gruzie" s "velkým zlým Ruskem" a doufám, že nebudou podléhat téže propagandě ani v případě Čečny. Reportéři a editoři ČT opravdu neznají principy nestrannosti, jestliže interpretovali i ukončení působení svého reportéra tak jednostranně, jak se stalo včera. Skutečnost není to, co za ni ČT vydává.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 17.2. 2010