Nejvyšší správní soud zrušil soudní rozhodnutí týkající se územního a stavebního rozhodnutí na první stavbu jedné z největších zahraničních investic nadnárodní společnosti NEMAK . Dále zrušil dvě další rozhodnutí na obslužné komunikace pro výrobní závod NEMAKU. Dal tak zapravdu GARDE -- Programu Globální odpovědnosti Ekologického právního servisu.

Nejvyšší správní soud zrušil čtyři rozsudky Krajského soudu v Ústí nad Labem, který nevyhověl žalobám podaným organizací právníků GARDE -- Globální odpovědnost Ekologického právního servisu (dále jen "GARDE -- EPS") a zemědělce pana Rajtera, jemuž zahraniční investice nadnárodní společnosti NEMAK může ohrozit jeho zemědělskou činnost.

Jde o důležitá soudní rozhodnutí, která mohou znamenat zvrat ve vývoji celé kauzy. "Doufáme, že nadnárodní společnost NEMAK bude konečně zodpovídat za své bezohledné chování, které předvádí v České republice" komentoval rozhodnutí Nejvyššího správního soudu právník Pavel Franc z GARDE -- EPS.

Kauzu charakterizuje bezohledný postup nadnárodní korporace, nezákonný postup státních orgánů včetně Ministerstva životního prostředí, které jí v tomto přístupu napomáhají, a velká liknavost při rozhodování soudů. "Především postup Krajského soudu v Ústí nad Labem nelze nazvat jinak než jako diletantský a nezodpovědný" dodává k tomu právník Vítězslav Dohnal z týmu právníků GARDE - EPS.

kontakt: Ekologický právní servis, Bratislavská 31, 602 00 Brno

Rekapitulace kauzy:

V roce 2001 se na GARDE - EPS obrátila rodina sedláka Rajtera, která hospodaří v posledním zachovalém zemědělském území těžbou postiženého regionu, v okolí Havraně u Mostu. Mexická společnost NEMAK rozsáhle podporovaná investičními pobídkami se s posvěcením vlády rozhodla umístit svou továrnu na výrobu hliníkových hlav do automobilových motorů do oblasti, kde Rajterovi léta úspěšně sedlačí. Od té doby se EPS kauze intenzivně věnuje - účastní mnoha správních a soudních řízení týkajících se továrny společnosti NEMAK a průmyslové zóny Josep! h. EPS především poukazuje na nesmyslnost a nezákonnost umístě! ní zóny Joseph v dané lokalitě a zdravotní rizika spojená s továrnou NEMAKu, která bude zdrojem rakovinotvorných dioxinů.

V únoru 2002 se EPS obrátil na veřejného ochránce práv, pana Otakara Motejla, který provedl šetření a dal zapravdu všem námitkám EPS a potvrdil, že tzv. odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu továrny NEMAKu bylo provedeno nezákonně. Odpovědné státní orgány, především Ministerstvo životního prostředí a mostecké úřady, však odmítly výsledky šetření ombudsmama jakkoliv respektovat a přezkoumat doposavad vydaná rozhodnutí.

Když poté nebyly v návrhu změny územního plánu nijak zohledněny námitky a připomínky havraňských, kteří si přáli zachovat v místě připravované zóny plochu pro hospodaření, paní Rajterová v září 2002 navrhla vyhlásit o této otázce místní referendum. Pod ! návrh na jeho konání se podepsalo více než zákonem požadovaných 30% oprávněných občanů. Tehdejší komunistický starosta Havraně však odmítl referendum vyhlásit a jeho rozhodnutí později posvětili i nově zvolení zastupitelé. Paní Rajterová proto v říjnu 2002 podala ústavní stížnost, kterou chce docílit toho, aby obec Havraň referendum vyhlásila.

V mezidobí od podání stížnosti k ústavnímu soudu však NEMAK stihl dostavit svou továrnu (150 tisíc ks hlav ročně), která v říjnu 2003 slavnostně zahájila výrobu. Mostecký stavební úřad již v dubnu 2003 vydal územní rozhodnutí na více než desetinásobné rozšíření závodu NEMAKu (1,6 miliónů ks hlav ročně). Na základě odvolání krajský úřad sice toto rozhodnutí zrušil, ale v novém řízení již bylo rozšíření NEMAKu povoleno. Pan Rajter společně s EPS - GARDE podali žaloby.

Ústavní soud 11. prosince 2003 vy! hlásil nečekaný verdikt, když odmítl ústavní stížnost paní Raj! terové. Značně nestandardní postup, kdy senát soud odmítl stížnost až poté, co proběhlo ústní jednání, odůvodnil soud tím, že nemohl nařídit obci Havraň, aby referendum s konkrétními otázkami vyhlásila, neboť by takto sám nahradil rozhodnutí samosprávy. Rozhodnutí soudu je nutno vzhledem k okolnostem celého případu považovat za politické.

Zastupitelstvo obce Havraň schválilo nový územní plán své obce, který určuje a podstatně rozšiřuje území pro průmyslovou zónu. Ministerstvo životního prostředí k tomu dalo interním přípisem souhlas, když souhlasilo, aby bylo dále zasahováno do zemědělského půdního fondu. Souhlas osobně podepsal pan ministr Ambrozek. Postupoval tak v rozporu se sliby, které dál Veřejnému ochránci práv v souvislosti s kauzou NEMAK.