10. 8. 2007
Mateřství a vzdělání, aneb Proč se toleruje, že mužům chybí odpovědnost?< foto Uwe Ladwig Sociolog a vysokoškolský profesor Ivo Možný zveřejnil v Lidových novinách komentář pod názvem "Mateřství budiž pochváleno". Já se po přečtení tohoto textu ptám: Je to možný, pane Možný? |
Že ve zemích s velkým přebytkem porodů a s kritickou situací při zajišťování potravin pro většinu obyvatelstva je základním problémem, že ženy nemají vzdělání, tato informace se možná dostala i k českým sociologům. Stejně to ale asi bude spojené s tím, že většina vzdělaných žen hledá partnery, kteří musejí být nejen vzdělaní, ale taky mít vysoké výdělky. Že v těch zemích, ve kterých se lidem v průměru nevede tak dobře jako ve střední Evropě, se vlády pokoušejí snižovat porodnost zvyšováním vzdělanosti, to by mohlo být českým sociologům snad taky známé. Proč by ale neměly vzdělané ženy ve střední Evropě používat antikoncepční prostředky, aby náhodou neotěhotněly, to se mi zdá podivné. Možný však zastává názor, že by mělo být pochváleno mateřství samo o sobě. Jenže život je složitější, pane Možný. Proto dochází k nechtěnému těhotenství častěji u žen, které mají horší vzdělání, než u těch, které mají aspoň takové vzdělání, že vědí, jak se nechtěnému těhotenství vyhnout. Z toho důvodu jde přece ve společnosti především o to, aby se ženám dostalo znalostí, jak nechtěnému těhotenství zabránit, a ne proboha o tom, aby se z nějakých ekonomických důvodů brebentilo o tom, že se má rodit víc dětí, a to i v neúplných rodinách. Že se s větším vzděláváním žen porodnost ještě více sníží, alespoň ta nechtěná, to se možná zdá být pro nemyslící ekonomy problémem, ale na to existují na světě lidé s inteligencí a s fantazií, kteří by měli vymyslet, jak to udělat, aby se lidi měli lépe, nejen proto, že stoupá nějaký hrubý národní produkt, ale protože budou mít lepší kvalitu života. Mateřství budiž pochváleno, to, pane Možný, máte pravdu, ale jen, pokud bude možné, aby děti žily v takovém světě, v němž je více radosti než stresu, více svobody než tlaků, více spravedlnosti než nespravedlnosti a méně duševně postižených osob. A nutit neodpovědné muže, aby plnili své povinnosti, jak by to jako mělo fungovat? Jaké svazky by z toho vznikly a jaký by byl život dětí v takových rodinách? Žijeme ve světě, kde se lidé nechtějí jen rozmýšlet, jak by chtěli žít, ale kde to také udělají, alespoň když patří k těm, kteří mají vyšší vzdělání. A oni to zkusí, nehledě na to, jestli si jejich "společnost" tak hrozně přeje, aby se stali rodiči, a dokonce i dobrými rodiči, kteří by se společně starali o děti... |