Uzbekistán odmítá novou ruskou základnu v Kyrgyzstánu

6. 8. 2009

KD│ Uzbekistán vystoupil proti myšlence zřídit na jihu Kyrgyzstánu novou ruskou vojenskou základnu. Smlouva o této základně je zatím předmětem jednání mezi Ruskem a Kyrgyzstánem, oproti původnímu předpokladu Moskvy nebyla podepsána na víkendové schůzce Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) v kyrgyzském letovisku Čolpon-Ata. Uzbeckému prezidentu Karimovovi se údajně nelíbí, že jednání jsou pouze dvoustranná a jeho země na ně nemá vliv, informuje v Nězavisimoj gazetě Viktorija Panfilova.

Podle vyjádření uzbeckého ministerstva zahraničí by případné zřízení nové ruské základny mohlo ještě více destabilizovat již beztak složitou situaci ve středoasijském Ferganském údolí. Odmítnuta byla i již podepsaná dvoustranná dohoda mezi Moskvou a Biškekem o rozmístění dodatečného vojenského kontingentu v Kyrgyzstánu, která údajně "může být impulsem k posílení procesů militarizace a k vyvolání různých druhů nacionalistického vzdoru", včetně "radikálních extrémistických sil". Experti na mezinárodní vztahy mají za to, že když Moskva své rozhodnutí nekonzultovala s Taškentem, dotkla se samolibosti uzbeckého prezidenta Karimova, který se již předtím cítil poškozen tím, že USA přiznaly Uzbekistánu roli lídra středoasijského regionu.

Na expertní úrovni Taškent hovoří o dalších rizicích vyvolaných řadou neřešených problémů. Uzbekistán má spory se sousedy týkající se hranic a využívání vodních zdrojů. Taškent se obává, že síly rychlé reakce KSOR zřízené pod hlavičkou ODKB nebudou neutrální v případném konfliktu mezi jednotlivými členy ODKB (k nimž patří Uzbekistán, Kyrgyzstán i sousední Tádžikistán).

Uzbecký politolog Rafik Sajfullin řekl Nězavisimoj gazetě, že vyjádření Taškentu považuje za projev "politického nesouhlasu" s Moskvou. Podle něj rozmístění jednoho ruského praporu v Kyrgystánu nemá prakticky žádný vojenský význam a jde fakticky jen o politický krok, který ale nebyl po vojenskostrategické stránce dobře definován, takže není jasné, zda v budoucnu nedojde k posílení tohoto kontingentu a ke vzniku plnohodnotné vojenské základny.

Ruský expert Aleksej Vlasov se domnívá, že z vojenskostrategického hlediska jde o "hluchý prostor" a pokud ho neobsadí Rusko, udělají to USA nebo ČLR. Podle Vlasova jde v případě posledních rusko-kyrgyzských jednání fakticky o protitah vůči rozšiřování NATO na východ. Podle ředitele Skupiny pro vyhodnocování rizik Dosyma Satpajeva jsou ruské vojenské základny způsob, jak Moskva uplatňuje svůj vliv v regionu, kterému v současnosti nemůže nabídnout významné investiční projekty (na rozdíl od Číny, která letos věnovala Šanghajské organizaci pro spolupráci (ŠOS) 10 miliard dolarů).

Andrej Grozin z oddělení Střední Asie při Institutu zemí SNS považuje vyjádření Taškentu k posílení ruské vojenské přítomnosti v Kyrgyzstánu za signál pro USA a EU, že může dojít k "prozápadní" změně zahraničněpolitického kursu Uzbekistánu

Celý článek v ruštině:ZDE

Ruská zahraniční politika | Šanghajská organizace spolupráce
Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 6.8. 2009