To jsem zjistil, když jsem četl o úspěchu, kterého docílili Teruhiko Wakayama a jeho kolegové z vědeckého centra Riken v japonském Kobe. Ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences informovali, že rozmrazili hluboce zmrazenou myš. Z jejích buněk se jim pak podařilo naklonovat čtyři myši, z nichž dvě přežily. Ptal jsem se jen krátce, na co tu techniku asi chtěli použít, když myší máme na světě dost, dozvěděl jsem se ale z článku ve Spiegel Online, že oni při tom asi mysleli na větší a mnohem starší zvířata. Jde jim prý o mamuty, což mi připomělo článek v Idnes z roku 2007 s trochu klamavým titulkem "Pravěké mamuty už čichalo půl milionu lidí".

Jasně, kdyby se povedlo vyklonovat z mamutů, kteří se občas najdou v sibiřském permafrostu živé zvíře, to by byla světová senzace a stalo by se to středem zájmu nejen vědců, ale i turistů z celého světa. Problémem může být, kde najít hodící se zápůjční matku, protože dnešní slonice k tomu mohou být asi dost malé...

Lidé ovšem při takovém klonování myslí i na to, že by mohli znova po mnoha letech ožít. Ale co by měl například klon Baraka Obamy nebo Johna McCaina z toho za pět set let, že jeho předchůdce se nestal americkým prezidentem? Klon si nepamatuje nic z toho, co originál zažil. Vznikla by jen kopie původního organizmu, něco jako mamut do zoologické zahrady. Já bych to pro sebe ani nechtěl, ale co vy?