Lord Hutton ve středu plně podpořil to, jak se britská vláda chovala během aféry kolem dr. Davida Kellyho a obvinil BBC z "defektní" šéfredaktorské práce. Britská vláda se jen snažila bránit se před obviněními, že se celou záležitost snaží zamést pod koberec, a právem zastávala názor, že nebude možno udržet jméno dr. Kellyho v tajnosti v důsledku toho, že o celou záležitost projevovaly sdělovací prostředky velký zájem.

Vládní zprávu o iráckých zbraních hromadného ničení vypracoval malý tým ze Spojeného výboru pro rozvědku a "celkovou odpovědnost za zprávu" měl předseda tohoto výboru John Scarlett. Zveřejněnou zprávu výbor "plně schválil".

Lord Hutton ostře kritizoval BBC. Konstatoval, že vedení BBC si řádně neuvědomilo, že poznámky reportéra Andrewa Gilligana neobsahovaly důkazy pro Gilliganova nejzávažnější tvrzení a že vedení BBC, včetně Rady BBC mělo tento rozdíl zkoumat a poznat.

Informace o tom, že Saddám Husajn má možnost použít zbraní hromadného ničení do 45 minut, pocházelo ze zdroje, který považovaly výzvědné služby za spolehlivý a tvrzení novináře Andrewa Gilligana, že vláda věděla, že se tato informace nezakládá na pravdě, bylo tedy "nepodložené".

V předchozích verzích vládní zprávy se tvrzení o 45 minutách nevyskytovalo, protože přišlo až později.

Někteří pracovníci uvnitř výzvědných služeb vyjádřili znepokojení nad tímto tvrzením, ale formulace, obsažené ve zprávě, schválil nakonec Společný výbor pro rozvědku po zvážení tohoto znepokojení.

Alastair Campbell, šéf Downing Street pro komunikace zdůraznil, že ve zprávě nesmí být nic, co by by výzvědné služby "stoprocentně neschválily".

Scarlett přijal připomínky z Downing Street pouze tehdy, když se shodovaly s informacemi z výzvědných zdrojů. Podle Huttona nebylo "nevhodné", aby Downing Street činila Společnému výboru pro rozvědku připomínky k tomu, jak zprávu psát.

"Není možno úplně vyloučit", že touha premiéra Blaira vydat co nejpřesvědčivější zprávu, mohla "podvědomě ovlivnit" Scarletta a Spojený výbor pro rozvědku, aby jazyk zprávy učinili důraznější, než by tomu bylo normálně.

Dá se říci, že zpráva byla "zdramatizována", pokud to znamenalo, že se snažila argumentovat co nejsilněji ve prospěch útoku na Irák, pokud to výzvědné informace dovolovaly.

Avšak v kontextu Gilliganovy reportáže znamenalo slovo "zdramatizovat" "okrášlit výzvědnými informacemi, o nichž bylo známo, že jsou falešné či nespolehlivé". Toto tvrzení je "nepodložené".

Není vyloučeno, že dr. Kelly skutečně sdělil reportéru Gilliganovi, že Alastair Campbell byl odpovědný za přepsání zprávy o Iráku proto, aby byla "dramatičtější". Dr. Kelly neřekl, že vláda pravděpodobně věděla, že je tvrzení o 45 minutách chybné a přesto ho včlenila do zprávy o Iráku ani že toto tvrzení nebylo do zprávy včleněno, protože pocházelo pouze z jediného zdroje a vláda si tedy nemyslela, že je pravdivé. Gilliganova reportáž byla v těchto dvou bodech "nepodložená".

Styky dr. Kellyho s reportérem Gilliganem byly neschválené a byly porušením předpisů britské státní správy.

Je možné, že dr. Kelly řekl Gilliganovi více, než měl v úmyslu a možná si v době jejich schůzky dost dobře neuvědomil vážnost situace, k jejímuž vzniku přispěl.

Po odvysílání Gilliganovy reportáže si dr. Kelly zjevně vážnost situace uvědomil a také si uvědomil, že jeho schůzka s reportérem Gilliganem byla nepovolená.

Právo sdělovacích prostředků, včetně investigativní novinářské práce, "je životně důležitou součástí demokratické společnosti". Avšak toto právo je omezeno tím, že sdělovací prostředky "nesmějí šířit falešná obvinění a vytvářet pochybnosti o integritě jiných lidí, včetně politiků".

Šéfredaktoři musejí "vážně zvažovat" formulaci každé reportáže, obsahující taková obvinění, a rozhodovat, zda je správné takovou reportáž publikovat či vysílat.

Redakční systém BBC je "defektní", protože Gilligan měl možnost odvysílat svou reportáž, aniž by její transkript předem schválili editoři.

Alastaira Campbella kritizoval lord Hutton za to, že "zvýšil teplotu" vládního sporu s BBC tónem svých stížností. Avšak Hutton konstatoval, že si Rada BBC měla uvědomit, že její legitimní úsilí chránit nezávislost BBC nebylo neslučitelné s vyšetřováním stížností od Alastaira Campbella.

Lord Hutton konstatoval, že se možná v budoucnosti ukáže, že tvrzení o tom, že Saddám Husajn mohl užít zbraní hromadného ničení do 45 minut, je nepravdivé, avšak obvinění od reportéra Gilligana, že vláda věděla, že je toto tvrzení nepravdivé, když ho včleňovala do své zprávy o Iráku, bylo "nepodložené", protože šéfové rozvědky se domnívali, že zdroj, odkud tyto informace přišly, byl spolehlivý.

Hutton konstatoval, že Gilliganova reportáž byla "vážným obviněním" a pošpinila integritu britské vlády.

Tonymu Blairovi se dostalo v Dolní sněmovně od labouristických poslanců, krátce poté, co se tam po ukončení Huttonova projevu u nejvyššího soudu dostavil, podstatných ovací.