A dochází mi bezinkové víno a naložené šípkové a chlebovo-zázvorové ještě není dokvašené a bezinky pokvetou až v květnu, abych mohl naložit další do foroty. A hraji na kytaru své texty, jen tak pro sebe a čtu, třeba o živnosti ševce Prťáka kdysi v Dolních Počernicích podnikajícího a nebo o tom, že vesmír a všechno v něm, je křehká věc a až zmizí ty dvě věci ze tří v něm, světlo a prázdno, jako že tento proces je ireverzibilní, zůstane zase jen informace, která to všechno dala dohromady.

No jo, ale kdo, nebo co to asi je, ta informace? A tak si stále něco zapisuji a diskutujeme o tom se synem v maringotce, v níž hlídá na stavbě nějaké stroje, hovoříme o životě, o Koperníkovi, Darwinovi a Freudovi a končíme stále u stvořitele a ještě o mnohém mluvíme.Třeba o tom, že nastávající krize není průser, ale naopak výzva k záchraně, nová, zřejmě skromnější cesta, možná duchovnější, jež může člověku nabídnout kultivaci, pokud pochopí, když mu to někdo z namyšlených lodivodů naší civilizace vysvětlí.

Že třeba kolo není nuzná náhrada za auto, ale možnost širšího pohledu na svět kolem něho a tak, ani nevím, takhle nějak se mám a ještě mnohem líp. Jediný květ narcisu na zahradě se klaněl k zemi a místo toho, abych ho podepřel, tak jsem ho ustřihnul a dal do vázy, já blbec! A různé věci se kolem mě dějí, ptáci o tom nejvíc vědí a v podvečer na balkóně mi to sdělují a také chodím po tajemných, zapomenutých a posvátných místech a zezadu mi někdo dýchá do zátylku, ale možná je to jenom vítr, možná. No řekněte, cožpak mám čas vydělávat peníze?