15. 1. 2007
Wikipedie není encyklopedieLidi jsou jako celek spíš "dobří" Wikipedia skutečně nemůže nahradit peer-reviewed publikace, ale také to nikdo obdařený byť jen trochou rozumu neočekává. (Až nato, že líní studenti mi ji v esejích citují, pozn. JČ) Velkou chybou zakladatele tohoto fascinujícího sociálního experimentu bylo, že ho nazval encyklopedií. To vyvolává nerealistická očekávání. Na druhou stranu se na situaci zkuste podívat optimisticky. Tomuto sociálnímu experimentu byla předpovídaná okamžitá zkáza - všichni tehdy psali, že z něj vznikne žumpa, ve které si pár stovek nadšenců bude vyměňovat nadávky a pubertální vtipy. Vždyť pro destruktivní nátury stačí dvakrát anonymně kliknout. |
Českou Wikipedii hodnotit nebudu, osobně jsem ji vždy považoval za předem mrtvý projekt, prostě proto, že český nemluví tolik lidí, aby se mezi nimi našlo dost těch, kteří jsou schopni a ochotni do Wikipedie přidávat hodnotný obsah. Ale anglická Wikipedie je vydařená, úrovně např. Britannicy sice rozhodně nedosahuje, ale zase má mnohem širší záběr, především v oblastech, které normálně v encyklopedii nenajdete - populární kulturu, zpěváky, filmy atd. Pro mnoho lidí je Wikipedie realizace myšlenky škola hrou. A navíc - heslo o Britských listech bylo na řekněme dostačující úroveň opraveno za dva dny. To je úspěch, obzvlášť v silně demagogickém, ideologickém českém veřejném prostoru. Co byste chtěl? Samozřejmě pozítří tam můžou být nějaké nesmysly, které třeba nikdo už neopraví. Ale to je holt podstata celého experimentu, jehož součástí je i ta kontroverzní anonymita přispěvatelů. Problém je jenom s tím nešťastným názvem "encyklopedie". Na druhou stranu nespolehlivost procesu, jakým informace ve Wikipedii vznikají, provozovatel nijak nezatajuje, každému to snad musí být jasné. Ještě pár slov ke spolehlivosti informací. Informace nejsou černobílé buďto 100% nespolehlivé nebo 100% spolehlivé. Skutečné encyklopedie samozřejmě poskytují spolehlivost mnohem vyšší (nikoliv 100%), ale na druhou stranu informace z anglické Wikipedie zůstávají dostatečně spolehlivě pro neprofesionální (nepracovní), neakademické a nežurnalistické použití, o čemž nejlépe svědčí miliony uživatelů a miliony dolarů vybrané každý rok na příspěvcích. Abych to shrnul jednou větou: pro mě osobně je úspěch anglické Wikipedie spíš potvrzením, že jako celek je většina lidí spíš "dobrá", konstruktivní a nikoliv destruktivní, schopna dosáhnout kompromisu i ve sporných ideologických otázkách. Navíc fakta jsou sice fakta a koncept absolutní pravdy se na ně vztahuje, zároveň však ale realita, ve které žijeme, je čím dál tím víc sociálně konstruována, často skrytě. Wikipedie může do této sociální konstrukce přinést více otevřenosti a demokracie. Může, nemusí. Je to experiment, který ještě musí pár desítek let běžet, než bude možné ho plně zhodnotit a docenit. |