Často v Britských listech opakuji, jak užitečné je pohybovat se mezi Británií a Českou republikou. Normálně bývala cesta z Glasgow do Prahy poněkud obtížná, protože dosud neexistoval přímý spoj. Vzhledem k tomu, že letecké společnosti v dnešní době přetížených linek nad Evropou většinou nejsou schopny dodržovat své letecké řády, cesta Glasgow-Praha vždy znamenala promarnit skoro celý den. Nyní však létá alespoň dvakrát týdně přímo mezi Glasgowem a Prahou společnost fly globespan.com a pokud necháte koupi letenky na 24 hodin před odletem (a riskujete tak, že let bude vyprodaný) můžete si ji pořídit jedním směrem za neuvěřitelné 4 libry (cca 200 Kč) - plus letištní taxy. Let trvá dvě hodiny, tedy méjně, než jedete-li autobusem z Prahy do Brna. Možnost konfrontovat českou a britskou realitu je tedy nyní ještě otevřenější než dosud.

Zhlédl jsem v neděli 16. 5. v 19.30 zpravodajství televize Nova. Zaujala mě reportáž o situaci v Izraeli. Tam, zdá se, podle televize Nova, demonstrovaly statisíce lidí proti agresivní politice izraelské armády vůči Palestincům. Na zprávě mě zaujalo, jak byla neuvěřitelně jednostranná. Přestože zaznamenala skutečnost demonstrace, hned poté se její autor nekriticky identifikoval se stanoviskem izraelské vlády. V reportáži televize Nova byl předložen české veřejnosti z novinářského hlediska zcela nepřípustně jen JEDEN NÁZOR. Šáron byl anděl a citace toho, co řekl palestinský představitel Jásir Arafat, byla reportérem televize Nova komentována s nevolí. Je to karikatura novinářské práce - byla to propaganda.

Televize Nova se nezmínila o tom, co píší například internetové stránky BBC ZDE, že "mezinárodní společenství široce odsoudilo demolice palestinských obydlí v pásmu Gazy a že palestinská vláda poukázala na to, že se rovnají etnickému očišťování". Neuvedla ani, jak píše dále BBC, že i americký ministr zahraničí Colin Powell uvedl, že Izrael má sice právo na sebeobranu, ale že "Spojené státy nezastávají názor, že by demolice palestinských obydlí byly produktivní". (Zároveň Colin Powell kritizoval i Arafata.)

Nevěřil jsem svým očím, když jsem sledoval takto zaujaté zpravodajství. V britských elektronických médiích je důsledně vždycky prezentován obojí pohled: v informaci o situaci v Izraeli bývá tedy rovnocenně - bez přezíravých komentářů - prezentován názor izraelské vlády a proti tomu - opět bez komentáře a bez přezírání - názor palestinské opozice. Mezi Británii a Českou republikou je tak blízko - mezi jejich médii ale tak daleko...

Jestliže televize Nova českým divákům vnucuje v této věci vlastní, jednostranný názor, není divu, že si čeští diváci pak myslí, že "Palestinci jsou svině" a že pak lidé jako bývalý premiér Miloš Zeman činí o Palestincích neinformované výroky, které se pak v mezinárodním tisku stávají terčem posměchu.

V pátek dopoledne jsme se se Štěpánem Kotrbou za Britské listy účastnili na fakultě humanitních věd UK na pozvání Petra Šafaříka diskuse o zahraničněpolitickém zpravodajství v českých médiích. Hovořilo se v první řadě především o Iráku. Hned jsem si povšiml, podle reakcí zástupců českých médií, že tzv. "establishmentové" sdělovací prostředky mají tendenci spíš českým čtenářům prezentovat jeden "správný" názor. Zda je to skutečně jen nedostatkem místa v listě, jak argumentoval přítomný redaktor LN, anebo prostě tím, že jsou novináři v ČR ovlivněni tím, co sami produkují, takže je pohled na svět v českých médiích vlastně začarovaný kruh, těžko říct.

Zajímavé je, že například do Lidových novin se až do pátku zjevně vůbec nedostala otázka, která celou řadu dní v první řadě zajímala britská média, jak je reflektujeme průběžně v Britských listech: tedy: šlo při týrání iráckých vězňů o výstřelky několika nedisciplinovaných vojáků nejnižší šarže, anebo naopak o oficiální americkou politiku? Britská média dospívají k závěru, že zřejmě jde o to druhé.

V pondělí 17.5. se však Lidové noviny konečně na velké ploše tímto tématem, které v Americe, jak 2.5. referovaly BL ZDE, otevřel v časopise New Yorker Seymour Hersh, přece jen podrobně zabývaly, zřejmě právě v důsledku páteční diskuse na FHS UK. Lze tedy říci, že dosavadní přehlížení tohoto tématu zjevně nebylo dáno nějakou ideologickou předpojatostí Lidových novin.

V páteční diskusi na jinonické FHS UK jsme začali mluvit o "mučení" iráckých vězňů, na to někteří přítomní z establishmentových médií vznesli námitku, že prý o mučení nešlo; bylo to jen "týrání". (K tomu si přečtěte tento článek Fabiana Golga, ZDE o obdobné reakci amerických novinářů.)

Když jsme se Štěpánem Kotrbou vysvětlili, že z hlediska arabské sensibility svlékání vězňů donaha a podrobování jich zakázaným sexuálním praktikám mučením bezesporu z arabského hlediska je, ZDE dostalo se nám od jednoho, jinak velmi kompetentního a znalého představitele mainstreamových českých sdělovacích prostředků reakce: "My ale nepíšeme pro Araby."

Tato reakce si přirozeně zasloužila repliku: "A, pane kolego, třeba pro cikány píšete?"

Je férové uvést, že příslušný novinář svůj výrok posléze vzal zpět.

Situace v českých médiích se mění a myslím, že jsou v současnosti daleko liberálnější než v devadesátých letech. Přesto však, zdá se mi, mají v mnoha ohledech stále ještě velmi daleko k tomu, čeho jsem svědky každodenně v britských novinách a v britských elektronických médiích. Někteří čeští novináři si, jak se zdá, stále myslí, že veřejnosti musejí prezentovat "skutečnost" z pohledu mocných. Anebo je to pro ně nejpohodlnější. Jinde tomu tak není. Levné a krátké lety mezi různými britskými městy a Prahou povedou k tomu, že tento rozdíl bude zjevný zřejmě stále výrazněji.