Havel, nebo Dubček?

18. 11. 2009 / František Řezáč

K článku Jana Kellera "Záhady naší doby, anebo jak Západ podrazil Václava Havla" mohu dodat několik informací. V Plzni jsem pomáhal od konce roku 1988 zakládat Klub Obroda. Instruktor přípravného výboru pro náš kraj nás v polovině roku 1989 informoval o prognóze, již připravili spolupracovníci Obrody a jež předpokládala vyčerpání a konec režimu tzv. reálného socialismu v horizontu od půl roku do roku. Také nám sdělil, že Obroda navrhne Alexandra Dubčeka na prezidenta ČSSR, až uplyne na začátku roku 1990 volební období G. Husáka.

Toto jsem sdělil ostatním disidentům z Charty a Demokratické iniciativy prostřednictvím signatáře Charty Ing. J.C. někdy v létě. On se právě vrátil z Francie, kde údajně hovořil s Pavlem Tigridem a od něj měl zprávu, že kandidátem na prezidenta bude Václav Havel.

"Žádnej Dubček, Havel bude prezidentem!" řekl doslova. My, plzeňská Obroda, jsme v té době zaslali dopis KV KSČ se žádostí, aby byl zahájen dialog s opozicí. Divím se tedy, proč už se to někde v popisu událostí neobjevilo - či snad objevilo? Na tom, že se opozice na konec režimu připravovala, není přece nic špatného. Špatný by byl opak.

Stejně tak není nic zlého na tom, že se vedly všelijaké průzkumné rozhovory na úrovni agentů obou stran, jak si ta či ona strana ten převrat představuje, třeba jen proto, aby se to nezvrhlo v násilí...

Moc bych se tedy divil, kdyby Václav Havel nevěděl o tom, že ho exil v osobě nejpovolanější, tedy Pavla Tigrida, favorizuje na funkci prezidenta. Místo pompézních a mnohdy trapných oslav a hraní si na "totáč" kolem listopadu by asi bylo užitečnější se důkladně podívat na to, jak to vlastně všechno probíhalo. Včetně pravdivých svědectví hlavních aktérů. To ostatně neplatí jen o tomto výročí.

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 18.11. 2009