Nejprve ocituji pasáž z článku Š. Kotrby:

Dále cituji pasáž z článku P. Žantovského:

V obou citacích se můžeme dočíst částečné charakteristiky jak bulvárních tak seriózních médií. Ani jeden z jejich autorů se podle mého názoru nepokusil o ucelenější definici, která by vystihovala podstatu věci. Naopak jsem získal dojem, že P. Žantovský rozdíl mezi těmito dvěma základními druhy médií relativizuje. Zda záměrně, ví jen on sám.

Dle mého názoru je třeba pro rozlišení mezi těmito dvěma druhy médií stanovit dvě zásadní kritéria, a to 1) zisk vydavatele pocházející přímo z masového zpravodajství a 2) úsilí vydavatele vytvářet nezkreslené masové zpravodajství. Rozhodující pro klasifikaci médií na bulvární resp. seriózní je zjištění, které kritérium stálo u zrodu toho kterého z médií jako prvotní.

Jestliže prvořadým důvodem jeho vzniku je vytváření zisku, pocházejícího přímo z masového zpravodajství, jedná se nepochybně o médium bulvární. Zpráva se stává pouhým prostředkem k dosažení zisku. Jestliže naopak prvořadým důvodem vzniku je úsilí nezkresleně informovat veřejnost o podstatném dění, jedná se zcela zřejmě o médium seriózní. Zisk se stává pouze prostředkem umožňujícím provozovat zpravodajství. Nejde o jeho maximalizaci. Přesto je třeba upozornit, že finančně nezávislé médium má mnohem lepší předpoklady pro úspěšné vytváření nezkresleného zpravodajství.

Jakmile se vydavatel seriózního média z libovolného důvodu rozhodne nadále podřídit vše zisku, dojde k bulvarizaci, tj. k přeměně seriózního média v bulvární.

Pro úplnost uvádím, že jestliže prvořadým důvodem vzniku média je vytváření zisku pocházejícího pouze zprostředkovaně (nepřímo) z masového šíření informací mezi veřejnost, případně získání politického nebo jiného vlivu, jedná se o propagandu. K tomuto tématu jsem se blíže vyjádřil v článku Média a propaganda.

Je-li určujícím kritériem zisk, nutně to vede k účelově deformovaně vytvářenému zpravodajství. Bulvární média tak vytvářejí novou realitu, která nejvíce prospívá jejich ekonomickým zájmům. Každé bulvární médium se snaží zaplnit mediální díru v trhu. To znamená, že pro bulvární média je rozhodující poptávka po určitém druhu informací. Paradoxně tak může dojít k situaci, že je na trhu (bulvárních) médií nedostatek nezkreslených informací. Bulvární médium, chovající se tržně, toho využije a bude informovat nezkresleně (resp. snažit se o to). Do té doby, dokud to přináší zisk.

Případný oponent by mohl namítnout, že v tomto případě definice bulváru selhává. Neměl by však pravdu. Nemůže být seriózní ten, kdo je seriózní jen tehdy, pokud se mu to vyplatí. Serióznost je dobrá pověst, která se vytváří dlouhodobě a soustavně.

Co se týče seriózních médií, i u nich se může stát, že zveřejní zkreslenou informaci. Důležité však je, že v tom nesmí být nikdy záměr.

Namítne-li někdo, že zjistit podle uvedených kritérií, které médium je které, je v praxi obtížné ne-li nemožné, může mít pravdu. Jak je to skutečně, ví pouze vydavatel a okruh jeho nejbližších zaměstnanců -- spolupracovníků. Je to tedy především otázka jejich svědomí. I přesto jsem přesvědčen, že nelze relativizovat pojmy bulvární a seriózní a tím přispívat ke stírání rozdílů mezi nimi. Možná, že tato relativizace je právě projevem bulváru, neboť svědčí v jeho prospěch.