Nehodlám se podrobně zabývat nezpochybnitelnými přínosy novely, neboť to už učinila média přebírající tiskové zprávy ministerstva průmyslu a obchodu nebo články apologetů nové "vše-usnadňující" novely. Chtěl bych jen upozornit na dvě možná drobné, ale o to zásadnější změny, které dle některých názorů odborné veřejnosti povedou k chaosu. Dle radikálních interpretací pak hrozí návrat o 15 zpět, k chaosu a k ideologii volné ruky trhu, které právo překáží a škodí.

Zmíněnými kritickými momenty novely je především úprava místní příslušnosti obecních živnostenských úřadů a úprava jediné živnosti volné s 80 obory činnosti živnosti volné, samostatně nezpoplatněnými, bez povinnosti hlásit skutečně vykonávané činnosti.

Místní příslušnost -- opravdu lze podat cokoliv kdekoliv?

Záměrem ministerstva od počátku bylo umožnit podat jakékoliv podání nebo žádost na kterémkoliv živnostenském úřadě (dále jen "ŽÚ") -- tento princip ve schváleném znění zůstal. Proti tomuto pojetí bylo namítáno, že příslušnost všech ostatních úřadů zůstane nezměněna (úřad práce, "sociálka", finanční úřad, zdravotní pojišťovny atd.). Oddělení "mateřského" úřadu od lokální sítě ostatních úřadů, kde už byla navázána neformální spolupráce i regionální dohody o součinnosti, tak prý přinese jen komplikace, a dle názorů praktiků je ohrožena i existence "jednotné složky podnikatele", využívané řadou jiných dotčených orgánů veřejné moci. Tyto argumenty byly odmítány s tím, že se jedná o námitky úředníků, o které zde přece nejde -- prioritní je podnikatel (s tím lze v zásadě souhlasit). Je ale otázkou, zda se maximální "znepříjemnění" práce (nejen) obecním úřadům neodrazí i ve kvalitě "úředního" servisu pro podnikatele.

Přijatá úprava místní příslušnosti má totiž ještě jeden zamlčený dopad -- jak už bylo řečeno, příslušnost všech ostatních úřadů zůstává "postaru" (trvalý pobyt nebo místo činnosti). Proto pokud podnikatel z Karviné podá žádost např. v Berouně, bude tak jako tak odeslán zpět na příslušný úřad (úřady) do místa svého pobytu, např. pro doklad uložený na dopravním úřadě. Nechci domýšlet reakci podnikatele, který uvěřil novinám, že "všude může všechno", ale pokud učiní podání jinde než dosud, množství nachozených a naježděných kilometrů za tím správným razítkem/bumážkou může naopak významně narůst. (Na okraj dodejme, že přístup "odkudkoliv kdekoliv" je řešen rozšiřujícím se užíváním elektronických podání a hýbání s místní příslušností tak připomíná spíše přípravu na "minulou válku"; podobně podání žádosti na "nepříslušném", tzn. kterémkoliv, úřadě de facto umožňuje i platný správní řád -- viz § 12).

Vedle základní úpravy místní příslušnosti "cokoliv kdekoliv" (§ 71 zákona) bylo přijato ještě další ustanovení týkající se místní příslušnosti (§ 72 schváleného znění zákona), které se zabývá postupováním podání, která byla přijata "nepříslušným" úřadem. Ustanovení je zmatečné už jen proto, že "příslušným" je dle § 71 v podstatě kterýkoliv ŽÚ a smysl ustanovení o postupování tak není zřejmý (buď přinese zmatek, nebo se stane ustanovením mrtvým -- tvořivost praktického života však jistě přinese mnoho nesmyslných postoupení a mnoho rozezlených podnikatelů, kteří budou pátrat po osudu svého podání, které skončilo neznámo kde).

A do třetice všeho dobrého i zlého: Jakkoliv novela proklamuje neomezenou místní příslušnost, pro první výpis si přesto budete muset dojít na živnostenský úřad, jehož příslušnost se určuje "postaru" -- dle trvalého pobytu nebo místa činnosti (viz přechodná ustanovení). Až si tedy výše zmíněný podnikatel z Karviné slavnostně půjde pro první výpis na ŽÚ v Berouně, posadí ho úřednice na vlak do Karviné, protože první výpis dostane kde? Pouze v Karviné. Než si podnikatelé na dva (až tři) typy určování místní příslušnosti podle nové úpravy zvyknou, budou muset přetrpět hodně frustrací, skřípění zubů, a užijí si alespoň nadávání na "neschopné" úředníky "co to je za nesmysly, když v novinách říkali, že bla bla, tak mi tu nelžete!".

Vzhledem k tomu, že pozměňovací návrh, který vracel úpravu místní příslušnosti alespoň trochu do normálu (a který byl shodný s požadavky řady krajů, obcí a původně i Hospodářské komory), neprošel jen o 2 hlasy, jsou asi pochybnosti o kvalitě schváleného znění skutečně namístě.

Jediná živnost volná -- zavádíme, co Slovensko s úlevou opustilo

Další průšvih se týká jediné živnosti volné s 80 samostatně nezpoplatněnými obory činností živnosti volné. Navržená úprava umožňuje zaregistrovat si za jediný poplatek 1 -- 80 oborů, ať už je podnikatel vykonávat bude či nikoliv. Podnikatel též může provozovat i takový obor činnosti, který nikde nenahlásil -- např. bazar, zastavárnu, kovošrot, cestovní kancelář atd. Povinnost hlásit skutečně provozovaný obor činnosti (a případné změny) navržená úprava vypouští (srovnej schválené znění -- § 45 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 62 odst. 1 písm. w) in fine). Nesmyslný je tak vlastně i výčet oborů činností -- lze-li provozovat všechno, nic nebo cokoliv, postrádá jakýkoliv taxativní výčet smysl.

Lze namítnout, že jde o zjednodušení pro podnikatele. Ale i podnikatel je zákazník. Ten žádá transparentní prostředí, fungující systém kontroly a přehlednost. Zadavatelé veřejných zakázek potřebují vědět, kdo co dělá, jak dlouho, zda to opravdu dělá a zda údajný projektant bazénů neprodává ve skutečnosti fialky na hlavním nádraží. Sdružení na obranu spotřebitelů budou mít pro Občanské judo dostatek kauz o šibalech pohybujících se v šedé mlze mezi paragrafy "přelomové" novely a občané si budou moci stěžovat na radnicích, jaktože není moci, která by postihla šizuňky, kteří si zaregistrovali kde co, dělají úplně něco jiného, ještě špatně, a finanční úřad, živnostenský úřad, policie ani Česká obchodní inspekce o tom neví a "nic nedělá".

Souhlasím, že trh je mocný samoregulační systém. Ideální volný trh však známe pouze z učebnic. Fungující volný trh pak známe z protestantských, potažmo anglosaských, zemí (v zásadě), kde existuje tradice "protestantské etiky", vymahatelnost práva a kde se normy slušného chování a zákony dodržují především díky vysokému morálnímu vědomí a společenskému tlaku. V zemi Švejka je však za hrdinu spíše ten, kdo zákony obchází. V zemi kde je zakořeněna averze k církvi, k morálním hodnotám a morálka zde byla dlouhou dobu "socialistická", však tentýž "trh" jako třeba v Německu nebo Velké Británii nefunguje -- sociologové a kulturní antropologové vědí své. Rozdíl několika slov, které vypouštějí povinnost informovat o skutečně vykonávaných činnostech je proto velkou výzvou pro všechny Švejky mezi námi. Min. do dalších voleb se podnikavcům otevírá veliké "okno" plné nových příležitostí a velkých možností, jaké jsme měli snad jen na počátku devadesátých let.

Slovensko s velkou slávou model jediné živnosti volné s x obory činností s velkou slávou opustilo, neboť vedlo ke stavu, kdy někdo měl zaregistrováno i 260 oborů činností a Živnostenský registr se stal jen chaotickou nicneříkající hromadou údajů bez jakékoliv informační hodnoty. My ale všechno umíme lépe, proto si to musíme vyzkoušet také.

O živnostenském zákoně toho bylo napsáno už hodně a nevím, zda má smysl v tom pokračovat. Nevím, zda raději nemlčet a nečekat na budoucí průšvihy, obtíže a obviňování "kdo za to může", kdy pak budu moci říkat "já to říkal" a "my jsme vás varovali". Nebo zda mám doufat, že senátoři se na návrh budou dívat s větším nadhledem. Uvidíme. Uvidíme možná věci netušené, v každém případě nás min. do příštích voleb čekají v oblasti živností mnohá překvapení.

Autor se novele živnostenského zákona věnoval jako zaměstnanec Kanceláře Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a o novele též průběžně publikoval na webu SMO ČR. V současné době se už novelou jako pracovním úkolem nezabývá a výše uvedený text je čistě jeho osobním názorem, nejedná se o stanovisko SMO ČR.