Klonováním vzniká organismus, který má stejnou genetickou výbavu jako jiný organismus. Klonováním se řada čtenářů zabývá již nyní - vezmou malý kousek rostliny, zasadí jej a vyroste jim z toho celá květina. Klonování živočichů, včetně člověka, nám připadá zahalené tajemstvím: taková armáda naklonovaných Hitlerů...

Přitom platí, že kdyby měl naklonovaný, nově vzniklý, člověk úplně stejnou genetickou výbavu jako člověk, jehož buňku jsme použili k vytvoření klonu, byl by ve stejné situaci jako jeho jednovaječné dvojče. Jednovaječná dvojčata mají také stejnou genetickou výbavu; přitom dvojče označované písmenem A se narodí dřív a dvojče B o něco později.

Nabízí se jednoduché srovnání: představte si hypoteticky úspěšně klonovaného živočicha (pravděpodobně včetně člověka) jako jeho jednovaječné dvojče (tedy organismus se stejnou genetickou výbavou), které se narodí nikoliv po několika vteřinách, ale po několika letech. Určitě každý z vás zná alespoň jeden pár jednovaječných dvojčat a bude souhlasit, že

1. se nejedná o "stejný" organismus - každý z nich má vlastní život, jiné zkušenosti. Mohou mít některé společné vlastnosti, ale nejsou zaměnitelní, nemají společnou paměť a podobně.

2. Dvojče A, které se narodilo dřív, nemá právo na tkáně dvojčete B, které se narodilo později. Mají sice stejnou genetickou výbavu a jejich tkáně jsou kompatibilní, ale právo na život mají obě dvě dvojčata stejné.

3. Pokud by (hypotetické) Hitlerovo dvojče bylo vychováváno v jiných podmínkách, vyrostl by z něj pravděpodobně jen trochu cholerický řemeslník.

4. Laskavý čtenář si jistě doplní další příklady sám.

Doufám, že toto jednoduché přirovnání usnadní čtenářům čtení popularizačních článků o klonování a přispěje k odstranění některých mýtů, které se kolem něj vytvořily. Odborníky prosím o shovívavost se zjednodušeným příkladem.