Večeře za 1000 dolarů za osobu - na dobročinné účely

30. 11. 2009 / Miloš Kaláb

Lidé večeří různě a někteří chodí spát bez večeře. Jiní jdou do restaurace a opět jiní jedí to, co si sami uvařili nebo dali dovézt. V žádném případě se ale nejedná o tisíc dolarů za osobu. Někteří lidé v kanadské Ottawě usoudili, že by bylo dobré přispívat na dobročinné účely - ne ale tak, že sednou ke stolu, napíší šek a pošlou jej poštou. Chtějí se při tom dobře najíst a pobavit, ale tak, aby dostala dobročinná organizace co nejvíce peněz. Štědří bohatí Ottawané se tedy scházejí a platí za večeři tisíc dolarů za osobu. Vaří jim známí kuchaři - zdarma. Hodláte něco podobného organizovat v Praze, Brně nebo v Plzni či někde jinde? Je to velice jednoduché.

Před 20 roky bylo dnešní paní Mary Ann MacIntoshové 17 roků a její mladší sestře bylo 12. Jejich maminka tehdy onemocněla na rakovinu a začala se léčit a to tak, aby děvčata nevěděla. Když se rakovina o 2 roky později vrátila a maminku jim vzala, rodina propadla depresi. Nebyla tehdy organizace Wellspring Centres. Dnes jsou její střediska po celé Kanadě a poskytují rodinám lidí trpících rakovinou podporu nejrůznějšího druhu jako skupinové programy pro dorůstající mládež, pro celé rodiny nebo pro lidi, kteří pečují o nemocné. Wellspring mluví s lidmi o rakovině a pomáhá vyléčeným na cestě zpět do práce. Přístup k pomoci nevyžaduje žádné doporučení od nikoho a pomoc se poskytuje zdarma. Střediska Wellspring nedostávají žádnou vládní podporu a jsou financována výhradně z darů.

Nadace pro péči o nemocné rakovinou se loni rozhodla získat dva a půl milionu dolarů, aby mohla postavit středisko Wellspring v Ottawě a stejně velkou další částku, aby mohlo středisko fungovat. Až dosud organizovala paní MacIntoshová tzv. gala, jejichž cílem bylo vybírat peníze na dobročinné účely. Má bohaté zkušenosti jakožto bývalá ředitelka skupiny mecenášů (sponsorů), kteří podporují Národní umělecké středisko. Jenže její plány na sbírku pro Wellspring zhatila hospodářská krize. Kromě toho jsou "gala" náročná na čas i organizaci a chodí na ně omezená vrstva těch nejbohatších. Na dobročinné účely odejde jen asi polovina vybraných peněz zatímco druhou polovinu spotřebuje režie. Což, kdyby se podařilo zorganizovat něco menšího než gala, dostat tam další lidi ochotné přispět a při tom zajistit, aby všechny vybrané peníze šly na charitativní účely?

Paní MacIntoshová se rozhodla pořádat malá gala přímo v domech štědrých lidí pod názvem "Celebrity Chefs Club for Cancer Survivorship" (Klub významných kuchařů pro přežívání rakoviny) - krátce "non-gala gala", jak sama říká. Jak to dělá?

Obrací se na bohaté lidi s návrhem, aby uspořádali ve svých domech večeře, při nichž by všichni lidé u stolu, tedy včetně organizátorů, zaplatili po tisíci dolarů. Současně vyzvala talentované kuchaře ve městě, aby věnovali svůj čas pro dobrý účel a večeře připravovali zdarma. Nejmenší vybraná částka má být při každé večeři deset tisíc dolarů.

První schůzka organizátorů, hostitelů a kuchařů se konala nedávno - v rezidenci ministerského předsedy, jehož manželka paní Laureen Harperová je čestnou předsedkyní ottawského střediska Wellspring. Zatím daruje potraviny a víno pět nejlepších ottawských restaurací a jejich kuchaři je bezplatně připraví. První "non-gala gala" plánuje 6 chodů. Kuchaři slibují, že zanechají po večeři v každém domě kuchyni v takovém stavu, v jakém začnou pracovat.

Co se týká tisícidolarového poplatku za večeři, poznamenala první hostitelka paní Bassiová, že s manželem utratí v restauraci vždycky několik set dolarů za každou večeři, takže se nejedná o nic mimořádného, ale v tomto případě půjdou všechny vybrané peníze na dobrý účel. Vlastně hodlá každá hostitelka navíc přispět něčím se svého, například šampaňským vínem, a zajistí všem účastníkům dopravu domů, aby neměli starost o řízení auta pro alkohol v krvi.

Nejobtížnějším úkolem je pro každou hostitelku pozvat známé a oznámit jim cenu za večeři, protože doba je těžká a všichni už přispěli velkými částkami na nejrůznější dobročinné účely. V tom má paní Bassiová pravdu, protože je opravdu až nepochopitelné, odkud se berou v Ottawě milionové příspěvky na nejrůznější dobročinné akce, ať se jedná o dětskou nemocnici, všeobecnou nemocnici, speciální nemocniční oddělení jako je srdeční či chirurgické, různé nadace pro pomoc lidem trpícím cukrovkou, rakovinou, ledvinovými, jaterními, střevními a všemi dalšími chorobami, i když je známo, že v tomto městě přispívají všichni lidé, kteří mohou něco peněz oželet. Pani Bassiová si ale zřejmě své hosty vybrala dobře, protože všichni okamžitě souhlasili.

Pro nejbližší dobu se plánuje dalších sedm "non-gala gala" - na večeři pořádanou majiteli galerií Koyman Galleries přijde 60 hostí, takže do pokladny Wellspring Centre přijde jen z této večeře dalších 60 tisíc dolarů. Poté, co uveřejnily noviny článek o této akci, organizátoři očekávaji další přihlášky. Nejsou sobečtí. Navrhují lidem s nižšími příjmy i úsporami, aby organizovali něco podobného pro svou oblíbenou dobročinnou organizaci, přičemž by vybírali jen třeba po jednom stu dolarů.

V Ottawě jsou ale i lidé, a je jich mnoho, kteří mají problém postarat se o svou vlastní večeři a tragické je na tom to, že před několika nebo více roky byli zaměstnáni a to dokonce velice dobře a těšili se, jak si budou užívat penze. Neužívají si. Přestože jim nejznámější kanadská firma špičkové technologie ukládala část příjmu do penzijního fondu, aby z něho mohla penze vyplácet, dnes tito lidé smluvní penzi nedostávají. Nemají ani peníze na ty léky, které nehradí provinční zdravotní pojištění. Sešli se tedy, ovšem nikoliv u bohatě prostřeného stolu nýbrž na demonstraci před parlamentní a vládní budovou, aby žádali vládu o revizi zákonů, které takovou situaci dovolují - aby byl penzijní fond beztrestně vypleněn, aby byli penzisté postaveni na roveň všem ostatním věřitelům firmy, a aby si i v této situaci vedení rozdělovalo mezi sebe vysoké peněžní částky.

Firma požádala před několika měsíci o soudní ochranu před bankrotem, údajně proto, aby se mohla reorganizovat a opět prosperovat. Vždyť v roce 2000 zaměstnávala přes 90 tisíc lidí po celém světě a nyní jich měla jen něco přes 20 tisíc. Její akcie měly v roce 2001 hodnotu 1245 dolarů, kdežto v roce 2009 méně než 0.1 dolaru (10 centů). Postupně se ukázalo, že vedení firmy neusilovalo o její záchranu nýbrž o její rozprodání. Právní firmě v New Yorku nabídlo 15 milionů dolarů za "úspěšný prodej" a založilo mnohamilionový účet, aby prý mohlo úspěšně čelit případným soudním žalobám. Všechno, co vedení dělalo, bylo tedy velice "úspěšné". Bylo jím také propouštění dalších a dalších zaměstnanců z práce, ale ti už nedostávají žádné odstupné ani penzi. Za takto úspěšné rozprodávání si vedoucí firmy rozdělovali statisícové až milionové odměny, ale soudu to nevadí, kdežto penzistům ano. Budou vánoce a tedy vedení rozděluje prémie a odměny - opět mezi sebe. Už tím hodně pobuřuje bývalé zaměstnance, ale zřejmě nepřichází do úvahy, že by snad někdo ve vedení hodlal uspořádat večeři pro dobročinné účely. Jsou sice bohatí, ale nikoliv štědří.

Vytisknout