Jak podotýká známý ekonom Jürgen Zurheide(1955), který dvacet let se podrobně zabývá sociálními dopady ve vysoce průmyslovém Severoporýní -- Vestfálsku, stále více lidí se vzdaluje od demokracie. Každý třetí již nevěří, že lze demokratickým způsobem řešit nastalé problémy a z toho také plyne, že v příštím roce, kdy se budou konat celospolkové volby, se jich nechce zúčastnit dokonce každý druhý. Až 57 procent Němců je skeptických vůči reformě, kterou zavádí vláda velké koalice křesťanských stran CDU/CSU a sociální demokracie a žádá její pozastavení. Mnichovský institut, který došel k těmto závěrům, je blízký sociálně demokratické nadaci Friedricha Eberta FES, která své aktivity prezentuje i u nás.

Původně chtěli iniciátoři této studie získat čísla o vzrůstajícím nezájmu na volební účasti v roce 2009. Vědecký pracovník FES Frank Karl řekl, že chtěli zjistit podrobnosti, z čeho tato tendence vychází. Závěry studie, totiž jak velkou distanci obyvatelstva bude mít za následek rostoucí chudoba, neočekávali ani demoskopové ani samotná nadace. "Obávám se, že již třetina lidí se rozloučila s demokracií", řekl Karl po zhodnocení výsledků průzkumu. Zatím co na území Spolkové republiky každý třetí občan je přesvědčen, že demokracie není schopna řešit nastávající problémy, ve východním Německu, tedy na území bývalé NDR, je tohoto názoru 53 procent. Každý čtvrtý z deseti Němců je dnes přesvědčen, že demokracie již vůbec nefunguje. Tazatele přitom překvapilo, že k tomuto výsledku došli reprezentativně vybraní občané nejen ekonomicky slabších vrstev, ale že celkově dramaticky poklesla důvěra v současný politický systém.

Z této analýzy vyplývá, že mnoho lidí se obává, že se dostali na šikmou plochu a odpovědným za to považují současný společenský systém. Z toho vyplývá, že dnes pouze 62 procent občanů je přesvědčeno, že se s .nimi spravedlivě zachází. Na straně druhé 26 procent, tedy každý čtvrtý, si vysloveně stěžuje a uvádí, že se s ním "nespravedlivě zachází". Nejen však tito lidé ztratili víru v lepší budoucnost, ale pouze každý třetí vykračuje optimisticky do příštího roku. Značný zbytek, tedy dvě třetiny, se obává v příštím roce různých omezení a nebezpečí, a z toho plynoucího společenského nebo finančního poklesu.

Samozřejmě v těchto demokracii se vzdalujících vrstvách obyvatel se nachází zvláště mnoho nezaměstnaných a těch, kteří jsou závislí na sociální podpoře. Z osobního neúspěchu se však stává nepřátelský postoj k státnímu systému. Strany velké koalice tak přirozeně trpí poklesem důvěry. Tím je v současné době postižena především sociální demokracie, která v posledních volebních preferencích poklesla na 20 procent. Tyto velké lidové strany musejí především organizovat loajalitu k demokratickému společenskému systému. V současné době jim totiž nejméně třetina obyvatelstva nedůvěřuje. Jejich politika zřejmě nepřesvědčuje nedůvěřivce a jejich počet vzrůstá, čímž roste celkově nebezpečí pro demokracii. Jak konstatuje Frank Karl, "lidé již přestali věřit na vzestup".