V kanadském hlavním městě Ottawě jsou jen tři odborníci pracující na plný úvazek, kteří jsou kvalifikováni poskytovat paliativní péči. Dalších devět lékařů, včetně dr. Pierra Allarda má paliativní péči jen jako součást své klinické a výzkumné práce. Dr. Allard, který je ředitelem paliativního výzkumu na Ottawské univerzitě prohlásil, že jen dva až čtyři "rezidenti" (méně než 5% studentů) se každý rok specializuje na péči o umírající.

Kanadské univerzity proto uvažují o zahrnutí péče o umírající do lékařského studia za podpory ministerstva zdravotnictví, které přispěje částkou jednoho a čtvrt milionu dolarů během 5 roků (tedy po 250 tisíci dolarech v každém roce). Toto studium bude povinné. Ještě v září se setkají v Montrealu zástupci 17 lékařských fakult, aby projednali, jakým způsobem bude toto studium začleněno do dosavadní výuky. V čele úsilí stojí organizace Canadian Hospice Palliative Care Association a Association of Canadian Medical Colleges.

Požadavky na paliativní péči nyní prudce porostou, protože populační vlna tzv. baby boomers začíná odcházet na odpočinek. V r. 2011 se očekává, že bude v Kanadě 5 milionů občanů starších 65 roků.

Již dnes se začínají o tento obor více zajímat lékařské fakulty. Nikoliv, že by cvičily specialisty, nýbrž poskytují studentům praktického lékařství alespoň více informací. Jedná se ale o to, aby studenti získali také praktické zkušenosti. To nebude snadné vzhledem k tomu, že se při studiu lékařství rozšiřují i další obory a děkani fakult se brání dalším požadavkům na čas studentů. I kdyby se při nadcházejících jednáních dospělo k nádherné harmonii a reformy byly přijaty rychle, jsou obavy, že to nebude dosti rychle, aby to vyřešilo zhoršující se situaci.

Kromě lékařů bude zapotřebí dalšího specializovaného personálu jako jsou zdravotní sestry. Ukazuje se, že byla péče o umírající dlouhodobě zanedbávaným oborem a to co do výuky tak i do výzkumu. Podle prezidenta organizace Canadian Institutes of Health Research pana Alana Bernsteina vlastně neexistovalo vůbec žádné financování výzkumu péče o umírající až do loňského roku a potom se rychle zvýšilo na 1 milion a poté na 16 milionů dolarů. Za tento vzrůst vděčí paliativní péče výzkumu rakoviny, kdy se konečně dospělo k názoru, že péče o umírající zasluhuje finanční podporu. Zatímco se dávaly peníze na genetický výzkum rakoviny, klinické testy, molekulární biologii a genomiku rakoviny, nepamatovalo se na výzkum, jak o umírající pacienty co nejlépe pečovat.

Podle psychologa Robina Cohena na McGillově univerzitě v Montrealu, který vede skupinu výzkumných pracovníků v paliativní péči, není o tento obor ani mezi výzkumníky dostatečný zájem. Řekl, že je problém již při náboru studentů. Loni, kdy se s náborem začalo, byli získáni jen 4 studenti a podobně tomu bylo letos, ačkoliv by bylo třeba, aby se jich hlásilo mnohem víc. Jako psycholog vyslovil pan Cohen pochopení, že tato péče mladé lidi v dnešní společnosti nijak nepřitahuje.