Neprávem mne přitom obviňovali, že jsem psal o zisku a ne o obratu. Ten, kdo si přečte můj článek pozorně, uzná, že pravdou je přesný opak. Dokonce jsem byl udiven, že někteří pisatelé odhadovali obchodní marži (nikoli ziskovou marži!) na 50 %, zatímco já se původně domníval, že je mnohem menší. Protože nikdo z pisatelů nepatří k bezprostředním organizátorům akce, lze mluvit o ekonomickém výnosu z podobných akcí pouze v hypotetické rovině (i můj článek byl pouhou hypotézou). Bohužel u toho asi zůstane, neboť vyúčtování či dokonce daňové přiznání stěží někdo uvidí.

Co se týče onoho nepochopení specifické podstaty "rave" kultury nebo dokonce zaujatosti, ze které mne podezírá pan Jaroš, chtěl bych zdůraznit, že jsem nikdy nebyl a nejsem odpůrcem technařů. Můj syn se dokonce svého času této akce zúčastnil, mám tedy o ní informace nejen "z vlaku" -- pozitivní i negativní. A právě proto, že nejsem zaujatý, musím mladým fandům technohudby vzkázat, že žádný sebeodlehlejší prostor nelze ani na vteřinu vyjmout z působnosti platných zákonů, ekologických nevyjímaje.

Takový hazard si nemůže dovolit žádná vláda. Je přitom úplně jedno, zda se jedná o vojenský újezd nebo soukromý pozemek. A proto se bude -- máte pravdu pane Koenigsmarku, i když jste to myslel zřejmě spíše ironicky -- měřit hluk (nejen kvůli lidem, ale i zvěři), kontrolovat hygiena a zkoumat míra znečištění životního prostředí.

Stejně tak nelze nikam utéci před působností zákonitostí společenských. Zákon hodnoty působí i v komunitách, které si jeho všudypřítomnost odmítají připustit. Proto také musí organizátoři festů počítat, kalkulovat, účtovat -- ať se jim to líbí nebo ne. I jejich svoboda je omezena objektivními společenskými poměry, chvilkové opojení "trávou", alkoholem nebo jen rytmickou hudební produkcí na tom nic nezmění.

Myslím, že by mladí rebelanti měli pochopit, že Paroubek ani Bublan jim jejich koníčka nechtějí vzít, a měli by se zamyslet, zda by přece jen v zájmu jeho bezkonfliktního provozování neměli založit například občanské neziskové sdružení přátel techna a domluvit se s příslušnými orgány na místě a způsobu shromažďování. Způsob nenásilných protestů proti nadměrně silovému zásahu policie ukazuje, že jsou toho schopni, a věřím, že i Václav Havel jim poradil něco podobného.