7. 1. 2009
Kapitalistická revoluce
I když američtí spojenci v EU platí za plyn asi 500 dolarů za jednotku, Washington chce, aby Gazprom dotoval protiruskou koaliční vládu v Kyjevě prodejem plynu chudé Ukrajině jen za 175 dolarů za jednotku. Reakcí Gazpromu je tvrdá tržní ekonomika. Vysocí činitelé Gazpromu jsou ekvivalentem z jednadvacátého století britských průkopníků z osmnáctého století, kteří drsně prosazovali státní moc a bohatství. Náhle objevili dosavadní zastánci volného trhu bez přívlastků, že se jim jaksi nelíbí drsná realita poptávky a nabídky. Ruský energetický gigant, Gazprom, je v ohnisku nové studené války mezi Kremlem a Washingtonem. Za bývalé studené války sovětský plyn šel na Západ i na vrcholu hádek mezi Reaganem a Brežněvem - avšak postkomunistické Rusko není tak poslušné, jak bývala ona někdejší "říše zla, píše Mark Almond, historik z Oxfordské univerzity. |
Západ se začíná obávat, že vlivný Gazprom, jehož mnozí ředitelé na část úvazku pracují v Kremlu, začíná hrát roli amerických ropných společností v době, kdy západní energetické zájmy určovaly, kdo má vládnout zemím, jako je Írán. Západ vidí kontroverzi Ukrajina-Rusko mocensky, zatimco Rusku jde především o peníze. Pro Washington je logické, že vidí nynější spor především mocensky, protože Washington nezávisí na ruském plynu tak jako Evropská unie. Minulý měsíc, v posledních dnech Bushovy vlády, podepsal Kyjev "strategické partnerství" s Washingtonem. Spojené státy se zajímají o Ukrajinu, protože chtějí mít Rusko obklíčené. Kromě této role jako geopolitického pěšáka není Ukrajina ničím víc než jen plynovodem pro vývoz z Gazpromu. Rozčilení Washingtonu, že v Kremlu sedí energetický oligarch, se jaksi netýká ukrajinského energetického oligarcha, Julie Tymošenkové, která je premiérkou v Kyjevě. Podstatou tržní ekonomiky bývalo, že se kupovalo levně a prodávalo draze, jenže dnes v politických úsudcích Západu převažuje politika nad ekonomikou. I když američtí spojenci v EU platí za plyn asi 500 dolarů za jednotku, Washington chce, aby Gazprom dotoval protiruskou koaliční vládu v Kyjevě prodejem plynu chudé Ukrajině jen za 175 dolarů za jednotku. Reakcí Gazpromu je tvrdá tržní ekonomika. Západ chtěl, aby se Rusko stalo tržní ekonomikou, ale Rusko se nikdy nezeptalo, jak se země stávají tržní ekonomikou. Je Gazprom pouze pozůstatek sovětské éry? Nehrály takzvané "charterové společnosti" - jako East India či Hudson Bay Company obrovskou roli v rozvoji příkladné britské tržní ekonomiky? Bez jejich chráněných zisků a schopnosti vyžadovat na britské vládě, aby podpořila jejich obchodní praxi politickou mocí by před 300 lety asi britská ekonomika tak nerozkvetla. Nynější kontroverze postihla západní Evropu, avšak pro Gazprom už není západní Evropa zajímavá. Gazprom hledá nové klienty a americká politika mu v tom napomáhá. Americké sankce proti Íránu Rusku velmi vyhovují. Washington donutil Turecko, aby nekupovalo plyn z Íránu, a tak mu Gazprom nabízí alternativu. Chaos v Afghánistánu ohrozil vyhlídky na budování nového plynovodu z Turkmenistánu do Indie, která, spolu s Japonskem a především Čínou je pro Gazprom trhem pro zítřek. Zatímco se Evropa potí, zda má donutit Ukrajinu, aby zaplatila své dluhy a Rusko znovu pustilo plyn, Moskva staví nové plynovody na východ a na jih. Medveděv oznámil stavbu nového plynovodu do Číny, když nastoupil do Kremlu. Západní triumfalisté jásali, že Rusko bude obětí nevyhnutelného úpadku. To se skutečně dělo, pokud Jelcin a jeho kamarádi kapitalisté rabovali zemi a ukládali si svou kořist v Londýně či v New Yorku. Teď ale nejsou ruští kapitalisté podvodnými tuneláři, ale krutými kapitalistickými politiky-byznysmeny, jaké kdysi mívala Británie. Vysocí činitelé Gazpromu jsou ekvivalentem z jednadvacátého století britských průkopníků z osmnáctého století, kteří drsně prosazovali státní moc a bohatství. Náhle objevili dosavadní zastánci volného trhu bez přívlastků, že se jim jaksi nelíbí drsná realita poptávky a nabídky. Podrobnosti v angličině ZDE |
Ukrajina, Rusko a dodávky plynu do Evropy | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
7. 1. 2009 | Ukrajina musí omezit plýtvání energií | ||
7. 1. 2009 | Vláda musí pomoci snížit závislost na plynu | ||
7. 1. 2009 | Plynová krize se zhoršuje | ||
7. 1. 2009 | Kapitalistická revoluce | ||
7. 1. 2009 | Plyn do Evropy nezastavilo Rusko, ale Juščenkova Ukrajina | ||
7. 1. 2009 | Ukrajinský Naftogaz popřel, že by to byla Ukrajina, kdo zavřel plyn | ||
6. 1. 2009 | Ďalší vývoj rusko -- ukrajinského plynového konfliktu | ||
6. 1. 2009 | Putin a anglická domácnost | ||
5. 1. 2009 | Scénáře soumraku civilizace růstu | Jindřich Kalous | |
4. 1. 2009 | Rusko- ukrajinské spory o plyn narůstají | ||
3. 1. 2009 | Některé země EU zaznamenaly pokles dodávek plynu z Ruska | ||
1. 1. 2009 | Rusko zrušilo dodávky plynu Ukrajině | ||
1. 1. 2009 | História rusko-ukrajinského plynového konfliktu | ||
25. 12. 2008 | Rusko podepsalo se Srbskem strategické energetické dohody - válka o ropu skončila |