28. 11. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
28. 11. 2008

Stratfor: Možné geopolitické důsledky útoků v Bombaji

Pokud 26. listopadu v Bombaji opravdu útočili slámští militanti, pak indická vláda, politicky viděno, nebude mít mnoho jiných možností, než z útoků obvinit Pákistán. To by však znamenalo krizi ve vztazích mezi dvěma jadernými rivaly, do níž by byly zataženy Spojené státy.

Analýza

Situace v Bombaji samotné zůstává po útocích militantů z 26. listopadu nejasná. Avšak abychom porozuměli geopolitickému významu těchto událostí, je třeba mít v zorném poli nikoli útoky samotné, ale to, co bude následovat. Ačkoliv situace se dosud vyvíjí, pravděpodobné důsledky útoku jsou jasnější.

Budeme pro začátek předpokládat, že útočníci náleží k islámským militantním uskupením působícím v Indii, možná s určitou vnější podporou z Pákistánu. Je také dost jasně vidět, že šlo o starostlivě naplánovaný a dobře provedený útok.

Pokud je tomu tak, indická vláda má dvě možnosti. Zaprvé může jednoduše říci, že pachatelé patřili k domácímu uskupení. V tom případě jí bude připsána zodpovědnost za enormní selhání v oblasti bezpečnosti a vynucování práva. Bude obviněna, že nedovedla ochránit veřejnost. Na druhé straně však může útok spojit s vnější mocností, s Pákistánem. V tom případě by byla s to odpovědnost připsat národnímu státu a využít krizovou atmosféru k posílení vlastní pozice apelem na nacionalismus. Z politického hlediska jde o mnohem výhodnější výsledek a proto také výsledek nejpravděpodobnější. Tím neříkáme, že žádná vnější mocnost do útoku zapojena nebyla -- říkáme prostě tolik, že bez ohledu na skutečnou situaci bude indická vláda na existenci takového spojení trvat.

To však uvrhne Indii a Pákistán do nejhorší krize ve vzájemných vztazích od roku 2002. Pokud jsou Pákistánci považováni za zodpovědné za útok, musí je Indové také zodpovědnými učinit, to znamená podniknout proti nim odvetnou akci -- jinak se totiž domácí kredibilita indické vlády rozplyne. Formule krize tedy bude sestávat z požadavku, aby Pákistánci přijali neprodlené kroky k potlačení islámských militantů po celé zemi, ale zejména v Kašmíru. Nové Dillí bude žádat, aby taková akce proběhla bez prodlení a veřejně. Tento požadavek bude vznesen paralelně s americkým požadavkem téhož druhu a hrozbou budoucího amerického prezidenta Baracka Obamy, že si na Pákistánu vynutí větší spolupráci.

Pokud k uvedenému dojde, Pákistán se ocitne v sevření. Na jedné straně budou Indové spolu s Američany hrozit akcí -- vágně, ale nebezpečně. To se ještě zhorší, pokud se skutečně prokáže, že ve dvou hotelech, které se staly cílem útoku, byli Američané a Evropané používáni jako rukojmí (jestli tedy nedošlo k ještě horším věcem). Pakliže stopy útočníků lze sledovat až do Pákistánu, americké požadavky s blížící se inaugurací porostou.

Existuje precedent. V roce 2002 na indický parlament v Bombaji zaútočili islámští militanti napojení na Pákistán. Mezi oběma zeměmi málem došlo k jaderné konfrontaci, Spojené státy zprostředkovaly uklidnění výměnou za zintenzivnění pákistánského tlaku na islamisty. Krize pomohla redefinovat pákistánskou pozici k islámským radikálům v Pákistánu.

Tentokrát budou požadavky ještě silnější. Indové a Američané budou sdílet zájem donutit pákistánskou vládu k rozhodné a neprodlené akci. Pákistánská vláda varovala, že takový tlak může zemi destabilizovat. Indové nebudou v pozici, v níž by mohli z požadavků slevit, a Američané budou na věc pohlížet jako na příležitost získat velké ústupky. Proto se tato krize přímo protne s operacemi USA a NATO v Afgánistánu.

Není jasné, do jaké míry je pákistánská vláda s to kontrolovat situaci. Ale Indové nebudou moci jednat jinak než asertivně a Spojené státy zvolí obdobný postup. Je jedno, jestli reagovat bude současná indická vláda nebo až ta následující. V každém případě je Indie pod obrovským tlakem. Proto události směřují ne snad pouze ke krizi mezi Pákistánem a Indií, ale rovněž ke krizi uvnitř Pákistánu, jehož vláda uvízne mezi cizími mocnostmi na jedné a domácímu poměry na druhé straně. Může dojít i k masívní destabilizaci -- a v případě jaderné velmoci to není nikdy dobrá věc.

Uvažujeme daleko dopředu na základě předpokládané pravdivosti něčeho, čím si dosud nemůžeme být jisti -- totiž že útočníci byli muslimové a že Pákistánci nebudou schopni kategoricky vyloučit své zapojení do událostí. Protože však máme podezření, že šlo opravdu o muslimy, a protože se domníváme, že Pákistánci nebudou moci kategoricky a přesvědčivě odmítnout indické požadavky, obáváme se, že v příštích několika dnech -- velmi krátce nato, co dojde k vyjasnění situace na místě činu - se ocitneme v hluboké krizi.

27.11. 2008, Stratfor, Possible Geopolitical Consequences of the Mumbai Attacks ZDE

(Přeložil Karel Dolejší)

                 
Obsah vydání       28. 11. 2008
30. 11. 2008 Vyšetřování útoků v Bombaji se soustředí na pákistánskou stopu
30. 11. 2008 Útoky v Bombaji a západní pokrytectví Zdeněk  Wognar
30. 11. 2008 Zpráva Izvestijí je zavádějící, Saakašvili trvá na tom, že za válku nese odpovědnost Rusko Karel  Dolejší
29. 11. 2008 Česká vláda se omluvila, že Reflex vydal "záznam" Sarkozyho rozhovoru s Topolánkem
29. 11. 2008 Izvestija: Saakašvili prý "přiznal, že vyprovokoval válku s Ruskem; podle opozice chce uprchnout ze země"
29. 11. 2008 Michael  Marčák
29. 11. 2008 Times of India: Spojené státy, Británie a Izrael poskytují Indii zpravodajskou pomoc
29. 11. 2008 Washington Post: Afgánský prezident požaduje plán odchodu západních jednotek
29. 11. 2008 Ruské námořnictvo oslavuje
28. 11. 2008 Stratfor: Možné geopolitické důsledky útoků v Bombaji
28. 11. 2008 Jordan Times: Směr Obamovy politiky
28. 11. 2008 ʹTen druhýʹ Lévi-Strauss se dožívá stovky
27. 11. 2008 Metro a Mafra lhaly, aby nemusely svým autorům zaplatit honoráře Fabiano  Golgo
1. 12. 2008 Veřejná služba v médiích
27. 11. 2008 Od Kundery k historické paměti Jiří  Holý
28. 11. 2008 Swastika Eyes pro Radu Českého rozhlasu Štěpán  Kotrba
27. 11. 2008 Rusko a PR John  Dunn
28. 11. 2008 Izrael provádí v pásmu Gazy pomalou genocidu Daniel  Veselý
28. 11. 2008 A jako autor a autentičnost, neboli Komu věřit co? Uwe  Ladwig
28. 11. 2008 "Když zhasne viržínko, je to, jako když umře chlap!" Jan  Paul
28. 11. 2008 Že by jen "na okraj" měsíce listopadu roku 2008? Miloš  Dokulil
27. 11. 2008 Pražský happening Karel  Košťál
28. 11. 2008 Panarin: další proroctví o těžkostech amerického dolaru
27. 11. 2008 Je to na Sněmovně. Senát schválil smlouvu o americkém radaru
27. 11. 2008 Senát zapsal do českých dějin "černý čtvrtek"
27. 11. 2008 Senát schválil smlouvy, o které většina Čechů nestojí
27. 11. 2008 Irácký parlament schválil odchod amerických vojsk
27. 11. 2008 Rozpočet Prahy na rok 2009 -- likvidace Dopravního podniku začíná?
28. 11. 2008 I po třicítce by člověk názory měnit měl Jan  Makovička
27. 11. 2008 Rada Českého rozhlasu hájí komerční zpravodajské stanice a portály Štěpán  Kotrba
27. 11. 2008 Pohlaví je pro práci stále znevýhodňující faktor, myslí si skoro polovina Čechů a Češek Jitka  Kolářová
27. 11. 2008 Rodičům v České republice chybí více alternativ v řešení situace po narození dítěte Anna  Čurdová
27. 11. 2008 President Obama's Foreign Policy: The Change We Really Want? Joanne  Landy
27. 11. 2008 Radar jako metafora a koule v Brdech Ivan  David
27. 11. 2008 Snižování daní v době krize, aneb Kancléřka Merkelová se ještě brání Uwe  Ladwig
26. 11. 2008 Bushův ministr obrany zůstane v Obamově nové vládě ve funkci
25. 11. 2008 Použij své iluze Slavoj  Žižek
9. 11. 2008 Hospodaření OSBL za říjen 2008