|
28. 1. 2004
Human Rights Watch: USA a Británie nezaútočily na Irák z humanitárních důvodůSpojené státy a Velká Británie neměly důvod zaútočit na Irák proto, že by Irák vlastnil zbraně hromadného ničení či ukrýval teroristy, a nebyla to ani humanitární mise, konstatovala tento týden mezinárodní organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch. Vzhledem k tomu, že se nenašly žádné irácké zbraně hromadného ničení, prezident George Bush a premiér Tony Blair nyní tvrdí alespoň, že k invazi došlo z humanitárních důvodů, konstatuje tvrdá výroční analýza organizace Human Rights Watch. Organizace poukazuje na to, že Západ nehnul ani prstem, když Saddám v minulosti masakroval ve velkých počtech Kurdy a šiity,a před invazí do Iráku v březnu 2003 nepřicházely žádné zprávy o tom, že by i nadále docházelo k pokračujícím masakrům. Zpráva tvrdí, že americké a britské okupační jednotky "odsunuly otázky lidských práv stranou" jako záležitost vedlejšího významu. Zákonnost v Iráku nevznikla a Irák je stále ještě ztraumatizován dědictvím porušování lidských práv z minulosti a nového porušování lidských práv, k němuž dochází za americké okupace.
Zpráva Human Rights Watch v angličtině ZDE
"Válka v Iráku nebyla humanitární intervencí" ZDE |
|
Zpráva organizace Human Rights Watch však chválí americké a britské jednotky za to, že se během leteckého bombardování snažily minimalizovat civilní oběti a také za to, že byly daleko opatrnější při používání tříštivých bomb než v předchozích konfliktech. Zpráva Human Rights Watch kritizuje irácké hnutí odporu za to, že bezcílně útočí bombami na veřejná prostranství. Zpráva argumentuje, že je "irelevantní", že Spojené státy si v minulosti "zašpinily ruce" svou podporou Saddáma Husajna, i to, že existují jiné země, kde je interní útlak obyvatelstva silnější, než byl útlak v Iráku. Toto nejsou přesvědčivé argumenty proti vojenské intervenci z řádných humanitárních důvodů. Avšak organizace Human Rights Watch konstatuje, že americko-britský útok na Irák nelze považovat za humanitární akci, protože nesplňoval celou řadu podmínek, které se normálně používají jako zkouška pro ospravedlnění vojenských humanitárních akcí. Nedocházelo k hromadnému vraždění; válka nebyla jedinou možností - bylo možno použít právních, hospodářských a politických akcí; neexistují důkazy, že humanitární důvody byly hlavní příčinou pro zahájení vojenského útoku; vojenský útok nebyl schválen OSN ani žádnou jinou mezinárodní organizací a situace se od vojenské invaze v Iráku nezlepšila. Ředitel organizace Human Rights Watch Kenneth Roth konstatoval: "Bushova vláda nemůže ospravedlnit válku v Iráku jako humanitární intervenci a Tony Blair také ne. Takové intervence by měly být používány jen k zastavení bezprostředně hrozícího anebo probíhajícího vraždění. Není možno používat humanitární intervence jako trest za zvěrstva, která byla ignorována v minulosti." Roth pokračoval: "Během času ztratila většina důvodů, jimiž byl ospravedlňován útok proti Iráku, většinu své přesvědčivosti. Více než sedm měsíců po vyhlášeném ukončení hlavních válečných akcí nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení. Nebyla objevena žádná podstatná předválečná souvislost mezi Saddámem Husajnem a mezinárodním terorismem. Vytvořit stabilní státní instituce v Iráku je nesmírně obtížné, a tak je stále nepravděpodobnější, že by se Irák mohl stát odrazovým můstkem pro šíření demokracie na Blízkém východě." Organizace Human Rights Watch také kritizuje USA a Británii za to, že do Iráku nevyslala po invazi více vojáků. To by podle zprávy mohlo zabránit anarchii po pádu Saddámova režimu. Human Rights Watch je mainstreamová organizace, kterou podporují politické síly z celého politického spektra. Normálně nekritizuje vojenské akce.
Podrobnosti v angličtině ZDE
|
