Navrhuji třetí krůček:
Nedávno jsem byl na hlavním nádraží hlavního města Prahy. Strávil jsem dvě deprimující hodiny ve Fantově kavárně pod kopulí, která vévodí celému nádraží. Neodbytně se mi začal vtírat aseptický obraz ruzyňského letiště ... K jakému závěru jsem došel? - Že ZDE politici zmeškali vlak!
Padající omítka z interiéru kopule vzbuzuje dojem, že republika stojí před bankrotem a tak nahlodává náš již stejně vadnoucí optimismus ohledně budoucnosti. Zrestaurování tohoto klenotu secesní architektury do jeho bývalé slávy by zajisté přispělo k sanaci celého objektu nádraží, které by pak zase mohlo hrdě nést jméno prezidenta Wilsona.
Slovo nádraží se mi stává synonymem pro polorozpadlý špinavý útulek bezdomovců. Jsou to věru boláky na českém národním těle... Rozumí se, že není dost peněz k okamžité renovaci všech budov. Než se tak stane, přednostové stanic mají být odpovědni alespoň za čistotu svěřeného objektu a jejího okolí. Motorem tohoto druhu práce by mohl být Zákon NDVNP Sb. 1)
Pokud jde o špínu, která krášlí silnice, ulice, parky, atd., rozestavil bych po celé republice 100 000 odpadkových košů nápadného vzhledu a radikálně zvýšil pokuty za znečišťování.
Vyhlášení týdne čistoty se současným organizováním brigád (školní děti jako praktikum přírodních věd nebo studium životního prostředí, nezaměstnaní v pracovní dny, zaměstnaní o víkendech). Úspěch těchto iniciativ bude ovšem možný jen tehdy, když politici půjdou svým osobním příkladem vstříc!
Pozn. 1. NDVN: Neobvyklá Doba Vyžaduje Neobvyklé Prostředky
PŘEDCHOZÍ DÍLY: I. II.
|