Vynikající dánský film a sebestředná kinematografická cvičení

9. 7. 2015 / Jan Čulík

Pokračujeme-li v přehledu filmů promítaných v hlavní soutěži na letošním karlovarském festivalu, zaujme především dánský historický velkofilm Guldkysten (Zlaté pobřeží) (2015), který pojednává o drastické historii kolonialismu evropských zemí, v tomto případě Dánska, a o chování jeho občanů na africkém kontinentě. Jak je známé z celosvětově uznávaných televizních seriálů vzniklých v rámci stylu tzv, nordic noir, čtyřmilionové Dánsko si vypěstovalo nesmírně profesionální a sofistikovanou filmovou a televizní kulturu. Dánové dokáží napsat napínavý, složitý a hluboký příběh se silným morální a filozofickým vyzněním a film Zlaté pobřeží je opět dalším důkazem, že to umějí. Film se odehrává ve třicátých letech devatenáctého století v Dánské Guinei v rovníkové Africe, kam přijíždí s úkolem od dánského krále založit kávovníkové plantáže idealista a antikoloniálně smýšlející vědec, humanista a botanik Wullf.

Rusko zlikvidovalo vědeckou nadaci "Dynasty", protože je to údajně "cizí agent"

9. 7. 2015

Nadace Dynasty, která v Rusku poskytovala stipendia a granty mladým vědcům, oznámila, že končí svou činnost, protože byla podle kontroverzního zákona z Kremlu označena za "cizího agenta". Nadace fungovala v Rusku od roku 2002 a poskytla mladým ruským vědcům četné granty. Jejím dvaaosmdesátiletým zakladatele je Dmitrij Zimin, úspěšný podnikatel a filatrop, který založil Beeline, jednu z největších sítí mobilních telefonů v Rusku. Zimin se minulý měsíc z Ruska vystěhoval a nyní žije v emigraci v zahraničí.

Řecké referendum a chybná kalkulace EU

9. 7. 2015

Pro nikoho by nemělo být překvapením, že Řekové v referendu odmítli požadavky Evropy na další úsporná opatření jako cenu za poskytnutí fondů umožňujících řeckým bankám, aby fungovaly. Nemělo by to nikoho překvapit ze tří důvodů. Zaprvé vládnoucí koalice radikální levice, neboli strany Syriza, je u moci díky tomu, že chápe náladu Řeků. Zadruhé neustálé povýšené a pohrdavé výroky vedení Evropy na adresu řeckého premiéra a ministra financí přesvědčily Řeky o tom, že pohrdání platí také jim a že lidé, jež má evropské vedení v takovém opovržení, nemohou být úplně špatní. Konečně, což je nejdůležitější, vedení Evropy dostalo řecké voliče do postavení, v němž neměli co ztratit. Řekům nezbylo, než si vybrat mezi dvěma formami zpustošení – okamžitým, z něhož se ale dá uzdravit, a dlouhodobým rdoušením bez jakéhokoli východiska, píše pro analytický server Stratfor jeho zakladatel George Friedman. Pro Britské listy přeložil Rudolf Převrátil.

Řecký ostrov Lesbos: Místní lidé a turisté pomáhají uprchlíkům

9. 7. 2015

Obyvatelé a dokonce i turisté na řeckém ostrově Lesbos se vystavují hrozbám a možnému trestnímu stíhání tím, že pomáhají nově přijíždějícím uprchlíkům

Thanassis Andreotis, starosta ve vesnici na severním pobřeží ostrova Lesbos, každé ráno odváží z pláže pozůstatky gumových člunů, na nichž přijíždějí uprchlíci přes moře z Turecka, vzdáleného 10 km. Andreotis uprchlíky z příchodu na Lesbos neobviňuje. "Je pronásledují jejich vlády a oni utíkají před hroznými věcmi," zdůrazňuje. Dodává, že velká většina místních lidí s ním v tomto souhlasí. Když se Andreotis nedávno vydal do centra vesnice s megafonem a žádal o dary pro uprchlíky, "do 10 minut se naplnily věcmi pro uprchlíky čtyři auta".

Rozhovor Britských listů 12:

Disident a zrádce národa

3. 7. 2015

"Česku by výrazně prospělo, kdyby přijalo milion uprchlíků."



Rozhovor Jana Čulíka s disidentem, umělcem, vysokoškolským pedagogem a performerem Milanem Kohoutem. Rozhovor se vysílá na regionalni televizi.cz, která je k dispozici satelitem, pozemním digitálním vysíláním a na kabelu i na internetu,od pátku 3. července 2015.

Proč netočí Češi dobré filmy

9. 7. 2015

Jako absolventka FAMU a bývalá dramaturgyně vítám dosti erudované články pana Čulíka vztahující se ke karlovarskému festivalu, píše Marie Fulková. Také já si stejně jako pan Čulík už víc než desetiletí kladu otázku proč Češi neumějí točit filmy jako např. Zákon trhu. Myslím, že důvodů je několik:

1/ kriticky zaměřené sociální drama nemá v Česku silnou tradici

2/ v důsledku názorového diktátu neoliberálních teorií živeného médii se tvůrci bojí skutečně kriticky a analyticky nahlížet na českou porevoluční realitu (snad aby nevypadali jako levicoví intelektuálové nebo nedejbože kryptokomunisté)

Syriza není produkt populismu, ale celozápadní reakce na neoliberalismus

9. 7. 2015 / Lukáš Stříteský

Karel Dolejší nepolemizuje s články, které se zabývají detaily a nuancemi kolem řecké ekonomické krize a snaží se v tomto smyslu pečlivě argumentovat. Bere si na mušku karikaturu prořeckých postojů, od jejíž kritiky odvozuje svůj postoj. Evidentně nepravdivé je například tvrzení: „z "levé", do té doby okrajové části politického spektra povstal subjekt, který voličům slíbil, že zařídí pokračování toho, co existovalo mezi lety 1981 – 2008.“ Vzestup Syrizy a podobných politických sil (např. Podemos ve Španělsku) je součástí celozápadní reakce na ekonomicky nefunkční doktrínu neoliberalismu. Zářným příkladem je vzrůstající popularita Bernieho Sanderse, který otevřeně hlásá, že je socialista a přitom má v USA větší účast na prezidentských mítincích než všichni ostatní kandidáti.

Studie: Lidé stárnou výrazně odlišným tempem

9. 7. 2015

Dlouhodobá studie, provedená na vzorku téměř 1 000 lidí z Dunedinu, Nový Zéland, ukázala, že biologický věk se výrazně liší od data narození. Dnes 38 letí, kteří se studie zúčastnili, variovali podle fyziologických testů od 28 do 61 let biologického věku.

Nevěřte cizincům a cizím zemím, mohou vás připravit o vaše děti

Partnera z inej krajiny si beriete v dobrom aj zlom...

9. 7. 2015 / Bohumil Kartous

Slovenské Centrum pre medzinárodnoprávnu ochranu detí a mládeže, zřízené tamním Ministerstvem práce, sociálních a věcí a rodiny, spustilo mediální kampaň, ve které si podle vyjádření na webu organizace, "bere za cíl učit občany Slovenska respektovat zákony jiných zemí". Vyznění některých spotů ale spíše než respektu nabádá opatrnosti, lépe řečeno ostražitosti před lidmi z jiných zemí a kultur. V reklamních spotech není označena jediná odlišná kultura či země, jde pouze o anonymní příběhy smíšených rodin, v nichž byly buď děti odebrány rodičům, případně jeden z rodičů dítě unesl. O "zákonech jiných zemí" se v kampani nehovoří.

O politováníhodném nedostatku intelektuálního postoje ke kritice u pražské kavárny

Chce nám mediální mainstream zatajit Stoneovy názory?

9. 7. 2015 / Milan Mundier

Před dvěma lety zavítal na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech mimořádně vzácný host. Nemám na mysli Johna Travoltu, ale režiséra, scénáristu a producenta Olivera Stonea. Ten k nám zavítal hned ze dvou důvodů – jednak, aby uvedl prodlouženou verzi filmu Alexandr Veliký, jednak aby představil svůj dokumentární cyklus Americké století očima Olivera Stonea (možná jej znáte pod titulem Neznámé dějiny Spojených států).

Česká školní inspekce dezinterpretuje vlastní testování nevhodným způsobem

Svévolné fackování českých učitelů

9. 7. 2015 / Petr Soukup

Na konci školního roku proběhla médii výbušná zpráva o tom, že čeští žáci (9. ročník ZŠ a 3. ročník SŠ) téměř nic neumí, alespoň dle  testování České školní inspekce (ČŠI): uspěla jen pětina žáků  ZŠ a čtvrtina SŠ. Ústřední školní inspektor hned přispěchal s vysvětlením, že důvodem je přílišné užívání frontální výuky a male užívání alternativních metod v českých školách. Dodejme, že toto nebylo v rámci testování vůbec zjišťováno a jde tak o prezentaci dojmů místo fakt, což je hrubé selhání vrcholného úředníka státní organizace.  Pomyslně tak dostaly české učitelky (i učitelé, ale těch je na školách méně) na konci školního roku místo květiny facku. Troufnu si nabídnout několik alternativních způsobů jak číst výsledky testování České školní inspekce.

Bodláky Václava Duška

Samá voda, samá voda – hoří!

9. 7. 2015 / Václav Dušek

Udržujeme drahná léta nevídaný luxus, splachujeme pitnou vodu. Myjeme pod vodním proudem nádobí, v plných vanách máčíme znavená těla... Nu co, vody je! K čemu hrotit takovou drobnost. Vodních zdrojů prý ubývá a v blízké budoucnosti svedou bytosti mohutnou bitvu o přežití – zatím máme od matky přírody občasná varování; jsou krajiny, kde je voda nad zlato.

Německý internet je plný svědectví o katastrofálním stavu Řecka

9. 7. 2015

Řecko je v katastrofální situaci, jak ukazuje toto video. V Aténách je 50 tisíc uprchlíků, představte si, že by to bylo v Praze. V Řecku nemá nezaměstnaný nemocenské pojištění a jedinou pomocí je "lidová" klinika, kde lékaři slouží po své práci, tedy večer a v noci. Během včerejška tuto informaci přinesla německá televize ZDF. Podle zpráv, které jsou dostupné z německých médií, je zřetelné, že se Řecko propadá do beznadějného stavu. Německá média takových zpráv přinášejí nekonečně mnoho, píše Milan Lelek.

Největším vítězem řeckého referenda je přímá demokracie

9. 7. 2015 / Pavel Trtík

Dokázat v rámci circa dvou týdnů uspořádat platné celonárodní referendum s tím, že se jej zúčastní asi 63 % oprávněných voličů a nedojde u něj k žádným nepřístojnostem, by byl úspěšný počin pro kteroukoli zemi.

Propad čínských akcií signalizuje možný nástup krize

8. 7. 2015

Prudký propad kurzu akcí z pevninské Číny na trzích sloužících lokálním investorům připomíná události, které obvykle doprovázejí finanční krachy. Šanghajský kompozitní index ztratil 1,29 % a index Šenžen dokonce více než 5 %. První index od poloviny června ztratil 27,9 % a druhý až 38,7 % své hodnoty.

Kobry a užovky - dobrý film o osobní odpovědnosti

8. 7. 2015 / Jan Čulík

Film Kobry a užovky režiséra Jana Prušinovského, druhý český film v letošní karlovarské hlavní soutěži, byl konečně snímkem, o němž lze říci, že je dobrý. Především proto, že má velmi profesionálně napsaný scénář, tedy příběh.

Ruští hackeři se vydávají za "islámský stát"

8. 7. 2015

Hackerská skupina Cyber Caliphate, která byla považována za internetovou odnož "islámského státu", nemá žádné vazby na tuto teroristickou skupinu, ačkoliv provádí kybernetické útoky na podporu mimořádné násilné (bývalé) odnože al-Kajdy. Informovala o tom zpráva amerického ministerstva zahraničí.

Je Řecko evropskou kolonií?

8. 7. 2015 / Karel Dolejší

V české politické publicistice prakticky neexistuje snaha o skutečnou intelektuální nezávislost. Pravicoví publicisté se předhánějí v "prozápadních" stanoviscích, zatímco na "levici" zpravidla dochází odvozeně k obhajobě všeho protizápadního. Dodnes se třeba vypisuje dekády stará historie koloniálních dobrodružství USA v Latinské Americe - a vedle toho se beze všeho hájí minulý i současný ruský kolonialismus na Ukrajině či kdekoliv jinde.

Řecko má čas do neděle, aby summitu předložilo návrhy

8. 7. 2015

Zvláštní summit EU v neděli očekává řecké návrhy poté, co mimořádné jednání v úterý skončilo bez výsledků. Lídři osmadvacítky mají diskutovat nad návrhem, který Athény předloží.

Řecká dluhová krize: Závěrečné dějství

8. 7. 2015

Řecko se již při jednání o svém dluhu vyhnulo mnoha lhůtám, okamžiky pravdy přicházely a odcházely. Avšak evropští lídři nyní chtějí nekonečná vyjednávání ukončit. Předseda Evropské rady Donald Tusk prohlásil: "Musím to říci nahlas a jasně. Poslední lhůta vyprší tento týden."

Řecká krize škodí sousedním státům

8. 7. 2015

Důsledky krize v Řecku jsou vážné v sousedních postkomunistických zemích, které jsou na Řecku hospodářsky závislé a protože jsou chudší, mají větší problémy se s krizí vyrovnat. Angela Merkelová navštíví tento region od středy a bude muset řešit tamější dopady řecké krize. Albánští sezónní dělníci přicházejí o práci v Řecku, a tak směřují nyní do Německa. Od ledna do května zažádalo v Německu o azyl 16000 Albánců, jen v květnu 4900. Podle odhadů pracovalo dosud dočasně v Řecku 600 000 Albánců. Nyní mají problém, informuje tisková kancelář Reuters.

Zdroj: ZDE

Všichni mluví o Řecích, ale o Portoričanech se mlčí

8. 7. 2015 / Daniel Veselý

Řekové v nedělním referendu ukázali světu, že ne nadarmo je jejich země považována za kolébku evropské kultury a demokracie. Nic nedejme na hlasy kverulantů tvrdících opak a naopak naslouchejme střízlivým hlasům, jako jsou nositelé Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, Joseph Stiglitz a Amartya Sen. Drolení evropské „pospolitosti“ by ve spojitosti s krizí v Řecku nelibě nesly i Spojené státy, protože by tato země mohla spadnout do mocenského vlivu Moskvy, jak nedávno poznamenal ekonom a novinář Mark Weisbrot. To by ale Washington nedopustil.

Kulturní diplomacie, středoevropská a česká studia v zahraničí, strategický zájem České republiky a idiocie, šířící se po internetu

7. 7. 2015 / Jan Čulík

Cílem veškerého snažení je zajistit, aby existovalo trvale strategické studijní centrum věnované problematice ČR a střední Evropy aspoň někde na světě, ideálně samozřejmě v anglosaské zemi, produkující anglicky mluvící univerzitní absolventy, kteří jsou zahraničněpoliticky nejvlivnější, A proč to středisko musí být v zahraničí? Protože většina lidí vůbec netuší, že nějaká Česká republika existuje.

V důsledku výrazné a stále rychleji pokračující komercionalizace západních, především anglosaských univerzit, dochází v západním světě k rychlé likvidaci středisek strategických studií poměrů ve střední Evropě a především v České republice, která je pro západní univerzity komerčně jako téma vysokoškolského studia nezajímavá.

Jižní Súdán hlásí epidemii cholery, která ohrožuje zejména děti

8. 7. 2015

Válkou postižený Jižní Súdán hlásí, že cholera vedla k úmrtí nejméně 32 osob, z nichž 5 byly děti mladší pěti let. Podle OSN musejí klíčovou roli při zastavení epidemie sehrát školy.

Americká armáda se zmenší o 40 000 vojáků

8. 7. 2015

U.S. Army plánuje, že se zbaví 40 000 vojáků během dvou let. Zasaženy budou prakticky všechny složky doma i v zahraničí. Propuštěno bude i dalších 17 000 civilních zaměstnanců. Záměry bude oficiálně oznámen do konce týdne.

Jednání o íránském jaderném programu pokračují po vypršení další lhůty do pátku

8. 7. 2015

V úterý vypršela již druhá "konečná" lhůta pro dosažení dohody o íránském jaderném programu. Všichni účastníci hodlají pokračovat v jednáních ve Vídni do konce týdne, kdy má vypršet další lhůta stanovená USA.

Karlovy Vary: Béčkové filmy v hlavní soutěži

7. 7. 2015 / Jan Čulík

Každoročně se skoro vždycky ozřejmí, že karlovarský filmový festival je cenný nikoliv příjezdem západních hvězd a hvězdiček, či svými soutěžemi, ale přehlídkou zahraničních filmů, které byly za poslední rok oceněny na jiných festivalech. To je hlavní význam tohoto festivalu, probourávat pro místní lidi globální izolovanost, která ve svých nejhorších důsledcích vede k excesům, jakými je například nynější vlna nesmyslného českého národovectví a xenofobie.

Mediterranea a Babai : aneb co si počneme s lidmi?

4. 7. 2015 / Jan Čulík

Karlovarský filmový festival vždycky reflektuje aktuální problémy. Není náhodou, že jsou tu letos promítány tyto filmy s výraznou imigrantskou problematikou, zdůrazňující potřebu lidskosti a humánního porozumění. Obávám se, že kdyby se tyto filmy dostaly do širšího povědomí dnešní české veřejnosti, kdyby totiž česká média přestala být v souvislosti s Karlovými Vary nesmyslně posedlá západními celebritami a kdyby namísto toho informovala, co se tu vlastně promítá, český lid by organizátory a programátory festivalu zřejmě vyobcoval jako zrádce národa.

Velmi aktuálně byl jedním z prvních filmů na letošním karlovarském filmovém festivalu hraný film režiséra Jonase Carpignana natočený v německo-americko-britsko-italsko-francouzské produkci, nazvaný Mediterranea - Středozemský příběh (2015). Téměř dvouhodinový film dokumentárním stylem zaznamenává strastiplnou cestu dvou afrických uprchlíků z Burkiny Faso přes Středozemní moře do Itálie. Pěší cestou přes africký kontinent se stane skupina běženců terčem útoku banditů, kteří je okradou a jednoho z nich zastřelí. Po nebezpečné cestě přes moře, kdy část přistěhovalců přeplavujících se na vratkém člunu zahyne, se oba mladí muži, Ayiva i Abas, dostanou do Itálie.

Cesta do Říma - neuvěřitelné fiasko z FAMU a z České televize

4. 7. 2015 / Jan Čulík

Rekordem idiocie byl filmový debut Tomasze Mielnika, spolufinancovaný Českou televizí a natočený v koprodukci s pražskou FAMU Cesta do Říma (2015). Film si dobyl pozoruhodné zásluhy, totiž donutit diváky, aby ze sálu odcházeli už po patnácti - dvaceti minutách promítání. Snímek byl představen jako údajná komedie, jenže banalita a zdrcující tupost údajně ironických dialogů byla nesnesitelná.

Nesnášenlivost, administrativní krutost, dobře realizované příběhy osobních krizí

6. 7. 2015 / Jan Čulík

Je to možná náhodným výběrem filmů, ale vidím tu letos v Karlových Varech celou řadu nesmírně aktuálních, burcujících filmů, zdůrazňujícím ve stále chaotičtějším světě, opouštějícím, aspoň jak se zdá z české zkušenosti, základní civilizační normy, potřebu humanity, civilizovanosti a slušnosti. V tom smyslu se mi zdá být letošní karlovarský filmový festival majákem ukazujícím směr. Je to zřejmě prostě jen proto, že festivaloví dramaturgové citlivě vybrali snímky, které závažným, aktuálním a tvůrčím způsobem svědčí o dnešní globální krizi. Paradoxně je to letos zřejmě výraznější než v předchozích letech.

Jedním z takových filmů je švédsko-polský snímek Efterskalv (Tady a potom) (2015) režiséra Magnuse von Horna. Je to intenzivní studie maloměstské nesnášenlivosti. Po dvouletém pobytu v dokonalém švédském nápravném zařízení pro mladistvé se vrací domů k otci a desetiletému bratru středoškolák John, který se v rámci blíže nikdy nespecifikovaného konfliktu, zřejmě s erotickým sokem, podílel na usmrcení své dívky.

Domácí péče: vliv Bohdana Slámy a vepřoknedlozelové řešení

5. 7. 2015 / Jan Čulík

Film Domácí péče, debut režiséra Slávka Horáka, je vlastně do určité míry epigonským dílem, napodobujícím Čtyři slunce Bohdana Slámy. Především v tom smyslu, že naznačuje, tak trochu jako katolická teologie, že nedostatečnost, neuspokojivost a krátkodobost života, hrozba smrti, může být důkazem, že snad existuje něco víc než naše věcná, pozemská existence, aniž bychom ovšem řádně tušili, co to vlastně je. Film se kromě toho záslužně pokouší o medializaci určitých základních problémů české společnosti, ale je dramaturgicky bezradný a nevyrovnaný. Slámův film je možná také kontroverzně mystický, ale je daleko soustředěnější a dramatičtější, v prokreslení postav i hlubší než film Domácí péče.

Zákon trhu: Proč Češi nechtějí nebo neumějí točit takovéto filmy?

5. 7. 2015 / Jan Čulík

Zejména po zhlédnutí části zcela afektovaného, banálního filmu Cesta do Říma, nemajícího vůbec žádnou vazbu na skutečnost, znovu vyvstává naléhavá otázka, proč čeští filmaři nedokáží natáčet snímky, které by byly svědectvím o dnešní české skutečnosti. Francouzský film La loi du marché (Zákon trhu, 2015) režiséra Stéphana Brizého byl na karlovarském festivalu dalším ze snímků na aktuální a burcující téma z dnešní reality.

Oddlužení Řeků stálo před 2600 lety u kořenů evropské demokracie

7. 7. 2015 / Nikolaj Savický

Zdá se, že v současné evropské politice výrazně chybějí sir Humphrey Appleby a Bernard Woolley, nezapomenutelní aktéři britského sitcomu Yes Minister. Oba pánové, kteří sekundují svému ministrovi Jimu Hackerovi, jsou absolventy univerzity v Oxfordu (sir Humphrey zjevně Balliol College), kdežto jejich ministr získal vzdělání pouze na London School of Economics. Oba státní úředníci běžně užívají latinu a řečtinu a jsou zasvěcenými znalci antické i moderní historie. Při hledání klíče k řešení současné řecké krize by svému ministrovi patrně oba naznačili, sir Humphrey svým zastřeným a komplikovaným způsobem, Bernard neotřelou přímočarou vysvětlivkou, že řešení jedné dluhové krize v Attice bylo vlastně prvním krokem evropských národů k demokracii.

Z knihy Globální Minotaurus

Varoufakis: Proč Merkelová ve skutečnosti nechce řešit krizi

7. 7. 2015

Představte si, že rozpačitý německý ministr financí ukáže kancléřce Merkelové panel, na němž jsou dvě tlačítka, červené a žluté. To červené znamená rychlé vyřešení evropské ekonomické krize s dobrou perspektivou pro všechny. To žluté znamená, že se bude relativně dobře dařit jen Německu a dalším několika zemím, zatímco ty ostatní se budou propadat hlouběji a hlouběji do krize. Nedávno odstoupivší ministr financí Řecka Yanis Varoufakis v knize Globální Minotaurus podává své vysvětlení, proč je v Evropě udržován stav ekonomické disparity a komu tato situace vyhovuje. Úryvek vydal deník Guardian.

Není mi jasné, kde se v Češích vzala taková nesnášenlivost

6. 7. 2015 / Barbora Hodková-Knobloch

Vážený pane doktore Čulíku,

bolí mě srdce a je mi hanba za všechny lidi, kteří Vám píší tak šílené rasistické dopisy. Bylo mi Vás upřímně líto a zhrozila jsem se kvůli tomu, s jakým posměchem jste se setkal při své návštěvě na jednání parlamentního výboru k přijímání uprchlíků. Už ani nepíši, jaký otřesný zážitek byl sledovat pořad Máte slovo s paní Jílkovou na téma uprchlíků, píše Barbora Knoblochová.

Uprchlík zemřel v tunelu mezi Francií a Velkou Británií

7. 7. 2015

Dnes ráno byla v důsledku smrtelného zranění jednoho z imigrantů pozastavena doprava v Eurotunelu spojujícím Francii a Velkou Británii pod kanálem La Manche. K tragédii došlo brzy ráno na francouzské straně tunelu, podrobnosti nebyly zveřejněny. Ví se pouze, že uprchlík chtěl využít nákladní soupravy ve snaze dostat se Velké Británie. Stalo se tak pár dní poté, co se zhruba 150 imigrantů snažilo proniknout do francouzského terminálu Eurotunelu. Informaci přinesla BBC.

Zpráva v angličtině ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za květen 2015

2. 6. 2015

V květnu 2015 přispělo 146 čtenářů finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 35 258,16 Kč. Příjem z reklamy byl 23 115 Kč.

Zůstatek byl koncem května 2015 165 038,78 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.