To když už se tam dostala. Podle Timesů nemohla ministryně jednoduše přiletět do Bagdádu v proudovém letadle ministerstva zahraničí a projet obvyklou cestou městem. Namísto toho musela Riceová letět do Turecka, kde vyměnila své obvyklé letadlo za C-17A, vybavené protiraketovou technikou. Ani to však nestčilo. Když se letoun vojenského letectva blížil k Bagdádu, museli piloti kroužit asi 40 minut ve velké výšce, protože odkudsi poblíž letiště zaznívala střelba raket nebo hluk dělostřeleckých granátů.

Sotva se Riceová dotkla země, vojáci ji postrčili do helikoptéry ke krátkému letu do zelené zóny. Dálnice z letiště je totiž pro dopravu stále ještě příliš nebezpečná.

O mnoho lépe to nevypadalo ani během dne. Iráčtí představitelé tvrdili, že v zemi bylo ve čtvrtek zabito nebo byly nalezeno mrtvých nejméně 35 lidí. V tomto týdnu zemřelo v Iráku 27 amerických vojáků. I když se Riceová sama s takovým násilím nesetkala, mohla aspoň letmo nahlédnout do současného života v Bagdádu: uprostřed jejího setkání s prezidentem Džalálem Talabáním zhasla světa - "připomínka", uvádí Timesy, že elektrické osvětlení v Bagdádu je "rozmarné a někdy vůbec není".

Riceová nakonec odletěla, jenže o dvě hodiny později, než očekávala. Ministerstvo zahraničí prohlásilo, že vojenský letoun, který s ní měl odletět, měl mechanické problémy a Riceová musela počkat na nový. Zpoždění znamenalo, že se opozdila s příjezdem do Londýna na rozhovory šesti zemí o situaci v Íránu.

Celkem vzato, vítejte ve své válce, paní ministryně!

Tady končí komentář. Netřeba k němu nic dodávat - až na to, že české sdělovací prostředky si takový komentář nedopřejí, poznamenává Štěpán Steiger.

Zdroj v angličtině ZDE