Navzdory americkým tvrzením se vedoucí představitelé "nové" Evropy distancují od války proti Iráku, napsal včera deník Independent. Některé země, které válku v Iráku nikdy nepodpořily, vyjádřily hněv, že je americká vláda uvedla mezi 45 členy "proválečné" koalice.

Ještě před začátkem války začal ustupovat italský premiér Silvio Berlusconi. Ten sice podepsal před začátkem války proamerický Aznarův dopis, avšak minulý týden vysvětloval Berlusconi velmi důrazně, že to, že Spojené státy použily na severu Iráku 1000 parašutistů, kteří byli předtím rozmístěni v Itálii, neporušilo jeho příslib, že italské základny nebudou použity pro válku proti Saddámu Husajnovi.

Dánsko, které válku podpořilo, muselo v důsledku opozice v parlamentu snížit už tak malý počet svých vojáků, které vyslalo do Perského zálivu. Holandsko, které sice Aznarův dopis nepodepsalo, ale vyjádřilo vůči němu sympatie, vyloučilo svou vojenskou účast ve válce proti Iráku, protože by to destabilizovalo vyjednávání o vytvoření koaliční vlády.

Španělský premiér Jose Maria Aznar, který vyslal do Iráku k humanitárním účelům 9000 španělských vojáků, se octl pod intenzivním tlakem domácí opozice.

Když byly v Polsku otištěny fotografie elitních polských jednotek, pózujících s americkými vojáky v Iráku, vyvolalo to rozhořčení. Varšavská vláda sice Spojené státy nadále pevně podporuje, avšak jen 20 procent Poláků zastává názor, že by se měly polské jednotky účastnit bojů.

Irsko zpřístupnilo letiště v Shannonu Spojeným státům, ale válku proti Iráku nepodpořilo.

Český prezident Václav Klaus varoval, že užití síly ve snaze vnutit Iráku demokracii je myšlenka "z jiného vesmíru" a že to vytváří nebezpečný precedens.

Chorvatsko uvádějí Spojené státy jako člena "koalice ochotných", protože vpustilo Američany do svého vzdušného prostoru a na své základny. Avšak chorvatský prezident Stipe Mesič odmítl válku jako nelegitimní, protože nemá podporu OSN. Slovinsko také odmítlo představu, že válku proti Iráku podporuje.