|
15. 9. 2006
Podkuřovat kojencům se nesmíReakce na článek "O podkuřování kojence a nedodržování zákonů" Doplňuji některé skutečnosti, jimiž si pisatel v dané chvíli nebyl jistý, píše Jiří Lešovský. Dle zákona 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, a to dle § 8 - Zákaz kouření, odstavce (1), písmene a) se zakazuje kouřit na veřejných místech, kterými jsou ... prostředky veřejné dopravy, veřejně přístupné prostory budov související s veřejnou dopravou, nástupiště, přístřešky a čekárny veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy, s výjimkou stavebně oddělených prostor ke kouření vyhrazených .... |
|
Takže poodstoupením ony dvě dámy (?) přímo porušovaly zmíněný zákon stejně intenzivně, jako kdyby byly zůstaly nehybně stát. Dále, v prostorech souvisejících s Českými drahami, dle Smluvních přepravních podmínek Českých drah pro veřejnou osobní dopravu, kapitoly VIII "Kouření":
140. Kouření je v prostorech stanic, označených jako prostory přístupné veřejnosti (včetně odbavovacích hal, podchodů a nástupišť), a ve vlacích ČD zásadně zakázáno.
142. Za porušení přepravních podmínek tím, že cestující překročí zákaz kouření ve vlaku nebo v prostoru stanice ČD, vybere pověřený zaměstnanec ČD přirážku 100 Kč od každé osoby, která zákaz porušila. Vybrat přirážku lze i opakovaně. Pokud je však zákaz kouření dále porušován, bude cestující vyloučen z přepravy nebo taková osoba bude vykázána z prostor stanice.
Z čehož je vidět, že průvodčí nevěděl o svých pravomocech ba povinnostech, nebo je záměrně zamlčel. Jistý problém s vymahatelností lze skutečně vidět v tom, že i když kdokoli nahlásí patřičné osobě nebo přímo policii, již by samozřejmě bylo možno volat rovnou po upozornění nesprávně jednajícího(ch) jedince(ů), jež nemělo efekt, a požádá je, aby konali svou povinnost, dotyčný "zločinec" může mezitím zahodit cigaretu, může se vzdálit, jemu nebo protestující osobě pojede vlak, či tato osoba následně bude v případně zahájeném řízení figurovat jako svědek se svými povinnostmi, a tím třeba zmešká svůj vlastní spoj, kvůli kterému se na nádraží/zastávku původně dostavila, a pod. Otázkou tedy je, jak se těmto rizikům vyhnout a přitom se přimět bezohledného občana, aby neškodil zdraví druhých. Nicméně, kde není žalobce, není soudce, a bezpráví nelze nevzdorovat, neboť to je cesta do pekel. Jedině systematickou represí, na základě těchto a podobných zákonných norem lze - možná - dosáhnout jistého výsledku. Ještě mimochodem dodávám, že v onom zákoně 379/2005, § 8, odst. (4) se píše další pozoruhodná věc. Řekl bych, že toto není splněno zvláště ve vlacích EC/IC... |
