28. 11. 2008
Monitor Jana Paula:"Když zhasne viržínko, je to, jako když umře chlap!"Řekl mi kdysi v jedné hospodě jeden štamgast, kterého jsem obdaroval brazilským viržínkem. Dnes bych mu ho už nedal, bylo by cenností. Nebudu zde v žádném případě dělat propagaci kouření, to není tématem tohoto textu, koneckonců neznám smradlavější věc, než jsou cigarety a také ne každý brazilská viržínka mohl kouřit, ani kuřák doutníků ne. Zemřela ale jedna velká legenda a tradice, věrný druh těch, pro které kouření není zvyk. |
Změna systému v roce 1989 přinesla i něco, co bych nazval kulantně ztenčováním, umenšováním, či zjednodušováním, lidově řečeno, přinesla nový druh šizuňku, ještě tvrději: legalizovala okrádání. Odborníci tomu říkají efektivnost, či úspora materiálových nákladů, ve finále je cílem prodat větší množství takto inovovaných výrobků. Že se na ztenčené malířské rámy už nedá napnout plátno, aniž by se zkroutilo, ví každý výtvarník. Kdeže jsou staré dobré časy poctivých malířských obrazových lišt podniku Lyra, ale každý zná "úsporu materiálových nákladů" z každodenní zkušenosti, když si něco koupí a ono to za chvilku přestane fungovat. A ještě cosi se stalo, začala mizet i výroba tradičního sortimentu a podle mého názoru ne vždy jen proto, že se výrobek přestal prodávat. Tradiční výrobek je tradiční právě proto, že je o něho stále zájem. Stejný osud nyní potkal protáhlé elipsovité doutníky s přírodním brčkem z obilného klasu, známou a fajnšmekry vyhledávanou tabákovou specialitu, připravovanou ručně tradiční metodou, brazilská viržínka. Kdo nevytáhl umělé brčko, moc si nepokouřil. Do každé krabičky vložená osobní jmenovka ženy, která se podílela na výrobě, byla dokonce inspirací pro jeden český film, v němž hrál Vlastimil Brodský kuřáka viržínek. Rozhodl se jednu z těch žen poznat a pátrání po ní bylo námětem tohoto filmu. Každý, kdo kouří doutníky, či do této doby kouřil viržínka ví, že to není cigareta chvatně šlukovaná na záchodě, či v poklusu na autobusovou zastávku. Na doutník musí mít člověk čas, rozdíl mezi ním a cigaretou je asi tak velký, jako mezi svíčkou a zápalkou. Nedovedu si představit, že by Švýcaři přestali vyrábět svá slavná zakroucená viržínka. Osud těch českých je zatím zpečetěný, Brazilská viržínka nejsou v prodeji, prý byla zavřena fabrika. Výrobce jsem nevypátral, cesty stále končí u distributorů a na krabičce už je dlouho uvedeno made in EU. Aha, tak to možná je, nějaká konkurenční lobby je za tím. Jedna bába povídala, že v Bavorsku se má rozjet výroba viržínek a třeba nebudou ani materiálově uspořeny. Kdybych věděl, že na Václaváku cinkám proti viržínkám, nechal bych klíče v kapse. |