Slovenské poměry ovšem stále představují pro počtáře, kteří by chtěli vyvětrat nacionalistickou zatuchlinu evropským průvanem a sázejí na demokratickou otevřenou společnost zároveň se sociálním státem, protikladem neoliberální modernizace, přímo rébus.

Demokratická slovenská opozice proti Mečiarovi z 90. let, která ze zásady nekopala do maďarské či romské menšiny, neobsahovala ani zrnko antisemitismu či omlouvání Tisovy farské republiky, snažila se udržet stát s Čechy a sázela na přátelství se středoevropskými sousedy Slovenska, se v něčem sympaticky podobala předlistopadovým a listopadovým opozičníkům: ryze intelektuální zaměření s příměsí řady umělců, vytahané svetry nasáklé kouřem cigaret, dlouhé vlasy svázané gumičkou do culíku a plnovousy, zahraniční nadace, granty a fondy, lidskoprávní a prozápadní orientace, faxy a kopírky, liberální týdeníky a nezávislé rozhlasové stanice, otravování pokutami, výhrůžkami a žalobami od tehdy napůl demokratického, napůl autoritářského režimu bývalého boxera. Jeřábníkovi z Východoslovenských železáren a traktoristovi hospodařícímu na zbytku Jednotného rolnického družstva v Humenném a jejich rodinám však byla tato opozice celkem ukradená, protože své občanské hodnoty spojovala s razantními tržními reformami, definovala se elitářsky, pravicově, Mečiarovu družinu popisovala jako levicovou, a chtěla ho vymítat i ekonomickými nástroji, které za řekou Moravou symbolizoval Klaus.

Síly, které se tak na Slovensku postupně vyprofilovaly, pak dokázaly poskládat buď spíše proevropský a demokratický, ale v ekonomice neoliberální blok a na druhé straně pak blok autoritářských populistů, za jejichž vlád se ale nedrancovalo kvůli hladu či neemigrovalo za prací.

Dlouhodobá úspěšnost nynější Ficovy socialisticko-nacionalistické mutace se bude nejspíš odvíjet od toho, jak se Ficovi podaří nejdřív osedlat a pak vykopnout Mečiara a Slotu a také kdy a jak důsledně se strana maďarské menšiny vyprostí z neoliberálních tezí, aby v příští vládě Směru mohla Mečiara a Slotu nahradit. Takové vlády už se v Evropě nebudou dát, a bude pod ní moci obstojně žít i jeřábník v Košicích a traktorista v Humenném, nejen kavárenský liberál v Bratislavě.