Například na otázku, za co je tak neobvykle vysoko placen na pozici koncipienta v jedné advokátní kanceláři, Ivan Langer odpovídá takto:

"To je věc pana Pečeného. Pro mě je podstatné, že jsou to poctivě vydělané peníze za pro něj zřejmě dobrou práci." Langer má zřejmě jen velmi obecnou potuchu o tom, co vlastně jako koncipient dělá.

Neústupný novinář dál skutečně trval na otázce, za co je tak dobře placen a přinutil Langera odpovědět následujícím způsobem:

"...všechno je to o schopnosti ve složitých situacích najít taková řešení, která jsou přínosná pro klienta". Langer dále jako konkrétní případ uvedl, že dokázal pomoci v  soudním sporu o desítky milionů korun. Před tím ale nedokázal odpovědět na otázku, jak dokáže do svého pracovního času zabalit cca třináct funkcí a zaměstnání.

Ivan Langer se dostal do úzkých už předtím, když se svěřil, že má kamaráda, který financoval jeho předvolební billboardovou "kreativitu". Na další otázky týkající se jeho kamarádství s reklamními agenturami raději s úsměvem neodpovídal...

Další část rozhovoru už není tak "jiskřivá", neboť se zabývá otázkami politiky v Langrem stínovaném resortu vnitra, jako i obecnými politickými záležitostmi v situaci rok před volbami. Přesto by se našlo ještě několik zajímavých odpovědí. Názor spolustraníka Macka, vlivného to poradce prezidenta, ocenil jako názor "jednoho z pětadvaceti tisíců členů ODS". Když se Ivan Langer snažil charakterizovat premiéra Paroubka, znělo to, jako by mluvil o sobě. Když byl tázán na stupidní výrok svého předsedy, s loajalitou stejného formátu odpověděl, že nešlo "o klíčové sdělení". A když měl zdůvodnit, proč není ODS dostatečně schopna vyložit svůj volební program, s bohorovným vědomím, že mají "naděláno", odpověděl: "Ale na to máme přeci ještě celý rok". Neschopnost svého lídra vést efektivně televizní debatu raději ponechal bez komentáře.

Těžko říct, jestli měla nějaký ovlivnila skutečnost, že se rozhovor odehrával po telefonu, ale je skutečně dobrý, což se v českých médiích zase tak často nevidí. Čtenář není jen svědkem sterilního styku politik - novinář, odehrávajícího se na základě nudné vazby banální otázka -- prefabrikovaná odpověď. Politik je konfrontován s choulostivými skutečnostmi, na které zjevně nemá připravené promyšlené odpovědi, přičemž se novinář neuspokojuje výmluvou a dovádí politika k absurdním výrokům. Výsledek o to cennější, že se jednalo o výmluvného politika s dlouholetým mediálním tréninkem.

Takže nakonec se dá LN odpustit i ta plakátová fotografie "Langer s jablkem":).