11. 7. 2003
Reportéři ČT a bezradnost nad jazykemMyslím si, že je docela užitečné nesledovat Události České televize po dobu několik týdnů a pak, vždycky po určité uplynulé době, se podívat, co se změnilo. Případné postupné změny se totiž tak projeví docela výrazně a najednou.
|
K Událostem České televize ze čtvrtka 10. července nemám věcné připomínky: struktura reportáží byla uspokojující, nebyla zmatená jako ještě před rokem - dvěma lety, pořad už nebyl nabit, alespoň ve své první části, směsicí krátkých, chaotických příspěvků. Česká televize Událostmi tentokrát informovala - ovšem, jsou prázdniny a nic moc se neděje: sledoval jsem tedy především formu. Hlavním problémem pořadu Události, jak vyplynul ze zběžného sledování této relace ve čtvrtek večer, byla nízká jazyková úroveň reportérů. Zdá se, že dikci reportérů České televize nikdo z fonetického hlediska nekultivuje: ti lidé jsou ohledně veřejného přednesu svých slov bezradní. Neumějí mluvit - tedy artikulovat. Ve své bezradnosti propadají vlivu bulvární televize Nova a snad se domnívají, že působí profesionálně, a když budou mluvit co nejrychleji, tempem kulometné palby, a to, co říkají, až pavlačově dramatizovat. Jenže, přirozeně, dobrá reportáž působí svým obsahem, nikoliv tím, že svá slova reportér odemele co nejrychleji co nejvzrušenějším hlasem. Kdysi v hluboké minulosti bývalo zvykem, že rozhlasoví reportéři (televizi jsem v šedesátých letech moc nesledoval) měli profesionálně cvičený řečový přednes a hovořili kultivovaněji než tzv. "obyčejní lidé". V současnosti, paradoxně, aspoň ve zpravodajství ČT, tomu bývá přesně naopak. V reportáži Vlastimila Vajnera ve čtvrtečních Událostech o tom, že v Hradci Králové zemřela první česká občanka na Kreutzfeld-Jacobovu chorobu (nemoc šílených krav) bylo interviewováno k věci několik lékařů. Tito doktoři mluvili normálně - jejich projev zněl vzdělaně a kultivovaně. V ostrém kontrastu byl k tomu projev reportéra Vajnera, který místy zněl natolik dryáčnicky, až to působilo urážlivě vůči té zemřelé paní. Nemám osobně nic proti panu Vajnerovi, avšak v České televizi by měl být k dispozici fonetický kurs češtiny a lidé, kteří vystupují s reportážemi před televizní kamerou, by měli tímto kursem projít tak jako hreci - takto je bolestně zjevné, že nemají ponětí, co dělat se svým rodným jazykem... Kromě příliš rychlého mluvního tempa neumějí reportéři zvládat témbr své řeči a často mnozí z nich neumějí ani řádně vyslovovat - z mluvního projevu jim vypadávají některé souhlásky či samohlásky (v minulých dnech jsem si toho všiml u Nory Novákové, méně ve čtvrtek večer u Patrika Kaizra - u něho to spíš byla všeobecná artikulační neobratnost). Velmi kvalitní, kultivovanou výslovnost češtiny má moderátor Bohumil Klepetko, jak už jsme o tom v Britských listech mnohokrát psali. |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 7. 2003 | Reportéři ČT a bezradnost nad jazykem | Jan Čulík | |
9. 7. 2003 | Jiří Janeček zpřesňuje svůj životopis | Jiří Janeček | |
7. 7. 2003 | O nevyjasněných místech v životopise Jiřího Janečka | Jaroslav Sever | |
3. 7. 2003 | Dotaz do České televize | Jan Čulík | |
3. 7. 2003 | Odpověď z ČT | ||
3. 7. 2003 | "Datumy si nepamatuju" | Jan Čulík | |
3. 7. 2003 | Znovu o životopise Jiřího Janečka | Jan Čulík | |
2. 7. 2003 | Memento 16 Nechť se "potrefení" nehněvají! |
Miloš Dokulil | |
26. 6. 2003 | |||
23. 6. 2003 | Demokracie pro všechny: Zakažte komerční média ! | Štěpán Kotrba | |
23. 6. 2003 | Média veřejné služby dostanou brzy tvrdou konkurenci | ||
18. 6. 2003 | "Klaus odmítl vystoupit v ČT" nebo "ČT odmítla Klause"? | ||
17. 6. 2003 | V čem tkví "vyváženost" Českého rozhlasu? | Štěpán Kotrba | |
16. 6. 2003 | Tvůrci Českého snu v onlinové diskusi Britských listů | ||
14. 6. 2003 | A co české televize? |