Politickou krizi vyvolalo rozhodnutí premiéra Jarosława Kaczyńského v červenci odvolat místopředsedu vlády a ministra zemědělství, předsedu populistické strany Sebeobrana Andrzeje Leppera. Poté, kdy obsadil místo ve vládě patřící podle koaliční smlouvy Sebeobraně svým kolegou z vlastní strany Právo a spravedlnost, odhodlala se Sebeobrana k vystoupení z koalice. Váhala, protože je podle červencových výzkumů volebních preferencí, které provedlo polské Centrum výzkumu veřejného míní, na hranici pětiprocentního kvora, nutného pro vstup do Sejmu. Pro větší volební úspěch by Sebeobrana potřebovala vyšetření zmíněné kauzy. To by podle ní mělo prokázat zneužívání zpravodajských služeb a policie premiérem. Což je téma, které v posledních měsících vedlo k rozleptání celé polské politické scény.

Volby přiblížilo pondělní rozhodnutí premiéra a prezidenta vytvořit jednobarevnou vládu pouze ze členů strany Práva a spravedlnosti. Ta tím získala výhodnou předvolební pozici vládce státního aparátu. Navíc jde o důležitý nástroj nátlaku na rozpuštění Sejmu – v případě, že se nepodaří sehnat kvorum k jeho rozpuštění, pravděpodobnost, že jednobarevná vláda získá souhlas Sejmu, je malá. Což umožní prezidentovi vypsat nové volby.

Na předčasných volbách se prezident Lech Kaczyński dohodl s nejsilnější opoziční stranou, liberální Občanskou platformou. Dohoda byla nakonec prostá, neboť Právo a spravedlnost i Občanská platforma si od voleb slibují propad menších stran. Strana Právo a spravedlnost by měla podle citovaného výzkumů obdržet 25 % (ve volbách roku 2005 to bylo 27 % hlasů). Občanské platformě výzkumy slibují 27 % a více (ve volbách obdržela 24,1 %, ovšem výzkumy ji věštily vítězství). Liga polských rodin, před pondělkem ultrakonzervativní člen vlády, by se do Sejmu nemusela dostat vůbec, neboť poslední výzkumy ji slibují pouze 2 % hlasů. Její útočná kampaň by ale mohla sebrat Právu a spravedlnosti hlasy katolických radikálů.

Polská levice se pomalu vzpamatovává z masakru, který pro ni znamenaly minulé volby. Ty Svaz demokratické levice prohrál díky vládní korupci – obdržel 11,3 % hlasů. Nově vzniklému uskupení Levice a demokraté, levostředové koalice čtyř stran, výzkumy slibují 12 % hlasů. I v Polsku je velký volební potenciál levice, ovšem selhávají levicové elity – zdá se, že severní sousedé čekají na svého Roberta Fica.

Polská pravice zvítězila v roce 2005 díky svému programu boje s korupcí. Někteří analytici ale upozorňují, že spojení tohoto chvályhodného boje s problematickou lustrační mánii vedlo k ochromení státního aparátu. Navíc arogantní politika vlády vůči Evropské unii vydělila Varšavu z hlavního evropského názorového proudu. Snaha vlády zalíbit se USA pak naráží doma: 77 % dotázaných je proti zvýšení počtu polských vojáků v Afghánistánu, které loni slíbil prezident. Zároveň je podle posledních výzkumů 55 % Poláků proti umístění americké raketové základny. Není bez zajímavosti, že z polské politické elity se proti americké základně hlasitě vyjadřoval pouze Lepper.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom