Zdroje: EU Observer, Financial Times Deutschland, Guardian, Libre Belgique, Daily Telegraph, Die Welt, Liberation

Po posledním z devíti kol získal bývalý premiér Václav Klaus v pátečních českých prezidentských volbách 142 hlasů, zatímco Jan Sokol jich dostal 124. Pan Sokol byl kandidátem vládnoucí koalice. Podle mínění analytiků oslabí jeho porážka střední pravici v koalici, a také pozici premiéra a šéfa sociálnich demokratů Vladimíra Špidly. Pan Klaus je dobře známá politická figura s bohatými zkušenostmi, ale analysté míní, že nemá příliš dobrou reputaci v evropských politických kruzích. Asi také proto prohlásil po svém zvolení, že se bude snažit stát oběma nohama na zemi (v angličtině: "said that he intended to keep his feet firmly on the ground").

V Bruselu se předpokládá, že pan Klaus změní svou rétoriku a zanechá svých skeptických poznámek o Evropě. Mnozí poslanci Evropského parlamentu nechápou lpění na Benešových dekretech, podle nichž 2,5 milionu sudetských Němců bylo přesunuto z Československa po druhé světové válce a jejich majetek byl konfiskován. To samé nepochopení se týká i zákona o amnestii z roku 1946, který omilostnil bezpráví páchaná na Němcích na vrcholu jejich přesunu. Jak i Česká tisková kancelář uvedla, žádají nekteří členové parlamentu odpovídající legislativní změny.

Holandský poslanec Arie Oostlander prohlásil, že ho zvolení Klause velmi zklamalo, a že to vůbec není dobré pro zlepšení vztahů mezi Prahou a Bruselem. Citoval také Klausovy negativní poznámky k procesu evropské integrace. Analysté v Paříži a Londýně reagují obdobně na Klausovo zvolení. Ale německý prezident Johannes Rau věří, že i tento český politik přispěje k dalšímu rozvoji německo-českých vztahů, jak je v zájmu obou zemí.