Šlo o definici, která se týkala názorů, "které britská vláda považuje za extremní a za názory v rozporu s britskou kulturou snášenlivosti".

Britská vláda vyhostí ze země od nynějška všechny osoby, které "píší, vytvářejí, vydávají či distribuují materiál, pronášejí veřejné projevy včetně kázání, provozují internetové stránky, využívají odpovědného postavení, jako je například postavení učitele, komunitního vedoucího představitele či vedoucího mládeže, za účelem podporování, ospravedlňování či glorifikace teroristického násilí k prosazování určitého přesvědčení, snaží se přesvědčit jiné osoby, aby páchaly teroristické činy, podporují závažnou trestnou činnost či snaží se nabádat druhé k závažné trestné činnosti, nebo šíři nenávist, která by mohla vést k násilí mezi jednotlivými komunitami ve Velké Británii."

I když tento seznam neposkytuje britskému ministru vnitra více pravomocí pro deportaci extremistů, než kolik jich má dosud, specifiikuje chování, které má definovat podstatu toho, co "protiřečí veřejnému blahu".

Očekává se, že nová vlna deportací z Británie má být zahájena v nejkratší možné době.

Ministr vnitra Charles Clarke uvedl: "Uznáváme, že je nutno tyto pravomoci využívat citlivě a máme v úmyslu jich používat uměřeným a zacíleným způsobem. Účelem těchto pravomocí není potlačovat svobodu projevu ani legitimní debatu o náboženství a o dalších otázkách. Británie je právem hrdá na svou otevřenost a rozrůzněnost a nesmíme dovolit osobám, které jsou motivovány extremismem, aby tuto tradici zlikvidovaly.

Clarke však dodal, že hodlá "velmi rychle" zahájit proces deportací a zákazů vstupu do Británie pro určité osoby. Imigrační úředníci na všech místech vstupu do Británie dostanou databázi jmen osob z celého světa, považovaných podle těchto měřítek za extremisty.

Nová opatření opatrně přivítali britští opoziční konzervativci i liberální demokraté, avšak právníci, zabývající se lidskými právy, vyjádřili znepokojení, nad praxí, která znamená deportaci osob do zemí, obviňovaných z porušování lidských práv.

Evropská konvence o lidských právech, která je součástí britského zákona, takové deportace zakazuje. Británie se tomuto zákonu chce vyhnout uzavřením bilaterálních dohod s takovými státy, které mají Británii slíbit, že osoby, které jim Británie pošle, mučit nebudou.

Avšak Manfred Nowak, zvláštní "reportér" OSN pro mučení, varoval, že takové přisliby nestačí k tomu, aby riziko mučení odstranily.

Gareth Crossman, jeden z vedoucích pracovníků organizace Liberty, řekl ve středu v britském rozhlase, že i jeho organizace, která brání lidská práva, je znepokojena takovými přísliby. "Samozřejmě, že vám to slíbí, ale my bychom chtěli, aby takové přísliby ověřovaly pak v praxi nezávislé mezinárodní organizace, jakou jsou Amnesty International nebo Human Rights Watch anebo OSN, která má vlastní výbor proti mučení," uvedl.

Mluvčí britského ministerstva vnitra tuto politiku hájil: "Jsme přesvědčeni, že dohoda s příslušnými zeměmi je dobrým příkladem mezinárodní spolupráce, jaké je zapotřebí v boji proti terorismu."

Podrobnosti v angličtině ZDE