Zároveň, konstatovali zákonodárci, se bývalé komunistické země rychle připravily na vstup do NATO a do dalších mezinárodních organizací, spojených s USA, a využívají výhod z tohoto členství. Polsko a Česká republika už členy NATO jsou avšak ani jedna z obou zemí nereagovala na americké požadavky o spravedlivější restituční zákony a praxi, konstatovalo několik zákonodárců a svědků.

"Budeme se muset zabývat tím, jak dát těmto doporučením zuby," řekla senátorka Hillary Rodham Clintonová (D-N.Y.) Bellovi poté, co požadoval trpělivost.

Bell na to opáčil: "My nejsme jen bezzubí debatéři."

Avšak Clintonová i někteří další zákonodárci zůstali nepřesvědčeni.

"V České republice existuje zákon pro návrat ukradených uměleckých děl," řekl Republikán Christopher Smith (R-N.J.) avšak poukázal na jednu z mnoha právních překážek, které evropské země kladou před žadatele o návrat majetku.

"Když si vlády začnou být vědomy úmyslu navrátit umělecké dílo právoplatnému majiteli, vláda prohlásí dílo za národní historickou hodnotu, která nesmí být vyvezena ze země."

Přesně to se přihodilo občanu Chicaga, Geraldu McDonaldovi, který byl loni identifikován jako dědic umělecké sbírky v hodnotě mnoha milionů dolarů, kterou vlastnil jeho praprastrýc, Emil Freund, oběť holocaustu. Krátce poté, co vznesl McDonald svůj požadavek, Česká republika označila nejcennější obrazy v této sbírce za "národní kulturní dědictví", takže si je McDonald nemohl odvézt.

Bell argumentoval, že dochází například při jednání s polskými diplomaty k určitému pokroku. Ti ujišťují své americké protějšky, že Polsko příští rok přijme zákon o restitucích pro soukromé osoby, přestože zatím žádný takový zákon v Polsku neexistuje. Avšak takové drobné triumfy byly zastíněny litanií hororů.

V jednom případě v Rumunsku byl jeden občan nucen podle zákonu podat více než 200 různých požadavků pro návrat jediného kusu majetku,konstatoval Mark Meyer, newyorský předseda Rumunsko-americké obchodní komory.

V Polsku dosud neuspěl u soudu ani jediný žadatel, i když polské úřady pravidelně tvrdí americkým činitelů, že se mají lidé ucházet o restituce prostřednictvím soudů, konstatoval Jehuda Evron, který přežil holocaust a který působí jako předseda newyorského Výboru pro restituce obětem holocaustu.

Upírané dědictví

V České republice často zdržují ministerstvo financí a kultury žádosti o restituce do té doby, než žadatelé zemřou, a pak odepřou restituce dědicům, konstatovala Olga Jonášová, tajemnice fondu Free Czechoslovakia Fund. To se přihodilo jejímu otci, který zemřel před čtyřmi měsíci poté, co strávil deset let úsilím splnit požadavky restitučních úřadů.

Slyšení, které uspořádal Helsinský výbor, nezávislá americká instituce, která se specializuje na otázky lidských práv, se konalo v nepříjemnou dobu pro Polsko, kdy je ve Spojených státech na návštěvě polský prezident Aleksander Kwasniewski a má se ve středu a ve čtvrtek setkat s prezidentem Bushem.

Bell konstatoval ve svém vystoupení, že je pravděpodobné, že se na středeční schůzce s Kwasniewským bude hovořit i o otázce restitucí.

Avšak otázka restitucí je pro Spojené státy delikátní, protože země, které odmítají navrátit umělecká díla a další majetek jsou typicky spojenci, které nechtějí Spojené státy trestat.

"V České republice," uvedla Jonášová, "legitimizuje nová vláda, v níž bývalí komunisté stále zastávají klíčová postavení, konfiskace z nacistické a komunistické éry."

Ukazuje se, že počet nevyřešených případů je obrovský, v Rumunsku je to více než 188 000 žádostí o navrácení majetku a v několika ostatních evropských zemích jsou to desetitisíce žádostí. Podle Helsinského výboru jde jen v Polsku o majetek v hodnotě více než 10 miliard dolarů.