Osobní informace:

Jiří Janeček, narozen 24.5.1956 v Jindřichově Hradci.

Vyrůstal jsem spolu se čtyřmi sourozenci v péči matky - otec odešel od rodiny když mi byl 1 rok. Od roku 1983 jsem ženatý - dva synové 19 a 13 let.

Vzdělání a profese:

Po základní školní docházce jsem nastoupil do Odborného učiliště Silon Planá nad Lužnicí (1971), kde jsem se vyučil provozním chemikem (1974). Po té jsem pracoval 3 roky jako dělník v nepřetržitém chemickém provozu a dalších 5 let jako pomocný dělník. Při zaměstnání jsem dálkově studoval Střední průmyslovou školu chemickou v Sezimově Ústí a v Táboře (maturita v roce 1979).

Poté jsem nastoupil do podnikového výzkumu, kde jsem 5 let pracoval jako výzkumný pracovník (náplní mojí práce byl aplikovaný výzkum v oblasti polymerů, zejména technologie výroby monofilů - z tohoto období mám 4 vynálezy, resp. autorská osvědčení a řadu zlepšovacích návrhů).

Souběžně - nad pracovní rámec - jsem redigoval podnikové noviny a rozhlas.

Další 4 roky jsem působil jako redaktor okresních novin Palcát v Táboře. V té době (od roku 1985) jsem začal studovat Fakultu žurnalistiky UK Praha (též dálkově) - specializace Televizní žurnalistika (ukončil státní zkouškou v roce 1989 - Mgr.).

V témže roce jsem nastoupil po výběrovém řízení do regionální redakce zpravodajství ČT Praha a pracoval jako redaktor krajské redakce v jižních Čechách, později také jako moderátor zpravodajských relací v Praze (během svého "redaktorského" období v ČT jsem připravil přes 2500 reportáží, zpráv a zpravodajských vstupů nejen z jižních Čech, ale nárazově i z Rakouska a Švýcarska).

Od roku 1997 jsem v ČT pracoval jako moderátor a podílel se na vyprofilování nových zpravodajských pořadů. Od roku 1999 jsem z pověření tehdejšího šéfredaktora Z. Šámala vedl moderátorský tým zpravodajství ČT.

Od prosince 2002 zastávám funkci pověřeného ředitele zpravodajství .

Plusy a minusy za 8 měsíců ve funkci ředitele zpravodajství :

Stav, ve kterém se ředitelství zpravodajství České televize v té době nacházelo, lze označit za stagnaci a apatii. Hlavní příčiny byly jasné a snadno pojmenovatelné - časté střídání řídících pracovníků, či nesoulad mezi vizemi lidí na jednotlivých stupních řízení. Atmosféra nejednotnosti a každodenního boje se odrážela i v aktivitě zaměstnanců, kteří namísto, aby přesně věděli jaké je jejich místo a budoucnost v systému (a podle toho pracovali), žili v nejistotě a latentní permanentní revoltě.

Šlo tedy o to co nejrychleji nastavit standardní profesionální prostředí. K tomu jsem vytýčil základní směry k nápravě - tedy: zklidnění vnitřního života redakce - zavedení standardní profesionální atmosféry, vybuzení skrytých lidských zdrojů, zlepšení kvality hlavních zpravodajských relací a prezentovaných informací, selekce stávajících a připravovaných pořadů, zavedení nových pořadů bez nároku na mimořádné finanční prostředky, personální stabilizace, přísná koordinace činnosti redakcí zpravodajství, publicistiky a sportu.

Většinu zmíněných opatření se celému týmu podařilo splnit, některá jsou plněna průběžně, některá se mi ještě nepodařila realizovat podle mých představ.

Za úspěch považuji především:

• zavedení nových pořadů zejména s důrazem na problematiku EU (ve velmi krátké době 1-2 měsíců připravilo ředitelství zpravodajství 17 nových pořadů bez nároku na další peníze - jako náhradu stávajících)
• válečné zpravodajství z Iráku
• posílení regionálního zpravodajství - změna v systému práce v krajských redakcích - zavedení nové techniky (trvá)
• zavedení systému hodnocení hlavních zpravodajských relací (a příprava systému hodnocení redaktorů, moderátorů, vedoucích vydání, kameramanů, produkčních a dalších)
• zlepšení koordinace práce všech tří redakcí
• personální stabilizace
• zlepšení komunikace uvnitř ředitelství zpravodajství
• zvýšení sledovanosti /a divácké spokojenosti/ zpravodajských a publicistických pořadů
• příprava na digitalizaci...

Nesplněné či nedokončené úkoly:

• nastavení motivačních faktorů pro zaměstnance - odměňování-kariérní řád
• zlepšení kvality prezentovaných informací ve zpravodajských a publicistických formátech
• nastavení spolupráce s ČTK, ČRo a redakcí BBC v ČR
• analýza využití všech zaměstnanců i externích pracovníků
• selekce publicistických pořadů ...