2. 5. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 5. 2007

Anarchista k Prvnímu máji

Pro někoho je první máj svátkem lásky. Někdo jej bere jako svátek práce, tak je ostatně i zapsán v kalendáři. Státní socialisté během něj oslavují "podíl práce na polidštění opice", katolická církev "svatého Josefa dělníka" a neonacisté práci pro národ, vůdce a říši. My, anarchisté a radikální antifašisté, se setkáváme ze zcela jiného důvodu. Z důvodu, který paradoxně celkem dobře připomněli neofašisté z Vlastenecké fronty a Národního sjednocení. První máj je pro nás totiž dnem boje. Dnem, kdy si připomínáme dějinné okamžiky, v nichž se neprivilegovaná většina společnosti rozhodla povstat.

Dnem vyjádření odporu vůči systému, který nás ovládá a vykořisťuje. První máj je pro nás svátkem boje, během něhož přestáváme být čísly či "lidskými zdroji" a stáváme se lidskými bytostmi, které chtějí měnit věci kolem sebe. První máj připomíná, že svou svobodu musíme bránit před násilím vládnoucích, jinak o ni přijdeme. Ta míra svobod, kterou zatím máme, totiž není dárečkem dobrotivých mocných, ale tvrdě vybojovaným výsledkem úsilí mnoha generací.

Vlastenecká fronta a Národní sjednocení správně připomínají, že tento boj měl své oběti. Nemluví ovšem o dělnících zastřelených policií, ani o anarchistických obětech justiční vraždy. Lidé, kteří bojovali za svou emancipaci, jsou totiž podle našich neofašistů "levicoví teroristé". Oběťmi, které si podle neofašistů zaslouží připomínat, jsou padlí policisté. Ve stejné logice by byl teroristou každý, kdo se kdy pokoušel o nějakou zásadnější společenskou změnu. Těžko říct, proč si neofašisté vybrali zrovna nás, anarchisty. Proč nedemonstrují například proti americkým a francouzským revolucionářům, bez nichž by neexistovaly moderní demokracie? To přece z jejich z hlediska byli teroristé jedna báseň. A co teprve všichni zakladatelé nejrůznějších států, v nichž byly jako v inkubátoru vypiplány našimi neofašisty tolik obdivované "národy"?

To jejich činy by přece byly skvělým tématem pro diskuzi o terorismu. Zatímco anarchističtí dělníci v Chicagu zabili v sebeobraně několik policistů, vládci kvůli svým výbojům a válkám o ten či onen hraniční patník pozabíjeli miliony lidí. Za své zločiny se přitom dostali do učebnic dějepisu jako "zakladatelé národů", "tvůrci států" či "otcové vlasti". Chicagští anarchisté mají být sto dvacet jedna let po dobových událostech označováni neofašistickými nedovzdělanci za "teroristy".

Nesetkali jsme se tu ale jen kvůli Vlastenecké frontě a Národnímu sjednocení. V Brně dnes probíhá demonstrace otevřených neonacistů z Národního odporu. Ten tam jsou doby, kdy se nám tvrdilo, že neonacismus není hrozbou a že odpor proti němu je pouhým extremismem. Ten tam je doba, kdy se mohlo s vážnou tváří tvrdit, že neonacisty zastaví policie. Její protiextremistická oddělení měla rovným dílem rozdělovat represi mezi Hitlerovy fanoušky a jejich odpůrce, asi aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. Neonacisté na policejní represi zareagovali v duchu Friedricha Nietzsche: Co tě nezabije, to tě posílí.

Nyní se na odporu proti rasistickému násilí a vizím totalitního státu přiživují i politici. My s nimi dnes nebudeme pochodovat v jednom šiku. Ne proto, že bychom byli sektáři přesvědčení o své jediné možné pravdě. Nehodláme ale hrát roli statistů v kašpárkovém divadle, jehož smyslem je mediální zviditelnění nějaké další politické celebrity. A především chceme, aby náš odpor proti fašismu a nacismu byl opravdu důsledný. Musíme se proto zamyslet nad jejich kořeny.

Nevystačíme si totiž s tvrzením, že Hitler představoval "zlo", či že se jednalo o činy "zvráceného šílence". Položme si otázku: co přesně Hitler udělal, co bylo jeho nejhorším zločinem? Snadná odpověď: rozdělil lidstvo na nadlidi a podlidi, na ty, kdo si podle něj zasluhují přežít a panovat, a na ty, jejichž život nemá hodnotu. Výsledky všichni známe. Ceká řada historiků a autorů z různých oborů společenských věd ale upozorňuje, že Hitler ve skutečnosti v radikální podobě provedl to, co evropské státy už pět set let páchaly na území svých kolonií. I zde bylo domorodé obyvatelstvo označováno za jakési podlidi, i zde bylo na základě toho zotročováno a masakrováno. Hitler přenesl do nitra Evropy přístup, který dosud Evropa vyvážela do světa.

Ale Hitler navázal ještě na jedno rozdělení lidí. To neexistovalo mezi jednotlivými společnostmi, ale jimi napříč. Hitlerovo dělení na nadlidi a podlidi má své kořeny rovněž v třídním rozdělení společnosti. Zatímco jedni mají v třídní společnosti rozličné svobody a možnosti, s jinými se počítá jen jako se "zdroji", jako s obsluhou strojů a lidským materiálem, který jde po milionech nechat umírat ve válkách.

I když se různě proměnila jejich podoba, i dnes existuje jak útlak chudých zemí -- bývalých kolonií, tak i třídní rozdělení společnosti. Důsledkem toho, byť třeba nepřímým, je i neonacismus a neofašismus. Ano, chceme těmto hnutím čelit co nejúčinněji, chceme se jim stavět, kdekoli se objeví, chceme je poslat do politických věčných lovišť. Ale právě proto se na ně nesmíme dívat povrchně a vnímat je jen jako projev jakéhosi blíže neurčeného "zla" či primitivní chudáčky. Musíme čelit příčinám fašismu a nacismu.

Jak jsme si ukázali, na té nejhlubší rovině je charakteristikou a příčinou fašismu a nacismu nerovnost. Je jedno, jestli se jedná o nerovnost na základě rozdíleného postavení v mezinárodní dělbě práce, které bývá ospravedlňováno na základě rasy, nebo o nerovnost danou na základě třídy. Obojí nerovnosti je třeba překonat, proti oběma těmto nerovnostem je třeba bojovat. V tom je pro nás inspirativní odkaz anarchistů z Chicaga roku 1886, ne exhibice současných politiků, kteří se tváří, kdovíjak bojují proti rasismu, ačkoli ve skutečnosti ulpívají na povrchu a pomáhají manažovat systém, který fašismus a rasismus vytváří.

Setkáváme se na místě, které je označováno jako "pomník obětem komunismu". Mnozí by přitom mohli říct, že naše myšlenky boje za rovnost jsou podobné komunismu, který tyto oběti způsobil. Někdo by nás tedy mohl označit za cyniky, kteří si obětí minulého režimu neváží. Není tomu tak. Vážíme si obětí všech totalitních diktatur, ať se tyto diktatury oháněly hákovým či normálním křížem, nebo se odkazovaly na srp a kladivo. Režim vybudovaný Leninem a Trockým, dovedený k totalitní dokonalosti Stalinem a posléze rozšířený mnoha dalšími je nám samozřejmě odporný. Domníváme se ale, že neměl sebemenší nárok označovat sám sebe za komunistický. Jednalo se jen o další nerovnost, o systém, kde si slovy klasika George Orwella "všichni byli rovni a někteří ještě rovnější".

Jeho oběti nebyly "oběťmi komunismu", ale oběťmi totalitního státu a kapitalistického systému, v němž byl stát jediným zaměstnavatelem. Skutečné komunistické myšlenky nejsou myšlenkami útlaku, ale plného osvobození každého člověka. Takové pro nás budou, na rozdíl od praxe údajně komunistických stran a států, inspirací pro každodenní podvracení fašismu i bolševismu, a především jejich společného předpokladu, nerovnostářské kapitalistické společnosti.

                 
Obsah vydání       2. 5. 2007
2. 5. 2007 Proč říkáte občanům, že jsou jejich názory "smrduté"? Jan  Neoral
2. 5. 2007 Byl to nepřesný překlad?
2. 5. 2007 Miefig - zatuchlý, zasmrádlý, neatraktivně nemoderní... Uwe  Ladwig
2. 5. 2007 Pasivita občanů a prodejnost českých médií
2. 5. 2007 Schwarzenberg: Radar tu bude a nebudeme se nikoho ptát, nenecháme se kontrolovat Jan  Neoral
2. 5. 2007 Od průvodce absurditou světa k medvídkovi Pú Bohumil  Kartous
1. 5. 2007 LEŽ TÝDNE v ČRo 6: Proti radaru jsou prý v ČR jen extrémisté! Petr  Kužvart
2. 5. 2007 Co je ještě třeba Michal  Novotný
2. 5. 2007 Byl tvrdý zásah policie v Brně na místě?
2. 5. 2007 Komunisté připravují ozbrojenou revoluci Josef  Vít
2. 5. 2007 Česká televize nenarušila objektivitu své reportáže
2. 5. 2007 Vděčnost Říši
2. 5. 2007 Práce a pracující, odměna, spravedlnost a zdraví, aneb Divná jména a nesmyslná argumentace s percentuálním zvýšením platů Uwe  Ladwig
2. 5. 2007 Anarchista k Prvnímu máji Ondřej  Slačálek
1. 5. 2007 První máj - jiný pohled Jiří  Bakala
30. 4. 2007 Mácha a tradice Prvního máje Petr  Kužvart
2. 5. 2007 Slovinský Temelín se nazývá Krško Richard  Seemann
30. 4. 2007 Havel: Vývoj v Rusku je znepokojující, jsem pro americkou raketovou obranu
30. 4. 2007 Souhlasím s Václavem Havlem téměř bez výhrad Boris  Cvek
2. 5. 2007 Havel jako Castro a Napoleon III.
30. 4. 2007 Je mi teď hrozně smutno
2. 5. 2007 Poslušní úředníci a jeden intelektuál
1. 5. 2007 Slabiny Havlových názorů
30. 4. 2007 "Děsivá nekritičnost a naivita"
1. 5. 2007 Niečo milé Michal  Polák
2. 5. 2007 Americká intervence v Řecku Hynek  Štědrý
1. 5. 2007 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 31. března 2007
2. 5. 2007 Výzva žen z Ohia: knížka pro děti u zrodu masového hnutí? Miroslav  Kolář
2. 5. 2007 Názor dne Oldřich  Průša
2. 5. 2007 Nedávejme almužnu agresivním žebrákům - přispívejme dobročinným organizacím Miloš  Kaláb
2. 5. 2007 První veřejná nabíjecí stanice pro elektromobily v ČR otevřena v Desné Michal  Brož
2. 5. 2007 Otevřený dopis Poslanecké sněmovně: Podali jsme zprávu o hospodaření včas
2. 5. 2007 Ještě žije Eva Gérová
30. 4. 2007 Rozhovor jako nekrolog za Svatoplukem Benešem Tomáš  Koloc
28. 4. 2007 Hospodaření OSBL za březen 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce