Co všechno se musí přihodit, aby pedagogické fakulty fungovaly lépe

22. 12. 2009 / Silvie Kratochvílová

Další vzdělávání pedagogů je v současné době hlavně v rukách neziskových organizací, jejich kvalita je kolísavá, není soustavně kontrolovaná státem, z mnohých stran zaznívá, že není vždy plně efektivní. Proč se stát nesnaží přesunout další vzdělávání, které je kvalitní, na pedagogické fakulty, které zaměstnají odborníky, kteří dnes za velké peníze učí kurzy pro učitele v soukromých kurzech? Kvalitního vzdělání v oblasti moderních přístupů a vzdělávacích strategií by se dostalo už studentům učitelství.

Fakulty jsou sice na ministerstvu nezávislé a přikazovat jim lze jen stěží, ale kde není poptávka, není ani reakce. Je nutné tedy na fakulty vyvíjet systematický tlak. K jakým krokům by fakulty měly přistoupit, aby aktivně podpořily reformní změny?

Učitel bakalář, nebo magistr?

Chcete-li se ve Francii stát učitelem, musíte mít bakalářský titul. Poté se přihlásíte do výběrového řízení do dvouletého univerzitního velmi specializovaného programu, kam je přijat jen omezený počet studentů, který určuje ministerstvo. Ve Francii je počet přijímaných studentů závislý na personálních potřebách škol. Projdete-li náročným výběrovým řízením, jste placeni, absolvovujete-li kurz, stáváte se státními úředníky a stát vám garantuje pracovní místo (jste placeni i v případě, že nejste umístěni -- nevýhoda francouzského systému je v tom, že vás mohou umístit téměř kamkoli, i na druhý konec Francie).

Tento francouzský model má mnohá negativa, v Čechách bychom se však mohli inspirovat. Nevím, jestli existuje oficiální výzkum, který zjišťoval, kolik absolventů pedagogických fakult nakonec profesi učitele nevykovává, ale je známo, že je mnoho těch, kteří již během studia o učitelskou profesi nestojí, mnozí studenti pedagogiky vlastně jen "zneužívají" pedagogických fakult k získání diplomu.

V Česku navíc pedagogické fakulty mnohdy slouží jako odkladiště studentů, kteří se nedostali na prestižnější fakulty. Samy pedagogické fakulty by měly bránit svojí čest a se situací se začít vypořádávat noblesním způsobem, tzn. pokusit se z fakult udělat místo pro odborníky, pedagogické profesionály, kteří se chtějí opravdu rozvíjet. Proč do magisterského studia pedagogiky nepřijímat jen užší kruh zájemců, dobře vybraných? Na konkurzech do zaměstnání prochází adept psychologickým testováním, proč řádně a kvalitně netestovat i budoucí pedagogy, kteří mají za celou svou karieru v rukách stovky až tisíce dětí? Při současném stavu z pedagogických fakult nevycházejí ani vědci, ani kvalitně vyškolení učitelé.

Student jako asistent

Výhoda francouzského systému praxí je v tom, že studenti pedagogiky ve školách na praxích fungují celý rok a pravidelně. Fungují ve třídách jako asistenti učitelů a žáků, podílí se na výuce, seznamují se podrobně s chodem školy. Učitelé se mohou proto pravidelně účastnit i několikatýdenních školení, která probíhají v institutech, kde studují studenti pedagogiky. Student s učitelem si na pár týdnů "pouze" vymění role. Studenti jsou schopni učitele ve školách plně zastoupit, zcela odpadá problém absence učitelů, suplování, vzdělávání o víkendech.

Při praxích na českých pedagogických fakultách to vypadá tak, že si studenti ve škole "odučí" několik hodin bez návaznosti a souvislostí. Takové zásahy do chodu školy mají pro školy pouze tu výhodu, že za něj mají zaplaceno, ale to je vše. Zkušenosti z praxí jsou většinou studentů hodnoceny velmi negativně. Nepřinášejí téměř nic ani pro jednu ze zúčastněných stran. Díky několika změnám ve vyhláškách a školském zákonu by mladí učitelé mohli zastoupit učitele i při nenáviděných "dozorech" na chodbách a jídelnách (činnost, kterou ve Francii vykonávají nezaměstnaní, nebo studenti jako brigádu). Ve Francii jsou nižší pracovní pozice ve školách obsazovány klienty úřadu práce, o poledních pauzách žáky hlídají. Požadavek na financování asistentů ve školách by mohl být částečně vyřešen díky změnám v pojetí praxí na pedagogických fakultách.

Fakulty vzdělávací instituty i pro učitele

Fakulty by také mohly převzít velkou část dalšího vzdělávání učitelů, kterou dnes vykonávají neziskové organizace. Učitelé se musí neustále vzdělávat, to je naprosto správné, proč ale mladí učitelé neprocházejí užitečnými kurzy a specializovaným vzděláváním v oblasti globální výchovy, kritického myšlení, čtenářské gramotnosti, osobnostní výchovy atp. již na fakultách? Proč nedošlo k propojení fakult a neziskového sektoru, který toto vzdělávání zajišťuje?

Mnohým neziskovým organizacím v oblasti vzdělávání nelze upřít profesionalitu a kvalitu, proč tedy do akademického prostředí jejich znalosti a zkušenosti nezačlenit? Je vůbec pro přílišné teoretizování a "akademismus" na pedagogických fakultách pro tato témata místo? Uvědomujeme si, kolik finančních prostředků vydaných za vzdělávání by se ušetřilo, kdyby část vzdělávání, za které školy nebo učitelé platí nemalé peníze, přesunulo již na fakulty?

Propojení fakult a praxe

Na zahraničních pedagogických školách běžně potkáte vyučující z praxe. Nejlepším učitelům ze škol je nabídnuta úzká spolupráce, nestane se tedy, aby didaktické předměty vyučoval člověk, který zná didaktiku jen zdálky a teoreticky. Proměna výuky oborových didaktik musí projít celkovou důkladnou proměnou na všech fakultách, dosud to jsou jen vlaštovky, které mohaletou výuku zásadním způsobem mění, často bohužel i za kritiky samotných studentů a nemají řádnou podporu vedení.

Nepropojenost praxe a teorie je na mnoha českých univerzitách do očí bijící. Univerzity musí reagovat na poptávku škol a společenské potřeby. Ve Velké Británii lze absolvovat kurzy jako např. "asistent pro podporu rozvoje čtení". Například současný ožehavý problém rozvoje metod čtenářské gramotnosti se musí řešit na fakultách a fakulty musí dát učitelům nástroje a strategie na její rozvoj. Na fakultách by bylo dobré rozvíjet výzkumy, které reagují na problémy ve školách a společnosti, studenti by do těchto výzkumů měli být aktivně zapojováni, měli by provádět dotazování přímo ve školách v terénu. Pedagogické fakulty si nevychovávají dostatek mladých vědců a reformátorů, kteří věci pohnou kupředu.

Zahraniční stáže

Je nutné podpořit i vysílání studentů na zahraniční stáže na pedagogické instituty a přímo do škol. Pedagogické fakulty jen zřídka nabízí možnost výjezdu na obdobu pedagogické fakulty v zahraničí a každoroční vysílání mladých studentů přes specializované programy jako je např. Sokrates (stáže v zahraničních školách pro maximálně 50 žadatelů) mají dopad jen na malou část učitelů. Problém mnoha studentů pedagogiky je i jejich omezená znalost cizích jazyků.

Úkolem pedagogických fakult je tedy navázat úzkou spolupráci se zahraničními pedagogickými fakultami a zároveň rozvíjet maximálně jazykové dovednosti ve světových jazycích. Vysílání studentů za účelem načerpání zkušeností na zahraničních filosofických fakultách je samozřejmě velmi chválihodné, tento typ stáží ovšem nemíří do podstaty problému, studenti se musí setkat s realitou zahraničních škol, pedagogických fakult, setkat se s prací na pedagogických fakultách a postupně vytvářet tlak na české pedagogické fakulty.

A kdo přinutí fakulty?

Bohužel ministerstvo může jen málo fakultám přikazovat, jak by mělo jejich vzdělávání vypadat. Snad jen postava schopného ministra nebo ministrině školství může stále znovu a znovu upozorňovat vedení fakult na nedostatky v jejich koncepci vzdělávání učitelů. Velký tlak by ministerstvo mohlo vyvíjet přes poskytování financí z Evropských fondů na velmi konkrétní projekty (jako např. rozvoj gramotnosti atp, oblast akademicky v České republice nerozvinutá). Jasné cíle a témata financovaných projektů by mělo vymezit ministerstvo. Problémy při rozdělování peněz z evropských fondů musí být na ministerstvu vyřešeny velmi pečlivě - zajistit velmi nezávislou a odbornou komisi, která projetky zodpovědně zhodnotí.

Hlavní roli mohou ale hrát i ředitelé škol. Ti by si mohli vynutit po fakultách stážisty, kteří budou ve školách působit dlouhodobě (jako asistenti žáků s problémy učení, nebo jako asistenti pedagogů).

Další tlak musí přijít ze strany studentů poté, co stát zavede placení školného. Studenti snad budou vyžadovat za své peníze vyšší kvalitu. Pravidelné evaluace, audity, kvalitní hodnocení pedagogických sborů na fakultách, vydávání pravidelných veřejných zpráv o kvalitě výuky, inteligentní tlak médií -- to vše by mohlo posunout vývoj kupředu pozitivním směrem.

Dopustili jsme se několika zjednodušení a zobecnění, omlouvám se všem, kteří na fakultách vykonávají kvalitní práci. Je však třeba neustále poukazovat na to, co na fakultách nefunguje, co je třeba zlepšit. Pozitivní vývoj ve školství závisí na přístupu fakult, dají-li na univerzitách prostor novinkám a vnitřní reorganizaci.

Doufám tedy, že co nejrychleji dojde k řádné veřejné diskusi o stavu pedagogických fakult. Vyučující na těchto fakultách by měli vysvětlit, proč k zásadním změnám dochází tak pomalu a kdy hodlají o situaci veřejně diskutovat.

Vytisknout