22. 9. 2008
POZNÁMKA NA OKRAJ:O posmrtném životě historických osob, neboli Ani velkému počtu hlasů se někdy nedá věřitZ BL asi taky znáte onu výtku, podle mého absurdní argument, že je tohle médium výlučně platformou levičáků. Protože s tím nesouhlasím, jsem docela řád, že alespoň čtenářům "hádky" mezi Janem Čulíkem a Štěpánem Kotrbou byl poskytnut příklad, že tomu tak není. Psát do BL podle mého může každý, kdo má co říci. Že by ale tahle "kontroverze" mohla mít něco společného s posmrtným životem, to mě taky překvapilo, ale článek Rudolfa Převrátila na Kotrbovu podporu mě přivedl k tomu, abych se zase jednou zamyslel nad věrohodností některých průzkumů veřejného mínění. |
Právě Rudolf Převrátil způsobil, že jsem si podruhé přečetl text Štěpáne Kotrby s titulkem "Doba se proměňuje a s ní i hrdinoví", a tedy také slova Iva Bartečky, který napsal: "Doba se proměňuje a s ní i hrdinové. Na mou otázku v kolumbijských Andách či v argentinských nížinách: 'Kdo je pro vás, Latinoameričany, nejvýznamnější osobou?', se mi dostávalo časté odpovědi: 'Che'."
A tenhle Kotrbůb argument mi připomenul, že se ani o Ježíši Kristovi, ani o proroku Mohamedovi vlastně neví, jestli opravdu žili a zda opravdu řekli to, co bylo zapsáno až po jejich smrti. Když se ale někdo ptá věřících na jejich dřívější existenci a na pravdu v bibli a v koránu, křesťané považují alespoň částečně za pravdu něco jiného než islámci. To samozřejmě ví i Štěpán Kotrba, ale jestli jen předstírá, že používání výsledku oné nevědecké Bartečkovy ankety má být věcným argumentem, a ne trikem věřícího, to nevím. Ale k tomu posmrtnému životu. Byl to Henryk M. Broder, který ve Spiegel Online publikoval tuto myšlenku: Kdyby někdo umístil jednoho pastora, jednoho kněze, jednoho rabína, jendoho mullu, jednoho buddhistického mnicha a jednoho volnomyšlenkáře do jednoho televizního studia a nechal je diskutovat o posmrtném životě, tak by se diváci dověděli, co si ten protestant, ten katolík, ten žid, ten muslim a ten buddhista myslí o posmrtném životě, ne ale, zda posmrtný život opravdu existuje. A proto by se mělo váhat, nejen když čteme, ale hlavně když používáme nějaký citát, a to i v tom případě, kdy má citovaný člověk hodně titulů a hodně o tom ví, protože jak jsem už psal posledně, "i s vlivem osobního vzdělání je to taková nejistá věc".Jisté je podle mého něco jiného, nevím ale, jestli i vy souhlasíte s tím, co napsal Převrátil jako poslední větu svého článku: "Kdyby (BL) ... přestaly být (tím, čím jsou), byla by to velká škoda." |