Jsem 56 let starý farmář z Jižní Koreje, který usiloval o řešení našich problémů s velkou naději v organizování farmářských svazů. Ale většinou jsem neuspěl, právě tak jako neuspělo mnoho jiných farmářských vůdců.

Krátce poté, co bylo uzavřeno Uruguajské kolo, jsme my, korejští farmáři, pochopili, že naše osudy už nespočívají v našich rukou. Zdá se, že nemůžeme udělat nic proto, abychom zastavili vlny, které zničily naše komunity, které jsme obývali po stovky let. Abych tomu mohl čelit, pokusil jsem se najít skutečné důvody a síly za těmito vlnami. A došel jsem až sem, před brány WTO. Křičím na vás svá slova, která se příliš dlouho vařila v mém těle: Za koho teď jednáte? Za lid, nebo sami za sebe?

Přestaňte zakládat svá jednání ve WTO na pochybné logice a pouhých diplomatických gestech.

Vyjměte zemědělství ze systému WTO.

Od začátku masivního dovozu jsme my, malí farmáři, nebyli nikdy schopni splatit naše výrobní náklady. Jaké by byly vaše emocionální reakce, kdyby vaše platy klesly na polovinu bez toho, abyste chápali důvody?

Farmáři, kteří to vzdali jako první, odešli do městských slumů. Ostatní, kteří se pokusili uniknout z tohoto strašného kruhu, přišli do bankrotu kvůli akumulovanému dluhu. Nemohl jsem dělat nic jiného, než se jen dívat na prázdné domy, staré a rozpadající se. Jednou jsem šel do domu, ve kterém si farmář kvůli svým nekontrolovatelným dluhům vzal život tak, že vypil jedovatou chemikálii. Nemohl jsem dělat nic jiného, než poslouchat naříkání jeho ženy. Kdybyste byli mnou, jak byste se cítili?

Široce dlážděné cesty vedou k velkým korejským bytům, budovám a továrnám. Tato zem, která je nyní vydlážděna, byla dříve rýžovými poli vytvořenými generacemi před tisíci let. V minulosti poskytovala každodenní potravu a materiál. Kdo bude chránit životnost našich vesnic, komunitní tradice, kulturu a životní prostředí?

Domnívám se, že situace farmářů v mnoha jiných rozvojových zemích je podobná. Máme společný problém dumpingu, vzrůstu dovozu, nedostatku vládních rozpočtů a příliš mnoha lidí. Celní ochrana by byla praktickým řešením. Byl jsem znepokojen sledováním televize a poslechem zpráv o tom, jak rozšířené je hladovění v mnoha málo rozvinutých zemích, ačkoli mezinárodní ceny obilí jsou tak nízké. Vydělávat si peníze obchodem by nemělo být jejich prostředkem k získání jídla. Potřebují přístup k půdě a vodě. Charitu? Ne! Nechte je znovu pracovat!

Mé varování směřuje ke všem občanům aby jim řeklo, že lidské bytosti jsou v situaci ohrožení. Ony nekontrolovatelné mnohonárodní korporace a malé množství velkých členů WTO vedou nepřijatelný proces globalizace, která je nelidská, ekologicky znehodnocující, zabíjející farmáře a nedemokratická. Měla by být okamžitě zastavena. Jinak falešná logika neoliberalismu zničí globální zemědělství a způsobí katastrofu pro všechny lidské bytosti.