Ve společném prohlášení konstatuje, že Slovinská republika v září 2004 podepsala tehdejším státním tajemníkem pro evropské a mezinárodní vztahy Marko Slokarem s Korutanskem a Štýrskem. "Společné energetické zásady" o využití všech alternativních energetických zdrojů o výstavbě obnovitelných nosičů jako biomasy, vodních zdrojů, větrné a sluneční energie. Dále se připomíná, že 26 let stará jaderná elektrárna Krško leží v seismologickém zlomu, a tím nad zemětřesení ohroženém území 80 km od hranic Korutan. Stále přitom není vyřešeno skladování radioaktivních odpadů této slovinské elektrárny. Prohlášení zemské korutanské vlády vzniklo kvůli informacím, že Slovinsko připravuje rozšíření své jaderné elektrárny o druhý reaktor. Prohlášení dále konstatuje, že "každé další intenzivnější využívání jádra ve Slovinsku by vůči závazku při vstupu do Evropské unie střednědobě vystoupit z atomové energie bylo protichůdné. Takto zaměřená energetická politika je v Korutanech rozhodně odmítána".

Krško je přitom jediná jaderná elektrárna typu Westinghous ve střední a východní Evropě a nedávno byla zmodernizována, takže její výkon vzrostl o další v 3 procenta na dnešních 696 Mwe. Na rekonstrukci se podílel i podnik Škoda JS a.s. v roce 2002, kdy dodal tepelný výměník pro bazén na skladování vyhořelého paliva v souladu s přísnými mezinárodními normami. Elektrárna má tlakové reaktory západní konstrukce a je na bezpečnostní úrovni srovnatelné s provozovanými jadernými zařízeními v západoevropských zemích. Dozorový orgán přitom pracuje v souladu se západní praxí a metodami. Problémem však je že jako společné dílo s Chorvatskem v době federativní Jugoslávie musí se s ním dělit o polovinu vyrobené energie. V současnosti je schopna krýt pouze 40 procent domácí spotřeby.

Haider přitom využil tohoto problému k útokům proti Slovincům a prohlásil, že stejně tak jako nedodrželi dohodu o kulturní spolupráci, která se týkala především dvojjazyčných místních tabulek, tak jednají stejně i v oblasti jaderné energie. Neměli by proto zvát evropské delegace, aby posuzovaly otázku dvojjazyčnosti v Korutanech, ale spíše to jak dodržují Slovenci antijadernou politiku, kterou sami schválili. Za prohlášení se postavila v Korutanech i opoziční lidová strana, jejíž předseda Josef Martinitz zdůraznil, že spolková vláda je povinna dodržovat státní energetický program, tudíž se stavět proti atomu.

Spor se Slovinskem nevyřešilo ani nedávné setkání korutanského zemského rady pro životní prostředí sociálního demokrata Reinharda Rohra a slovinského ministra životního prostředí Janeše Podobnice v Lublani. Jeho argumentace, že rakouské obyvatelstvo nemá důvěru v jadernou energetiku, "protože neexistuje žádná bezpečná technologie", se minula účinkem. Jeho partner odpověděl, že Krško je "velmi bezpečné a odpovídá všem mezinárodním zásadám a konvencím".

Na korutanské prohlášení nyní odpověděl slovinský ministr hospodářství Andrej Vizjak, že na území Krška se počítá s novým jaderným reaktorem. Zdůvodnil to stoupající spotřebou energie v zemi a současně oznámil podmínky pro jeho vybudování. Před zahájením výstavby musí být nalezeno konečné uložení jaderného odpadu, který je zatím uskladněn v meziskladech jaderné elektrárny. Nový reaktor by byl dán do provozu v roce 2017, přičemž jeho stavba by byla zahájena čtyři roky předtím. Stavební povolení se čeká v příštím roce a práce si vyžádají dvě miliardy euro. Slovinsko však nepočítá, že výstavba bude uskutečněna vlastními silami. Konečným cílem pak má být, aby se země z importéra elektrické energie stala jejím exportérem. Slovinský deník Delo odmítl tvrzení, že se Slovinsko zavázalo Rakousku odstoupit od jaderné energie. Představitel vlády Ivo Novak prohlásil, že "dohody četl někdo povrchně" a Slovinsko výslovně uvedlo, že dohoda nemůže narušit jeho státní energetickou politiku.

Informace o rozšíření Krska vzbudila již koncem minulého roku odpor u protijaderných aktivistů "Zeleného fora Alpy-Adrie", kteří organizují společné protesty. Zástupci korutanských, slovinských i jihotyrolských zelených přijali společnou rezoluci proti "budování Krška před jejich společnými dveřmi". Proto se rozhodli následně posílit přeshraniční spolupráci.

Zdali budou postupovat jako jejich hornorakouští přátelé v případě české jaderné elektrárny Temelín, ukáže zřejmě blízká budoucnost.