V sobotu 14.9.2002 jsme vyrazili (Kamila V., Vít K., Petr Z., Martin P. a František K.) autem na street party do Bratislavy (až na Františka, ten mířil do Slovenské národní galerie). Na slovenské straně česko-slovenských hranic (Holíč) jsme byli sloužícími policisty posláni stranou a museli jsme ukázat obsah zavazadel.

Ve dvou z nich je zaujali anarchistické časopisy - konkrétně A-kontra (anarchistický měsíčník), Existence (anarchistická revue) a Antifašistická AKCE. Majitelé dvou zmiňovaných zavazadel je museli vzít do kanceláře a počkat venku.

Asi po tři čtvrtě hodině nám bylo oznámeno, že nebudeme vpuštěni na území Slovenské republiky, protože jedeme na zakázanou akci.

Kontaktovali jsme proto organizátory bratislavské street party, kteří nám sdělili, že akce je řádně oznámená.

Na náš dotaz po důvodu, který by se nezakládal na lži, nám bylo sděleno, že jde o příkaz shora, konkrétně od slovenského policejního prezidenta, abychom nebyli vpuštěni na území Slovenské republiky, a že se s tím nedá nic dělat.

Po další chvíli nám byla navrácena zavazadla, z nichž ubylo několik zmiňovaných časopisů a kniha "Ekofašismus. Poučení z německé zkušenosti" (dvě eseje známých sociálních ekologů o zneužití ekologických témat fašistickým hnutím, vydalo nakladatelství Votobia, 1999), na což jsme přišli až dodatečně po návratu domů.

Do pasů nám bylo dáno razítko hraničního přechodu, které sloužící policista přeškrtl a napsal ZRUŠENÉ, § 6/1b zák. č. 48/2002. Co daný paragraf znamená nám nebylo sděleno, takže ani nevíme, co se za ním skrývá.

Sloužící policisté se po celou dobu chovali slušně a zjevně si byli vědomi, že nemají zákonný důvod nás nevpustit - rozkaz shora je však, zdá se, mocnější zákona.

Ukazuje se (a to v celosvětovém měřítku), že chce-li člověk volně cestovat přes hranice, musí mít tou kterou vládou posvěcené názory a nebo nejlépe - nemít žádné.

(Autor je redaktor časopisu Existence)