Analýza

Situace v Bombaji samotné zůstává po útocích militantů z 26. listopadu nejasná. Avšak abychom porozuměli geopolitickému významu těchto událostí, je třeba mít v zorném poli nikoli útoky samotné, ale to, co bude následovat. Ačkoliv situace se dosud vyvíjí, pravděpodobné důsledky útoku jsou jasnější.

Budeme pro začátek předpokládat, že útočníci náleží k islámským militantním uskupením působícím v Indii, možná s určitou vnější podporou z Pákistánu. Je také dost jasně vidět, že šlo o starostlivě naplánovaný a dobře provedený útok.

Pokud je tomu tak, indická vláda má dvě možnosti. Zaprvé může jednoduše říci, že pachatelé patřili k domácímu uskupení. V tom případě jí bude připsána zodpovědnost za enormní selhání v oblasti bezpečnosti a vynucování práva. Bude obviněna, že nedovedla ochránit veřejnost. Na druhé straně však může útok spojit s vnější mocností, s Pákistánem. V tom případě by byla s to odpovědnost připsat národnímu státu a využít krizovou atmosféru k posílení vlastní pozice apelem na nacionalismus. Z politického hlediska jde o mnohem výhodnější výsledek a proto také výsledek nejpravděpodobnější. Tím neříkáme, že žádná vnější mocnost do útoku zapojena nebyla -- říkáme prostě tolik, že bez ohledu na skutečnou situaci bude indická vláda na existenci takového spojení trvat.

To však uvrhne Indii a Pákistán do nejhorší krize ve vzájemných vztazích od roku 2002. Pokud jsou Pákistánci považováni za zodpovědné za útok, musí je Indové také zodpovědnými učinit, to znamená podniknout proti nim odvetnou akci -- jinak se totiž domácí kredibilita indické vlády rozplyne. Formule krize tedy bude sestávat z požadavku, aby Pákistánci přijali neprodlené kroky k potlačení islámských militantů po celé zemi, ale zejména v Kašmíru. Nové Dillí bude žádat, aby taková akce proběhla bez prodlení a veřejně. Tento požadavek bude vznesen paralelně s americkým požadavkem téhož druhu a hrozbou budoucího amerického prezidenta Baracka Obamy, že si na Pákistánu vynutí větší spolupráci.

Pokud k uvedenému dojde, Pákistán se ocitne v sevření. Na jedné straně budou Indové spolu s Američany hrozit akcí -- vágně, ale nebezpečně. To se ještě zhorší, pokud se skutečně prokáže, že ve dvou hotelech, které se staly cílem útoku, byli Američané a Evropané používáni jako rukojmí (jestli tedy nedošlo k ještě horším věcem). Pakliže stopy útočníků lze sledovat až do Pákistánu, americké požadavky s blížící se inaugurací porostou.

Existuje precedent. V roce 2002 na indický parlament v Bombaji zaútočili islámští militanti napojení na Pákistán. Mezi oběma zeměmi málem došlo k jaderné konfrontaci, Spojené státy zprostředkovaly uklidnění výměnou za zintenzivnění pákistánského tlaku na islamisty. Krize pomohla redefinovat pákistánskou pozici k islámským radikálům v Pákistánu.

Tentokrát budou požadavky ještě silnější. Indové a Američané budou sdílet zájem donutit pákistánskou vládu k rozhodné a neprodlené akci. Pákistánská vláda varovala, že takový tlak může zemi destabilizovat. Indové nebudou v pozici, v níž by mohli z požadavků slevit, a Američané budou na věc pohlížet jako na příležitost získat velké ústupky. Proto se tato krize přímo protne s operacemi USA a NATO v Afgánistánu.

Není jasné, do jaké míry je pákistánská vláda s to kontrolovat situaci. Ale Indové nebudou moci jednat jinak než asertivně a Spojené státy zvolí obdobný postup. Je jedno, jestli reagovat bude současná indická vláda nebo až ta následující. V každém případě je Indie pod obrovským tlakem. Proto události směřují ne snad pouze ke krizi mezi Pákistánem a Indií, ale rovněž ke krizi uvnitř Pákistánu, jehož vláda uvízne mezi cizími mocnostmi na jedné a domácímu poměry na druhé straně. Může dojít i k masívní destabilizaci -- a v případě jaderné velmoci to není nikdy dobrá věc.

Uvažujeme daleko dopředu na základě předpokládané pravdivosti něčeho, čím si dosud nemůžeme být jisti -- totiž že útočníci byli muslimové a že Pákistánci nebudou schopni kategoricky vyloučit své zapojení do událostí. Protože však máme podezření, že šlo opravdu o muslimy, a protože se domníváme, že Pákistánci nebudou moci kategoricky a přesvědčivě odmítnout indické požadavky, obáváme se, že v příštích několika dnech -- velmi krátce nato, co dojde k vyjasnění situace na místě činu - se ocitneme v hluboké krizi.

27.11. 2008, Stratfor, Possible Geopolitical Consequences of the Mumbai Attacks ZDE

(Přeložil Karel Dolejší)