List Hamburger Abendblatt informoval o studii 'Not am Mann' (volně přeloženo: Nedostatek mužů) z Berlínského institutu, ze které vyplynulo, že od pádu Berlínské zdi opustilo východní, tzv. 'nové země' Německa více než 1,5 millionu lidí, především mladé ženy. A Statistický federální úřad potvrdil, že od roku 1991 změnilo více než 600 000 žen své bydliště. Přestěhovaly se z vychodních do západních zemí, z mužů to učinilo jen 411 000 osob.

Z toho vznikla v Evropě docela mimořádná situace: na východě Německa je nedostatek žen pro sňatky, a to hlavně v severním Mecklenburg-Vorpommernu, kde dnes žije často jen 80 žen na 100 mužů. Ve srovnání s tím žije západních zemích Německa více než 90 nebo 95 žen na 100 mužů. Takové poměry existují na východě jen ve větších městech.

Mobilita mladých žen pod třicet let v oblastech se špatnou hospodářskou strukturou je zvlášť vysoká a na té studii pracující výzkumníci vysvětlují, že hlavním důvodem k tomu je existující veliký rozdíl ve vzdělanosti obojího pohlaví. Ženy z východních zemí mají lepší vzdělání než tam žijící muži, ony by proto chtěly nejen mít lepší možnosti na pracovním trhu, ale i vzít si muže, kteří dostačují jejich nárokům na úroveň vzdělání jejich budoucích partnerů.

Německý federální ministr dopravy, stavebnictví a rozvoje měst Wolfgang Tiefensee by proto chtěl pomoci speciálním programem zaměřeným proti přesidlování mladých z východu Německa. Mluvil o tom, že by měly být finančně podporovány pojízdné knihovny, objednací autobusy a domy, ve kterých žijí lidé více generací. Podle mého však u toho tento náš katolický ministr asi víc myslel na ideje svého bratra Eberharda, který je knězem a profesorem filosofie a byl rektorem katolické-bohoslovecké fakulty na universitě v Erfurtu, než na mladé ženy, které chtějí žít podle svých představ. Pro tyhle ženy knihovny, autobusy a takovéto domy totiž asi nemají zvláštní význam a alespoň ne takový, aby dál žily na venkově ve východní části Německa...