1. Dva mladí boxeři, rozmazlené celebrity z Castrova ostrova, se v "demokratické" Brazílii vrhli do opojení "svobodného světa", opustili svůj sportovní tým, odjeli na flám s vidinou zářné hvězdné kariéry a začali se opíjet na pláži s prostitutkami. Možná v prvotní chvíli chtěli emigrovat, možná ne, ale v každém případě si to brzo rozmysleli a uvědomili si, že ve "svobodném světě" to budou mít možná trochu těžší, než jako celebrity na Kubě.

2. Možnost, že se v rámci chtivosti po penězích pokusili němečtí manažeři oba mladé kubánské boxery zdrogovat a donutit k podepsání kontraktu, nelze sice vyloučit, ale je to možnost velmi nepravděpodobná. Těžko lze v otevřeném světě někoho k podepsání jakéhokoliv kontraktu nutit, ještě na základě omámení drogami.

3. Velmi vzdálená zůstává i možnost, že se někdo skutečně pokusil kubánské sportovce unést, aby tak propagandisticky poškodil kubánský režim zpravodajstvím o emigraci mladých celebrit. Vzhledem k počáteční mediální ofenzivě možné, nicméně nepravděpodobné . Snad i dnešní špioni vědí, že se takové akce nedají dělat násilně - v otevřeném světě a v otevřených médiích se totiž nic neutají a násilná akce pravděpodobně vyústí ve fiasko - což se, pokud byla varianta 3 pravdivá, skutečně také stalo.

Ať už si německo-turecký manažer přál kubánské boxery získat jakkoliv silně, je nepravděpodobné, že by se neuvědomil, že použití kriminálních taktik je kontraproduktivní. Nicméně headhunting ve světě profesionálního komerčního boxu není olympijská disciplína. Točí se zde peníze, násilí a snaha po maximálních výdělcích z prodejů hráčů, reklamy a ze sázek. Výdělcích legálních i nelegálních. Stačí se podívat na úroveň etiky v českém fotbalu. Německý box nebude lepší...

Celkově vypovídá aféra o neúnosnosti poměrů na Kubě. Proč nemůžou Kubánci normálně cestovat, kam chtějí? Co je to za režim, u něhož se občan musí doprošovat o povolení, kam smí jet? Kdyby nebylo těchto restrikcí, kubánští sportovci by nebyli naivními dětmi, byli by světa znalí, možná, že by sportovali za Kubu, možná v zahraničí.

Co je to za neuvěřitelný přístup, že novináři vládní kubánské propagandy očekávají, že navrátivší boxeři budou - téměř nábožensky - činit před velkým kubánským Bohem Castrem pokání a když to odmítnou, charakterizují jejich postoj jako "vzdorný"?

Co si má co Castro osobovat rozhodování o tom, zda budou či nebudou i nadále působit jako vrcholoví sportovci? Co je Castrovi do toho? Komsomolská hysterie je nám už dnes cizí. Představte si, že byste se museli ptát Topolánka, jestli můžete jet do zahraničí, a pokud byste si tam pár dní dělali něco jiného, než co vám nařídil, ať už k tomu došlo jakkoliv, museli byste se pak kát rozhovory v Mladé frontě, které by jí premiér nařídil publikovat...:)

Už aby ten režim padl...:)