Ideálem Václava Klause a liberálů obecně není asociál, starající se sám o sebe, ale člověk, který se dokáže postarat sám o sebe (a v případě nouze i o jiné). To je teorie. Praxe může být jiná a vliv této teorie na praxi také. To ovšem neplatí jen pro Václava Klause. Vydžusovat a odhodit podnik, na kterém existenčně závisí stovky lidí zajisté není projevem sociálního chování ani dobrým příkladem. Rozkradení Fondu Občanského fóra za nulového zájmu zodpovědných osob ovšem také ne.

Václav Klaus rehabilitoval v české společnosti úspěch. Tohle Češi potřebovali jako koza drbání, jakkoli nejde o nejušlechtilejší hodnotu ani tam, kde panují jasná pravidla. Jestli přitom rozbil v českém (pod)vědomí něco pozitivního, nevím. Já sám jsem nezaregistroval, že by česká společnost byla po "léčbě Klausem" méně sociální, než před ní. Nejsem si ani jistý, zda hodnoty postkomunistické společnosti byly tak rozkolísané, jak bychom rádi viděli my, kterým některé z těchto hodnot nejsou sympatické.

S obecnými závěry Přemysla Janýra nepolemizuji. Jen si nemyslím, že Václav Klaus přispěl k negativům dnešní doby až tak zásadním způsobem. Stejně jako si nemyslím, že stoupenci legalizace drog jsou nutně jejich propagátory.