"Široce přijímaný předpoklad, že se lidská evoluce zpomalila, protože je život lehčí a ovládli jsme přírodu, je absolutní nesmysl. Přirodu jsme neovládli, změnili jsme ji způsobem, který na nás vyvolal nové selekční tlaky," konstatoval antropolog dr. John Hawks, šéf výzkumného týmu.

Vědci analyzovali data z mezinárodní mapy haplotypů lidského genomu a zkoumali genetické markery u 270 lidí ze čtyř skupin, Číňanů Han, Japonců, Afričanů Joruba a lidí ze severní Evropy.

Zjistili, že nejméně 7 procent lidských genů se v poslední době nově vyvinulo. Lidé v severní Evropě mají světlejší kůži a modré oči a u některého obyvatelstva v Africe vznikla částečná imunita proti nemocem, jako je malárie.

Mnoho dospělých Číňanů a Afričanů nedokáží strávit laktózu v mléku, ale v Evropě je nyní gen pro trávení laktózy obecně rozšířený. Jedním z důvodů pro to zřejmě je, že v severních šířkách je slunce slabší, a tak se lidem v kůži tvoří méně vitamínu D. Vitamín D je důležitý pro absorbci vápníku, takže schopnost trávit mléko nahrazuje lidem v severních šířkách nedostatek vitamínu D.

V důsledku zrychlující se evoluce mají nyní lidé schopnost mít děti déle, vyskytuje se u nich méně cukrovka typu 2 a obezita se přesunuje více do stáří.

John Hawks poukázal na to, že genová selekce se v rozvinutých zemích už skoro vůbec neprovádí podle úmrtnosti ale posiluje se selekce podle plodnosti. "Vzniká trend vůči tomu mít děti později," řekl Hawks. "Já mám čtyři děti, ale měli jsme je s manželkou až skoro od třiceti. Mnoho lidí má dnes děti až kolem čtyřicítky. Avšak více než před 50 000 lety se jen velmi málo lidí dožívalo 40 let. To je velká biologická změna. Takže geny, které brání plodnosti v pozdějších letech musejí zažívat stále silnější selekční tlak."

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE