Immanuel Wallerstein: Jaký druh dvoustátního řešení v Izraeli?

17. 6. 2009 / Immanuel Wallerstein

Podpora mezi arabskými vůdci je silná a široká. Dokonce i Hamás dává najevo, že je ochoten přijmout koncepci dvou států na základě nevymezeného „příměří“ v boji. Některá „příměří“ v moderním světě trvala čtyři století. A v nedávnější době byla uzavřena „příměří“ na Korejském poloostrově a v Kašmíru, trvající déle než půl století. Některá „příměří“ vypadají hodně trvale.

Co je ale zřejmě z diskuse těchto dnů vyloučeno, je význam výrazu „dvoustátní“. Existují pro něj zcela rozdílné definice. Měli bychom mít na paměti, že poslední skutečná jednání, jež vedli Jásir Arafat a Ehud Barak roku 2000 v Tabě, se zhroutila v posledním okamžiku kvůli rozdílným definicím.

O co jde v těchto protikladných definicích? Samotný slogan „dvou států“ v sobě skrývá přinejmenším šest odlišných problémů. První z nich je definice suverenity. Palestinci si samozřejmě myslí, že suverénní znamená suverénní – stát se stejnými pravomocemi jako kterýkoli jiný stát. Dokonce i ti izraelští političtí vůdci, kteří přijali terminologii dvou států, mají na mysli omezenou verzi suverenity. Například jaký druh vojenského aparátu by měl takový palestinský stát? Měl byl plnou kontrolu nad povoleními k přeletu? Měl by neomezenou kontrolu svých hranic?

Druhou otázkou jsou samozřejmě hranice takového státu. Jak Organizace pro osvobození Palestiny (PLO) tak Hamás mají pocit, že přijetí hranic z roku 1967 je už samo o sobě z jejich strany obrovským ústupkem. Určitě neočekávají, že by obdrželi cokoli menšího. Ale takové hranice samozřejmě nepočítají se židovskými osadami vzniklými po roce 1967 na okupovaných územích ani ve východním Jeruzalému. Drobné úpravy těchto hranic mohou být přijatelné. Ale drobné znamená opravdu drobné.

Třetí otázkou je vnitřní demokracie v Izraeli. Budou mít nežidovští Izraelci nadále méně práv než židovští Izraelci? To je zásadní otázka, o níž se velmi málo diskutuje.

Čtvrtým problémem je, zda budou tyto dva státy definovány jako sekulární nebo náboženské. Bude palestinský stát muslimským státem? Bude Izrael nadále židovským státem?

Pátým problémem je takzvané právo návratu. Izrael byl založen na neomezeném právu návratu pro každého Žida, který chce přijít do Izraele. Arabové, kteří uprchli z Izraele (nebo byli donuceni k odchodu) požadují právo na návrat. Toto je nejožehavější otázka v celé historické debatě. Je to otázka demografie i půdy. Palestinci by v této věci mohli přijmout pouhé symbolické gesto, jestliže by všechny ostatní otázky byly vyřešeny způsobem, který by považovali za přiměřený.

Nakonec je zde samozřejmě otázka, co by se stalo s existujícími židovskými osadami na okupovaných územích. Lze si představit, že by Palestinci mohli říci, že by některé z nich mohly zůstat tam kde jsou. Je ale sotva pravděpodobné, že by osadníci souhlasili s tím, že zůstanou v palestinském státě, nebo že by ochotně přijali evakuaci do Izraele.

Co tedy vlastně Obama udělal? Zaujal pevnou pozici ve dvou věcech, které odmítá přijmout současné ultrapravicová izraelská vláda: žádná další expanze existujících osad v jakékoli podobě a přijetí dvoustátního řešení. To je nepochybně pozitivní a v kontextu vnitřní politiky USA také odvážné.

Jeho stanovisko ale přináší riziko určitých nebezpečí při jakémkoli reálném řešení. Zvažme třebas následující možnost. Bude-li Obama hodně kroutit premiérovi Netanyahuovi rukou, může Netanyahu ustoupit v obou bodech a odpovídajícím způsobem přestavět svůj kabinet. Neobrátí se potom a neřekne Obamovi, že teď musí udělat srovnatelné ústupky Palestinci? Přitom ale nebude požadovat, aby Palestinská správa měla „kontrolu nad násilím“, což je obvyklá izraelská vládní mantra. Bude chtít ústupky ve všech otázkách, které jsem zmínil výše – přičemž v žádné z nich nemůže žádné palestinské vedení jakkoli významněji couvnout.

Pak se ukáže, že Obamova odvážná gesta jsou jen způsobem, jak odvést pozornost od skutečných základních otázek.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2009

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

Vytisknout