První kolo voleb

13. 1. 2013 / Michal Řezníček

Výsledek prvního kola prezidentských voleb je vskutku pozoruhodný, nečekaný, oslepující. Ale jen na první pohled. Berte následující řádky jako zamyšlení, nikoliv až tolik jako komentář nad výsledky jako nad smyslem celého podniku zvaného přímá prezidentská volba. No a také trochu analýzy voličova éns.

Poprvé tedy k realitě. Postupují Zeman a Schwarzenberg. Za čtrnáct dní si užijeme druhé kolo a volba bude těžká. Nerad bych předbíhal, ale myslím, že nemalá část voličů teď bude sledovat počasí, jestli v těch osudových dnech nebude nebude aspoň na horách sníh. Pokud totiž prezidenta zvolí "senátní" účast (15%), bylo to o ničem.

Rada

13. 1. 2013

Kdybych dělal Zemanovu kampaň, pustím hned do rádií knížete zpívajícího hymnu. A vyvěsím billboardy "Kalousek na Hrad!". To podle mě stačí, píše novinář Jaroslav Plesl na Facebooku.

Při prezidentských volbách selhala inteligence a nahradili ji baviči a "zpěváci"

13. 1. 2013

Za kandidáty Schwarzenberga a Zemana se postavili ti nejviditelnější - herci, zpěváci a ostatní umělci - tedy ti, kteří v nyní převládající ideologii zosobňují vzor úspěchu. Jsou známí a mají peníze, píše Michal Hejduk.Tyto dvě skutečnosti jsou vskutku jedinou nutnou podmínkou pro to, aby byl někdo v naší společnosti pokládán za idol. Naopak podpora Dientsbiera nebo Fischerové či jakéhokoliv jiného kandidáta ze strany několika intelektuálů nebyla téměř slyšet. Vinit z toho média by však bylo stejné jako vinit tomograf z toho, že způsobil v těle nádor tím, že ho zobrazil. (Mimochodem, nemyslíte si, že mnozí novináři jsou stejně bezduší a nesamostatní jako krabice plná elektroniky?)

Bohuslav Sobotka

VÝSLADEK PRVNÍHO KOLA PREZIDENTSKÉ VOLBY

Politická maturita Slávka Sobotky

13. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Předseda ČSSD Sobotka včera dospěl. Z přeopatrného aktivisty mainstreamově liberálního názorového proudu, který se nechal lákat sirénami antikomunismu, nepolitické politiky, morální maximy - volby mezi čistým dobrem a špinavým zlem, se stal politik, který pochopil českou politickou realitu a uvědomil si, že svému soukromému názoru musí nadřadit názor svých voličů. A ti kašlali na volbu "cizího" Jiřího Dienstbiera a zvolili "svého" Miloše Zemana. Pro Sobotku nebyla včerejší volba "mezi dvěma zly" (Zemanem a Schwarzenbergem) nijak jednoduchá. Bál se následků. Jedné i druhé krajnosti. Bál se i nerozhodnosti. Tápal. Ale nakonec si vybral správně. Teprve včera se z učedníka stal politik.

Kdyby ČSSD (bez ohledu na názory Vladimíra Špidly, ovlivňované jeho tmavězeleným ideologem Patočkou, nebo Jiřího Dienstbiera) nepodpořila do druhého kola Zemana, pravděpodobně by se na nejbližším sjezdu rozpadla. Takto pouze odhodí několik málo liberálních příznivců Zelených (a Táni Fischerové), kteří odváděli sociální demokracii jak Krysař z Hammeln l.p. 1284 na cestu do politické propasti. Ponechá je v jejich kavárnách a diskuzních kroužcích. Sobotka včera JEDNOZNAČNOU podporou Zemana smazal značnou část bezcharakterního podrazu svého předchůdce Špidly. A ČSSD může začít na tomto kroku opatrně stavět - budoucí jednotu široké levice.

Sebeúcta a pud sebezáchovy? Nemáme, zeptejte se v příští dekádě

13. 1. 2013 / Karel Dolejší

ČSSD v druhém kole prezidentské volby podpoří Zemana. Udělá to přesto, že právě strašák Zemana na Hradě a změny zahraničně politické orientace, která by mohla vyplynout z ruských vazeb tohoto kandidáta, měl nemalý a možná rozhodující podíl na mobilizaci pravicového elektorátu. Jestliže úřadující Sobotkovo vedení představuje mírně protikorupční orientaci strany, trucující expředseda si s korupcí a rozkrádáním hlavu neláme - a pokud je vůbec v něčem "na levici", reprezentuje ten její proud, který je naprosto nereformovaný. Když tedy Lidový dům Zemana podporuje, ačkoliv se až dosud proti němu ostře vymezoval, říká tím: "Naše strana nemá žádnou identitu a sebeúctu, jsme nereformovatelní a rozpadáme se."

Schwarzenbergovi voliči nejsou idioti

13. 1. 2013 / Boris Cvek

Myslím, že některá pozitiva právě skončené první kolo prezidentských voleb má. Zejména je to drtivý neúspěch kandidáta ODS Přemysla Sobotky. Kéž by podobný výsledek měla celá ODS i v blížících se sněmovních volbách. To, že Klaus mluví o největším debaklu pravice, jaký jsme zažili, má svoji logiku, protože pro něj pravice nemůže být proevropská. Klausova pravice (včetně Bobošíkové) volby jasně prohrála, to je pravda. Říká se, že mezi voliči Jana Fischera byli i ti, kteří by volili do Sněmovny ODS. Ale ani ti spolu s dalšími Fischerovými voliči navzdory předvolebním průzkumům neuspěli.

Pád Fischera je myslím další pozitivní signál z prvního kola prezidentské volby. Nestačí PR, peníze, opatrná beznázorovost. Dále voliči Dienstbiera, Fischerové a Franze mohli dohromady, možná i s některými voliči Jana Fischera, první kolo jednoznačně vyhrát. Je škoda, že se tak nestalo, že nedošlo k nějaké předvolební spolupráci a propojení. Možná by se přidala i Zuzana Roithová, neboť Bělobrádkova KDU-ČSL tíhne víc k levici než Kalouskův Schwarzenberg.

Stanovisko Spojenectví práce a solidarity ke 2. kolu prezidentské volby

13. 1. 2013

Britské listy publikují tuto tiskovou zprávu občanského sdružení "Spojenectví práce a solidarity" proto, protože nikde jinde v ČR zřejmě nevyjde. Redakce BL se však s tímto tiskovým prohlášením neztotožňuje (stejně jako se nutně neztotožňuje s velkým množstvím příspěvků zde vycházejících), protože si nemyslí, že by měly Britské listy v nadcházejících čtrnácti dnech masírovat voliče, aby hlasovali v druhém kole prezidentských voleb tak či onak. Kritika kandidátů je pro novináře samozřejmě přípustná, nikoliv však jejich chvála. Nejsme ani Hospodářské noviny, ani Respekt, ani IDnes, ani Česká televize. Děkujeme.

Veřejnost z 50 procent vyjádřila podporu současnému korupčnímu stylu vládnutí, tak se s tím smiřme

13. 1. 2013

Člověk by si měl všímat toho co se kolem něj děje a zvláště toho, čeho se sám zúčastňuje, aby nechodil v kruhu, mohl se vyvíjet, a pokročil zase kousek dále, což bych ozřejmil vlastním příkladem, kdy jsem jednou před lety volil Zelené a myslel jsem si, že jsou to němečtí zelení, a pak jsem se nad Bursíkem a Kačenkou nestačil divit. I vzal jsem si ponaučení a stal se opatrnějším. Nyní nastala situace poučit se z těchto prvních všeobecných prezidentských voleb. Člověk se dočte spoustu názorů, že veřejnost byla podvedena a zmanipulována, ovšem tyto názory vedou do zamotaných slepých uliček sebeklamů ze kterých je těžká cesta ven, píše Martin Prokop.

Schwarzenberga volila velká města

13. 1. 2013

Z průběžných dat poskytovaných ČSÚ jsem během sčítání hlasů sestavil graf vývoje procentuálního zisku jednotlivých kandidátů. Graf je k dispozici online ZDE, píše Pavel Kučera. Na horizontální ose je procento již sečtených hlasů a na vertikální ose procentní zisky kandidátů.

Z grafu je zřejmý trvalý nárůst hlasů pro Karla Schwarzenberga a to zejména na konci sčítání (95 - 100 % sečtených hlasů), kdy podpora cca 18 tisíc voličů vedla ke změna zisku kandidáta jen o desetinu procenta.

Příčinou je mnoha komentátory zmiňovaná podpora velkých měst; výsledky z těchto volebních okrsků přicházely nejpozději.

Po bitvě je sice každý generál, ale ratingové agentury by se měly chytnout za nos a zamyslet se nad tím, proč se tak hrubě v případě některých kandidátů mýlili; odpověď leží i v tomto grafu. Ostatně dlouhodobě si myslím, že průzkumy veřejného mínění jsou novináři i politiky zcela nesmyslně přeceňovány. Bohužel často s neblahými následky pro konzumenty médií veřejné služby; BL na to v minulosti již mnohokrát poukázaly, viz ZDE, ZDE nebo ZDE.

Na druhou stranu u kandidátů, kteří nepřesáhli konečný 10% volební zisk, šlo s velkou přesností (cca 0.5 %) určit jejich konečný výsledek již po sečtení několika tisíc hlasů (desítky volebních okrsků). To sice z grafu není patrné, ale rád zájemcům poskytnu zdrojová data, protože v této podobě jsem je na stránkách ČSÚ nenašel.

Karel Schwarzenberg je velký duch a má obrovské charisma

13. 1. 2013

Pan Čulík se ve svém článku: "Záhada voličského rozhodování: proč někteří podporují Schwarzenberga, když nemá jediný pozitivní rys?" ostentativně diví, proč někteří lidé chtějí hlasovat pro Karla Schwarzenberga a nechápavě se dožaduje, jestli by mu to někdo mohl objasnit. Diví se proč má spolu s běžnými lidmi také "záhadně podporu například mnohých členů tzv. pražské kulturní obce" a dále se diví a diví dalším věcem, píše Jaroslav Chroust.

Podle mého názoru, pokud někdo neví o skutečnostech, se kterými se lze snadno seznámit, může to mít několik důvodů.

Osobní zkušenosti s Karlem Schwarzenbergem

13. 1. 2013 / Václav Novotný

Dovolil bych si reagovat článek "Karel Schwarzenberg je velký duch a má obrovské charisma".

Nevím, zda měl autor článku možnost mluvit osobně s panem Schwarzenbergem. Já vícekrát. Poprvé to bylo v osobním rozhovoru, kdy jsem se ho ptal, jak je možné, že Česká republika v OSN prostřednictvím MZV hlasovala proti přijetí usnesení o zákazu používání ochuzeného uranu ve vojenské munici. Z rozhovoru vyplynulo, že to prý spletl nějaký úředník. Na následující otázku, jak se nějaký úředník MZV dostal na jednání OSN a zda byl zmocněn hlasovat, již neodpověděl a odešel. Při projednávání církevních restitucí jsme vydželi s ostatními na galerii v Poslanecké sněmovně až do konečného hlasování, které proběhlo po půlnoci. Při odchodu pana Schwarzenberga z Poslanecké sněmovny mu byla položena otázka, jak je možné, že ještě před závěrečným hlasováním ( druhé kolo )k církevním restitucím byla v ČT zveřejněna zpráva, že u Evropského dvora bude uplatněn požadavek k restitucím z maďarské strany. Odpověď pana Schwarzenberga byla: polib si.

Velký duch a obrovské charisma je spíše zbožné přání autora a není třeba uvádět stovky dalších nevyvratitelných faktů, počínaje turismem v politických stranách, přes financování kampaně. Ostatně prohlášení, že nikomu není nic do toho, jak nabyl peníze či majetek, vypovídá vše. Jako místopředseda vlády je zcela zodpovědný za problémy společnosti a to není ani třeba zdůrazňovat jeho pozici bílého koně představujícího předsedu TOP 09.

Můžeme si jen přát, aby tvrzení o hloupých voličích, pravděpodobně pravicových, bylo pravdivé. V opačném případě by se mohlo jednat o určitý stupeň fanatismu v pohledu neúprosných faktů o osobě pana Schwarzenberga. Potvrzuje se varování politoložky Vladimíry Dvořákové.

Argumentace vysvětlující, proč je dobré volit Schwarzenberga

13. 1. 2013

Nikoli "Iracionalita voličského davu"(vskutku tolerantní zhodnocení miliónů Vašich spoluobčanů! - nebudu tu zbytečně marnit čas pokusem něco Vám ukázat), ale naprostá ztráta soudnosti, nadhledu i obyčejné lidské slušnosti na Vaší straně kulminuje, píše Milan Marek.

Doporučit Vám, aby jste se nechal vyšetřit, jak se obyčejně říká, už nemá cenu. Vy už jste totiž překročil tu hranici psychické a osobnostní vykolejenosti, za níž už s největší pravděpodobností nejste schopen střízlivého pohledu na sebe sama. Nelze než doufat, že s alespoň Vašemu intimnímu okolí podaří na Vás v tomto směru zapůsobit dříve než dojde ke katastrofě.

Pozn. JČ: Názory pana Marka jsou zajímavé, ale ani on - jako nikdo - nepřinesl žádný věcný argument, proč by pro Českou republiku bylo dobré, aby se jejím prezidentem stal spavý stařec bez invence. Zatímco argumenty, proč ne Zemana, jsou přetřásány všude, média vytvářejí absurdní prázdnou auru kolem Schwarzenbergovy "aristokratičnosti" (přitom je v ČR od 1918 právem zakázán titul "kniže") a skrývají, že se pod mediální nálepkou nenachází nic. V současnosti je domácí i zahraničněpolitické postavení České republiky velmi složité. Ekonomicky se země propadá, zahraničněpoliticky nemá v upadající Evropě ČR žádné použitelné spojence s obdobnými zájmy, s nimiž by byla schopna vytvořit sobě prospěšnou dlouhodobější politickou strategii. Potřebuje do svého čela inteligentní, tvůrčí, schopné a obětavé politiky v rozkvětu sil, kteří by se nezáviděníhodnou situaci pokusili zachránit ve veřejném zájmu. Jde o budoucnost všech. Iracionální nadšení pro stárnoucího maskota zakrývajícího svým "aristokratickým" původem nedostatky a čachry nejrůznějších politických stran je v dnešní ekonomické i mezinárodní situaci pro Česko špatnou zprávou.

Přestárlé jedince postavil do svého čela rozkládající se sovětský režim, pamatujete na Brežněva, Černěnka a Andropova? Je to skutečně varovným signálem o stavu země.

Zemi nikdo v zahraničí nezná a nikdo se o ni nezajímá. Potřebuje do svého čela inteligentní lidi, kteří by byli schopni nesmírné problémy dneška uchopit a řešit. Kde jsou?

Dnešní český vládnoucí establishment bude nadšen, jak se manipulace podařila a že v rozkrádání bude možno pokračovat nerušeně. Co ale lidi?

Politický turista Karel Schwarzenberg

13. 1. 2013

Reakce na článek pana Borise Cveka "Absurdistán".

Pane doktore napsal jste výborný a bohužel pravdivý komentář k 1. kolu volby prezidenta, píše Jaroslav Polák. Já jakožto člen Strany zelených SZ (vyjadřující tímto osobní názor) nemohu zapomenout, že pan kníže byl za SZ ministrem. No a pak usoudil, že v SZ příliš pšenka nekvete, a přestoupil k TOP09, která už na začátku proslula tím, že v podstatě vykradla zázemí, ideu, voliče a další od KDU-ČSL.

Panu knížeti dále v nedávné době, ač byl ministrem za SZ, nevadilo označit rakouské účastníky protestu proti JETE za magory, zvlášt pikantní - občany země, která mu poskytla politický azyl.

Lidi, přemýšlejme a buďme alespoň trochu Čechy!

13. 1. 2013 / Petr Pokorný

Máme za sebou prvé kolo prezidentské volby, velice smutné doby pro český stát. Co k tomu říci z hlediska občana.

  • volme za prezidenta ČR Karla Schwarzenberga, člověka, který má také doposud cizí státní příslušnost,

  • volme za prezidenta ČR Karla Schwarzenberga, člověka, který nevysloví téměř žádnou větu správně česky a ani nezná pořádně naší hymnu,

  • volme za prezidenta ČR Karla Schwarzenberga, člověka, jehož manželka by nejspíše jako první dáma hovořila česky hůře než vietnamští trhovci,

  • volme za prezidenta ČR Karla Schwarzenberga, člověka, který je členem BILDERBERGu, klubu-organizace nadnárodních finančních magnátů a skupin, pro něž je národ, čest a svoboda nežádoucí vlastností občanů,

Lidé změnu nechtějí

13. 1. 2013

Kdysi nedávno jsem ve svém příspěvku, zde na Britských listech , reagovala na články pana Dolejšího a na jeho zjevný pesimismus a na názor, že se v této republice nic nemůže změnit, dokud se nezmění celý systém, píše Kristina Šteflová. Tenkrát jsem jako správný idealista oponovala a tvrdila, že i přes to, že se to zdá marné budu volit a protestovat a dělat všechno pro to, aby se tu něco změnilo.

Otázky pro Karla Schwarzenberga a Miloše Zemana

13. 1. 2013 / Jaroslav Čejka

"Tak nám zabili první kolo volby prezidenta," řekl by nejspíš Josef Švejk po shlédnutí předvolební superdebaty řízené panem Moravcem, paní Müllerové a já bych s ním musel souhlasit. Dozveděl jsem se z ní (a z debat předcházejících), kdo by co na Hradě podával zahraničním návštěvám, jestli by dal vyvěsit vlajku EU a jiné nepodstatné věci, ale nedozvěděl jsem se odpověď ani na jednu z otázek, které mi leží na srdci a na jazyku. Teď tedy máme čtrnáct dní na to, abychom se je dozvěděli alespoň od dvou postupujících kandidátů, ať už v rámci příští předvolební debaty v ČT, nebo jinde. Takže tady je mých 12 otázek -- a jsem si jist, že by se k nim daly přidat mnohé další:

Elitářský vtip

13. 1. 2013 / Milan Daniel

Přijde chlápek do baru a vidí, že tam obsluhuje robot. Ten se jej ptá, jaké že má IQ. Inu, asi 150.

Robot jej obslouží a povídá si s ním o globálním oteplování, o CERNu, o bosonech.

Chlápek se nadchne a rozhodne se robota otestovat.

Druhý den přijde v převleku a v paruce a na dotaz po IQ odpoví, že má asi 120.

Robot jej obslouží a povídá si s ním o počasí, o ženských a o fotbale.

Třetí den přijde v jiném převleku a v nové paruce a na dotaz po IQ odpoví, že má asi 90.

Robot jej obslouží; pak se k němu nakloní a pomalu, zřetelně mu říká: Tak co, hodíme to Karlovi?

S mádlovci na věčné časy a nikdy jinak...

13. 1. 2013 / Zdeněk Maštalíř

Protikomunističtí partyzáni, kteří s pětadvacetiletým zpožděním vyběhli z lesa do boje za svobodu, dosáhli i přes absenci nepřítele obrovského vítězství a posunuli Karla Schwarzenberga do druhého kola boje o prezidentské křeslo. V následujících dvou týdnech nás čeká těžká mediální masáž, po které budeme všichni přesvědčeni, že spásy dosáhneme pouze prostřednictvím pana knížete. Pravicoví komsomolci budou v diskuzích na IDnesu makat na tři šichty a přestože musí tvrdě pracovat 16 hodin denně, aby ze svých daní uživili všechny ty socky kolem sebe, zbude jim ještě minimálně dalších 12 hodin na to, aby v diskuzích každého kdo připomene, čí je Schwarzenberg maňásek, odhalili jako neschopnou socku a komouše.

S hlubokým obdivem sleduji výkonnost současné propagandy. Zatímco před třiceti lety do nás komunisté mohli hustit co chtěli, neznal jsem ve svém okolí téměř nikoho, kdo by jejich propagandě opravdu věřil. Naproti tomu dnes nemálo vzdělaných lidí věří tomu, že kdyby v posledních několika volbách nevolili menší zlo, levičáci by prožrali poslední korunu, naklonovali by Lenina a čekal by nás osud horší než smrt.

Porovnejme nyní hlavní pilíře víry pravicových svazáků s realitou.

Česká republika jako teritorium cizích zájmů

13. 1. 2013

Myslím si, že jedním z podstatných důvodů tristního stavu naší politiky je skutečnost, že Česká republika byla zřejmě koncipována PŘEDEVŠÍM jako teritorium cizích zájmů, a to za podpory nové, resp. i staronové mocenské oligarchie, píše Jindřich Bešťák. K tomu přispívají nemalou měrou služebná média. A v důsledku i ne zcela dobrá vzdělanost a informovanost značné části naší populace. Nenechme se mýlit ani slovy o prosazování kvasi národních zájmů jistými kruhy této tzv. "české politiky".

Je téměř neuvěřitelné, že i lidé jako Svěrák a Menzel údajně volí K. Schwarzenberga. Je toto ona (komediálně) kýčovitá stránka naší povahy (V. Bělohradský), proč to tady dopadá tak uboze? Proč stále nedokážeme v politice vygenerovat vládu a osobnosti na standardní evropské úrovni? A to ani v tak voliči celkem vysoce zastoupených volbách, jako bylo první kolo volby presidenta?

Kdyby hloupost nadnášela...

13. 1. 2013

Naprosto výstižné. I já jsem otřesena. Mohu jen dodat : "Kdyby hloupost nadnášela, létali by Češi jako holubičky." (Miloš Kopecký) V ČR je zhruba 8,5 mil. potencionálních voličů. Tandem Zeman-Schwarzenberk volilo cca 3 mil. voličů. Už jenom toto číslo (3 mil.) jasně dokazuje,že používání vlastního mozku bylo zcela nahrazeno mediálními masážemi. Jediná šance do budoucna je v tom, aby lidé (a jejich většina), kteří nevolili tandem Zeman-Schwarzenberk se sjednotili ve svém protestním úsilí, našli společného jmenovatele a mohli získat takovou podporu, jenž by umožnila zvrátit dosavadní negativní vývoj. 19.1.2013 se má konat v Praze sněm doposud roztříštěných hnutí, který je prvním pokusem na cestě shora uvedené. Opozice zatím nedisponuje potřebnou myšlenkovou náplní. Zatím je soustředěna převážně na kritiku. To je sice podmínka nutná, ale rozhodně není postačující. Současně s kritikou musí být lidem objasněny příčiny, které vedly k současnému marasmu a nastíněny cesty jak dál. Tedy stanovení postupných cílů a cesty k jejich dosažení. S pozdravem Anna Hykšová

Absurdistán

12. 1. 2013 / Boris Cvek

Není to úžasný tah, vytvořit dojem, že nekandidujete za vládní stranu, které jste předsedou?

Představte si, že máte zemi s velmi nepopulární vládou, kterou tvoří zejména dvě hlavní pravicové strany (ODS a TOP09). Prezident této země (VK) je zakladatelem jedné z těchto stran (ODS) a svým rozhodnutím, které podepíše i premiér, osvobodí od spravedlnosti tu nejskandálnější ekonomickou kriminalitu. Vláda je navíc dlouhodobě a stále více nepopulární. A v této zemi je také levicová opozice, která v přímé prezidentské volbě postaví svého kandidáta, a ten kandidát se nedostane ani do druhého kola volby. Není to šokující? Nenaznačuje to, že s tou opozicí není něco v pořádku? Nebo možná s celou tou zemí?

Iracionalita voličského davu tváří v tvář mediální manipulaci

12. 1. 2013 / Jan Čulík

Někteří čtenáři se ptají, proč v posledních hodinách před prezidentskou volbou přinesly Britské listy kritické články vůči Karlu Schwarzenbergovi. Jde o určitou míru neporozumění. Celá prezidentská volba byla v podstatě freak show, defilé podivných postav, jenže o groteskních vlastnostech většiny, aspoň významnějších kandidátů se veřejně diskutovalo. S jedinou výjimkou - výjimkou Karla Schwarzenberga. Byl to skutečně pozoruhodný úspěch jeho mediálních propagandistů, protože se jim podařilo zcela vyloučit z českého veřejného prostoru jakoukoliv racionální a věcnou diskusi o jeho politických postojích, o kontroverzní vládní politice, kterou zaštiťoval jako předseda TOP 09 i o jeho neexistující či nekriticky proamerické zahraniční politice, nebo o jeho přehlížení korupce. Britské listy považovaly za svou veřejnoprávní povinnost poukázat na to, že v důsledku pozoruhodného mediálního spiknutí, alebo spíš celonárodního pomanutí mysli (které vydatně živila média) se JEDINĚ v případě Karla Schwarzenberga nehovoří o tom, že reprezentace českého státu tímto starým mužem bez samostatné a promyšlené politiky bude naprostou ostudou a katastrofou. Národ, nebo aspoň jeho dvacet procent, si ovšem nedal říct. Pozoruhodné jsou výroky Schwarzenbergových stoupenců na jeho facebookových stránkách: "Nezatěžujte nás fakty, my Karla milujeme!" Na to se vskutku nedá nic říct, jen, že jsme asi vstoupili do blázince.

Kontroverzní vlastnosti "vítěze" prvního kola prezidentských voleb Miloše Zemana jsou notoricky známé a diskutovalo se o nich hodně. Přesto však lidi pro něho hlasovali. Zase iracionalita. Výsledek je, že ať v prezidentských volbách zvítězí kdokoliv, bude to pro Českou republiku ostuda a katastrofa. Budoucnost není pro tuto zemi zrovna příliš vábná.

Děsivá je ideologická zaslepenost a hloupost pražské "intelektuální" obce, lidí jako Svěrák, Menzel, Peňás, Hutka, Šiklová (o ní to bylo známo dávno). Těm lidem Schwarzenbergova podpora v jejich zaslepenosti pro různé zkorumpované Kalouskovy politiky vůbec nevadí, ani Schwarzenbergovo přiznání, že je přece docela v pořádku, že se poslanci korupčně odměňují trafikami. Nemluvě o nějakém hlasování proti zákazu zbraní z ochuzeného uranu, nějakého Menzela či Svěráka přece nezajímá, jestli na rakovinu v nějakém vzdáleném Iráku od amerických zbraní z uranu umírají nějaké děti. Kdo by se o to staral, že. Je šokující vědomí, že si většiny české "kulturní" obce občané vůbec nemohou vážit. Jsou to docela odporní lidé. Berou na sebe svým nezájmem a hloupostí odpovědnost za tato zvěrstva, páchaná v třetím světě.

Přiznám se, že ač jsem zvyklý na ledacos, hrůznou iracionalitou české politiky a nadšenou podporou nesmyslů jsem otřesen.

Česká republika je rukojmím médií

13. 1. 2013

Váš příspěvek o iracionalitě českých voličů nemá chybu, chtěl bych pouze vyjádřit své domněnky voliče přímo z centra dění, píše Václav Marek.

1/ Britské listy považuji za výjimečné médium a s nimi částečně Český rozhlas 6, ale jaké procento lidí sleduje a poslouchá tyto média, odhaduji tak 5%. (Podle Google Analytics mají Britské listy 2,7 milionu individuálních čtenářů ročně, tedy 27 procent české populace, pozn. red.)

2/ Přesně sedí hodnocení paní Šiklové, když jsem jí napsal, ať nevymývá mozky studentům teorií, že kapitalismus uplatňovaný u nás je jediný možný, tak se cítila uražená.

Změna nebude

12. 1. 2013 / Boris Cvek

Co mne okamžitě bije do očí, když se dívám na skoro už definitivní výsledky první přímé prezidentské volby, je následující úvaha. Takřka bezprostředně po skandální amnestii/abolici prezidenta republiky velká část občanů v prezidentské volbě podpořila kandidáta, který je prezidentovi blízký, totiž Miloše Zemana, a kandidáta vlády, jejíž premiér tuto amnestii svým podpisem umožnil. Tito dva postupují do druhého kola prezidentské volby, přičemž svorně představují současný a minulý politický establishment.

Nějakých asi 25%-30% hlasů bylo rozdáno mezi Dienstbiera, Franze, Roithovou a Fischerovou. Možná to měly být hlasy pro změnu, jenže změna nebude. Osvobozený soudce Berka a jemu podobní mohou hrdě říci, že veřejnost ve volbách, ne v nějakých průzkumech veřejného mínění, ale v opravdu regulérních volbách hlasovala pro současného prezidenta a současnou vládu těsně po amnestiích. Volební účast je poměrně vysoká, zájem veřejnosti byl značný, tedy nedá se říci, že kdyby lidi chtěli, že by... lidi chtěli, chtěli Zemana a Schwarzenberga. Pro mne je to podobná situace jako v roce 1998, kdy lidi dávali hlasy ODS včele s Klausem a nenechali ji propadnout do zapomnění. Tehdy vyhrál taky Zeman... aby záhy uzavřel opoziční smlouvu.

Prostě máme takovou veřejnost.

Proč Dientsbier prohrál a co sociální demokracie?

12. 1. 2013 / Milan Daniel

Jiří Dientsbier se sice dostal do "silné čtyřky" kandidátů na prezidentský úřad, ale to je všechno. Může se utěšovat jen tím, že získal šestnáct procent voličských hlasů.

To, že na čelo pelotonu ztrácí, bylo zřejmé již týdny před volbami. Teprve v posledních čtrnácti dnech však začal být ve svém vystupování výraznější. Největším soupeřem pro něj však nebyli kandidáti tzv. pravice, resp. té části politického středu, která má blízko k politice současné vlády, ale Miloš Zeman.

Českým voličům lze mediální masáží vnutit naprosto všechno

12. 1. 2013

Téměř úplné vítězství Karla Schwarzenberga je smutným vysvědčením pro voliče. Dokazuje celkem jasně, že velké části českých voličů lze pomocí mediální masáže a skvěle vedené reklamní kampaně vnutit prakticky cokoli, píše Michal Janovský.

Schwarzenberg je v tomto případě dle mého názoru pouze obchodní značka. Vůbec při "prodeji" této značky nezáleží na tom, co si tento člověk myslí, co reprezentuje, jaké politické názory prosazuje, co do budoucna nabízí.

V druhém kole se střetne Zeman se Schwarzenbergem

12. 1. 2013 / Jan Čulík

Nejúspěšnějším kandidátem prezidentské volby je Miloš Zeman, který získal po sečtení 100 procent volebních okrsků 24,21 procent hlasů. Druhý je Karel Schwarzenberg s 23,40 procenty hlasů. Třetí je Jan Fischer se 16,4 procenty hlasů a čtvrtý je Jiří Dienstbier s 16,1 procenty hlasů.

Jak to interpretovat? Jak na to poukázala už některá zahraničí média, hlasování pro kontroverzního Miloše Zemana je zjevně protestním hlasem proti vládnoucím stranám, voličů nevadilo zjevně ani to, že při předvolebních debatách Zeman říkal celou řadu nepravd, ani jim zřejmě nevadí jeho údajná vazba na ruské kruhy.

Pozoruhodně úspěšný je vzhledem ke své absolutní nepoužitelnosti stárnoucí kandidát Karel Schwarzenberg. Přestože má jako politik jedině záporné vlastnosti a jeho stoupenci nedokázali uvést žádnou konkrétní pozitivní vlastnost, jíž by České republice prospěl, zřejmě aura "aristokratičnosti", stejně jako masivní mediální kampaň pro Schwarzenberga, na voliče zapůsobila. Schwarzenbergovi se zřejmě podařilo úspěšně potlačit svou vazbu na současnou českou vládu i na to, že je šéfem kontroverzní strany TOP 09, která je odpovědná za celou řadu velmi kontroverzních politických rozhodnutí z poslední doby. Schwarzenbergův úspěch navzdory tomu, že nemá České republice vůbec nic co nabídnout, je pozoruhodným úspěchem manipulativní předvolební propagandy a jistě se stane užitečným materiálem pro analýzy marketingových manažerů usilujících o zblbnutí české veřejnosti. V tomto případě se to tedy podařilo a Schwarzenbergově týmu je nutno složit výraznou poklonu, protože dokázali nemožné - vyvolat ve společnosti podporu pro člověka, který zaštiťoval všechna kontroverzní rozhodnutí současné nepopulární vlády.

Relativní neúspěch Jana Fischera je v důsledku jeho nemastnosti neslanosti i různých skandálů týkajících se placení obecenstva v televizi či trapné medializace jeho pokusů být viděn ve společnosti amerických politiků zcela pochopitelný.

Zajímavý je i zjevný neúspěch Jiřího Dienstbiera. Na něm se možná podílely dva protikladné faktory. Dienstbier je pro zkorumpovanou ČSSD nebezpečím, protože deklaroval, že se postaví proti korupci. Proto ho nepodpořila od samého začátku jako jediného kandidáta. Druhým protikladným faktorem je to, že Dienstbier je spojován s ČSSD, tedy s jednou z establishmentových stran, jíž voliči nemusejí důvěřovat, pro mnoho lidí to nebude nezávislý kandidát. Třetím faktorem působícím proti Dienstbierovi může být samozřejmě iracionální antikomunismus.

Jaká příčka stupnice mediální ubohosti náleží iDNES.cz?

V iDnes mají strach: iDNES.cz se nepokrytě zapojila do politické propagandy na podporu Karla Schwarzenberga

11. 1. 2013 / Jan Čulík

Když se podíváte na dnešní vydání iDNES.cz, otvírákem (v cca 8:30 ráno) je článek o včerejší debatě ČT, v níž se sešlo všech devět kandidátů. Jistě pouhou náhodou byl jako ilustrační snímek vybrán usmívající se Karel Schwarzenberg. Krom toho se z perexu čtenář dozví, že "Karel Schwarzenberg využil mediálního prostoru dobře". A to i přes skutečnost, že tento člověk zcela otevřeně přiznal, že mu nezáleží na tom, zda jeho spolustraníci transparentně prokáží původ nabytého majetku, neboť on se "nikomu nechce hrabat v účtech". Tento úsudek přitom pochází od expertů podobných těm, kteří jsou ochotni kvůli svým vazbám na moderátora pořadu tvrdit, že tento člověk "vedl pořad vytříbeně". Ano, naprosto mistrně se mu podařilo vypreparovat cokoliv důležitého a vyplnit čas stupidními tématy a svými omezenými otázkami, jejichž zodpovězení dětinsky vyžadoval.

Schwarzenberg má mnoho pozitivních rysů

11. 1. 2013

Jsem přesvědčen, že zdaleka ne každý, kdo podporuje Karla Schwarzenberga, je zmanipulovaný médii. To, že se vzedmula vlna na jeho podporu, vnímám spíš tak, že lidé, kteří byli už předtím rozhodnuti ho volit, se rozhodli aktivně a spontánně Schwarzenbergovi vyjádřit podporu, když viděli, že průzkumy jsou takové jaké jsou, píše Jindřich Chmelař.

Pan Schwarzenberg má mnoho pozitivních rysů, např. říká na rovinu, jak se věci mají, bez toho, aniž by někomu nutil svůj názor. to že se neustále v médiích nevyjadřuje ke každé kauze, vidím také jako pozitivní rys. Má nadhled, rozhled a zkušenosti.

Navíc si myslím, že politické postoje, které jsou mu vyčítány, např. podpora antisociálních reforem, nevypovídají nic o jeho charakteru, ale přesvědčení. Rozhodně si myslím, že je ubohé argumentovat tak, že kvůli podpoře reforem je Schwarzenbegr špatný a zlý člověk.

To je prostě absurdní. A u prezidenta hraje jeho charakter mnohem větší úlohu než politické názory. Z toho důvodu bych radši viděl pana Dienstbiera v čele ČSSD, aby konečně měli energického a inteligentního lídra, a pana Schwarzenberga na Hradě, protože někoho s jeho kvalitami tam potřebujeme.

Kandidáti: Schwarzenbergovi lidé chtějí, abychom se vzdali

11. 1. 2013

Táňa Fischerová, Zuzana Roithová i Vladimír Franz čelí nátlaku ze strany příznivců ministra Karla Schwarzenberga (TOP 09), aby se krátce před prvním kolem prezidentské volby vzdali kandidatury a odstoupili. Sám ministr situaci pokládá za normální předvolební boj.

Celý článek ZDE

Prezidentská volba bude zkouškou, nakolik manipulace médií ještě funguje

11. 1. 2013 / Jan Čulík

V minulosti si lidi v období mezi volbami běžně po hospodách a na facebooku stěžovali na nekompetentní rozhodování českých vlád, jakmile však nadešlo předvolební období, stačilo, aby IDnes a televize zahájila nějakou antikomunistickou kampaň a lidé hned poslušně hlasovali pro zkompromitované pravicové politiky. Nejvíc mě před pár lety fascinovala jedna důchodkyně z Českých Budějovic, která v důsledku sociální politiky pravicové vlády v podstatě hladověla, jejím jediným strachem však bylo, aby se k moci "nedostali komunisti".

Diskusní fóra listů jako IDnes, IHned a Lidové noviny bývala plná antikomunistické nenávisti, za posledních pár měsíců se to však výrazně změnilo. Jsou dnes plná ostře kritických výroků na adresu současné pravicové vládní koalice. Je to - možná - známkou, že se lidé třeba už nedají opít rohlíkem provládní propagandy establishmentových médií.

Nadcházející prezidentské volby budou zajímavou zkouškou, nakolik se lidé v ČR už osvobodili od manipulace médií. Zajímavé je, že i na páteční propagandu v denících IDnes či IHned reagují čtenáři na fórech těchto listů veskrze negativně. Zejména bezostyšnému prosazování kandidáta Schwarzenberga Hospodářskými novinami vyčítají čtenáři na fóru tohoto listu, že tím údajně deník porušil zákon, protože dnes už se nemá nikdo doporučovat.

Bude zajímavé, zda se tento odpor vůči propagandě médií, projevující se na fórech českých pravicových deníků, odrazí i do volebních výsledků.

Takže prezidentská volba bude nejdůležitější asi jako zkouška, do jaké míry se české voličstvo stalo zralým, samostatně myslícím a nezávislým.

Záhada voličského rozhodování: proč někteří podporují Schwarzenberga, když nemá jediný pozitivní rys?

11. 1. 2013 / Jan Čulík

Nedovolil bych si samozřejmě nikomu vnucovat, koho mají v prezidentských volbách volit, komentátor musí zůstat nezávislý, jediné, co může, je poukazovat na nedostatky jednotlivých kandidátů. V této souvislosti mám otázku. Zatímco nedostatky všech ostatních kandidátů jsou zjevné, aspoň se o nich mluví, výjimkou je, zdá se, Schwarzenberg.

Může někdo objasnit, proč někteří lidé chtějí hlasovat pro Karla Schwarzenberga? U všech ostatních kandidátů si myslím lidé uvědomují, proč pro ně nehlasovat, avšak Schwarzenberg nemá snad jediný pozitivní rys, pro nějž by se měl stát českým prezidentem, přesto však má - záhadně - podporu například mnohých členů tzv. pražské kulturní obce. Hudební redaktor Českého rozhlasu Jiří Černý například porušil svou podporou zákon (Lidové noviny píší, že to nevadí!) a nechal se za svou veřejnou podporu pro Schwarzenberga dočasně vyhodit z rozhlasu, tak silně ho podporuje. Ale proč?

Jde mi o to, že tito lidé až mýticky oddaně vyjadřují svou podporu pro Schwarzenberga (Menzel), přitom pro to neuvedli jediný důvod. Přece snad nemohou být tak pitomí, aby se rozhodovali zcela iracionálně. Co na něm vidí?

Schwarzenberg má charisma knížete, budu asi volit jeho

11. 1. 2013

Ptáte se, co lidi na panu Schwarzenbergovi vidí? A není důležitější, co o něm vědí? Mně stačilo se s ním dvakrát osobně potkat a pouze se mi potvrdilo, že je to člověk s jistým charisma (že by knížete?), píše Lucie Doležalová. Za druhé jsem si přečetla knihu rozhovorů Karla Hvížďaly Knížecí život. Za třetí jsem slyšela svědectví potvrzující, že pan Schwarzenberg dělal skutečně to, co v rozhovorech uvádí. (první rozhovor je předlistopadový). To, jak se zapojil do českého společenského života po roce 1989 jen potvrzuje jeho původní rozhodnutí nebo touhu být české zemi užitečný. Jako ministr zahraničí si podle mne vede dobře, jeho znalosti hlavně evropských dějin a diplomatických vztahů, to bylo jeho vzdělání, jak se v knize můžete rovněž dočíst. Spolupráce s Kalouskem mi také moc nevoní, ale jak by ho asi přijali lidovci? Já bych za spojením s Kalouskem spíše viděla výhodu toho, že je v kontaktu se starosty, což je mu podle mne bližší, než Kalouskovy finance. Péči o rybníky nejspíše svěřil českému porybnému, tak prasklou hráz a nemocné ryby bych mu veřejně nevytýkala. A ještě něco: umím také podřimovat a přitom slyším. Naučily mně tomu malé děti a únava, takže to jde. Neříkám, že dámy Fišerová nebo Roithová jsou špatné kandidátky, ale potřebovaly by se více umět prosadit. A tak se kloním skutečně k volbě Karla na Hrad.

Schwarzenberg je hlavně politickou negací

12. 1. 2013

Všimli jste si, že i vlastnosti jako strohost ve vyjadřování, nepozornost v debatách, absence politického sdělení, pokročilý věk, ale i to, že je nahluchlý a senilní, či že, vůbec celkově chyby (ať už charakteru či myšleno politicky), je jeho voliči vnímáno jako plus?

Také si už dlouho lámu hlavu nad tím, "proč někteří podporují Karla Schwarzenberga". Při dnešní dlouhé cestě autobusem k volbám jsem přišla na pár možných důvodů, které zde uvádím v souvislosti s Vaším tvrzením že "Karel Schwarzenberg nemá jediný pozitivní rys", píše Lenka Vráblíková.

Propaganda knížete Schwarzenberga

11. 1. 2013 / Dominik Forman

V čem tedy spočívá záhadné tajemství Schwarzenbergovy předvolební kampaně, když každý člověk schopen základních racionálních operací umí spojit jednoduchý řetězec signifikantů "zákony prosazované vládou" -- "první místopředseda vlády" - "předseda TOP 09" - "Karel Schwarzenberg"? Jde o to, že tento řetězec je vytlačován z vědomí občanů jiným řetězcem, který konstituuje ona vrcholící propaganda, jehož jednotlivé články vyplňují zmiňované vysoké morální ctnosti. V podstatě stejný řetězec signifikantů byl spojen i s bývalým prezidentem Václavem Havlem.

V posledních dnech, kdy kampaně prezidentských kandidátů vrcholí před prvním kolem přímé volby prezidenta, nešlo si nevšimnout obrovské marketingové masáže na podporu Karla Schwarzenberga, přesahující daleko kampaně ostatních kandidátů. Na sociálních sítích se množí různé skupiny na Schwarzenbergovu podporu, billboardy s knížetem zaplavily města, pořádají se koncerty pod hesly "Karel na hrad!" a Schwarzenbergův tým získává čím dál více slavných "osobností", kteří vyjadřují šlechtici podporu.

Propagandu v IDnes zaznamenávám už delší dobu

11. 1. 2013

DDěkuji za Váš článek "V iDnes mají strach: iDNES.cz se nepokrytě zapojila do politické propagandy na podporu Karla Schwarzenberga". Tohoto manipulativního přístupu jsem si také všiml a můžu potvrdit, že pozitivní PR články o Karlovi se zde ve velkém objevují již několik dní/týdnů - stačí ve vyhledávači na Idnes napsat Karel Schwarzenberg a vyjede celá řada, píše Adam Gazda. Stejně tak tendenční článek o Franzovi, zvýrazněný na titulní straně s chybějícími údaji z ostatních světových médií, která vycházejí víceméně pozitivně. Ale je to celkem logické - je to právě Vladimír Franz, od kterého může Schwarzenberg přetáhnout nejvíc (mladých) voličů, neboť tito se většinou právě mezi těmito 2 kandidáty rozhodují.

Bezpilotní letadla prodlužují války, které nemůžeme vyhrát

11. 1. 2013

Největší hrozbou světovému míru nejsou jaderné zbraně a jejich možné šíření, ale bezpilotní letadla a jejich zcela jisté šíření, píše v deníku Guardian Simon Jenkins. Bezpilotní letadla nyní zaplavují globální trh se zbraněmi. Používá se jich už nyní asi 10 000, asi tisíc z nich je ozbrojených a většinou amerických. Podle některých zpráv usmrtila bezpilotní letadla už více civilistů, než kolik jich zahynulo v New Yorku 11. září 2001.

Bezpilotní letadla nemají vůbec žádný strategický význam. Jejich "úspěchem" je počet mrtvých, takzvaných "velitelů al Kajdy". Kdyby znamenal počet mrtvých vítězství ve válce, Němci by bývali vyhráli u Stalingradu a Američané ve Vietnamu.

O přímou volbu jde víc než o prezidenta

11. 1. 2013 / Bohumil Kartous

Proti mediokracii lze bojovat jedině tak, že se v ní společnost naučí orientovat. Jinak než vlastní participací to nepůjde

Média zprostředkovávají prezidentskou volbu svým běžným, mechanizovaným pohledem, v němž je pozornost zaměřena na to, kdo zvítězí a na to, který kandidát je horší či lepší, a to podle nejneuvěřitelnějších kritérií. Nejdůležitější přitom uniká: samotná přímá volba, jak se ukazuje, je daleko důležitější než její výsledek. Už jen prostý fakt, že si běžní lidé pokládají otázku, kdo má být prezidentem, a snaží se na ni odpovědět, je důležitý. Byť žijeme "v mediokracii a reklamokracii", kde je výsledek volby do značné míry skutečně "formou davové reakce na investici do zábavního průmyslu", přímá volba má svůj důležitý význam v tom, že daleko více lidí přemýšlí o věcech, o kterých doposud nepřemýšleli. A i když se, vzhledem k ústavní pozici prezidenta, pohybujeme na symbolické úrovni co do důsledků volby, i přesto je každý akt takového charakteru důležitý. Právě proto, že žijeme v reklamokracii.

Další střelba v americké škole:

Učitel zdržel útočníka a zachránil studenta

11. 1. 2013

Kalifornský středoškolský učitel holýma rukama a pouhým slovem zdržel útočníka, který napadl jeho třídu, a zčásti tak zabránil masakru. Šestnáctiletý útočník v devět ráno místního času vstoupil do třídy San Joaquin Valley Union High School v městečku Taft ozbrojen brokovnicí ráže 12 s více jak dvaceti náboji a s úmyslem zabít dva spolužáky.

Kdo shrábne bank?

11. 1. 2013 / Marek Řezanka

Termín prvního kola tzv. přímé prezidentské volby je na spadnutí a spolu s ním se vnucuje hned několik otázek. Jaká bude voličská účast? Objeví se zde významná část občanů, kteří jinak k volbám nechodí? Podle čeho se lidé v těchto volbách budou rozhodovat: podle stranického klíče, podle názoru svých oblíbených mediálních osobností, či na základě televizních duelů kandidátů na Hrad? Může být někdo z kandidujících zvolen již v prvním kole? A pokud ano, za jakých podmínek? Bude prezident zvolen jednoznačně, nebo půjde o vítězství těsné?

Debakl superdebaty ČT: byla to Moravcova exhibice

10. 1. 2013 / Štěpán Kotrba

Snaha o vtipnost za každou cenu, pokusy o učitelskou nadřazenost, neúcta k prezidentským kandidátům, skákání do řeči. Bulvárně hloupé otázky, plytkost až trapnost. Z Václava Moravce vyrostla ošklivá karikatura moderátora veřejné služby, egocentrický nafoukanec, který si myslí, že může mistrovat politiky a vysmívat se jim. Jeho rolí ale není komentovat výroky, ale moderovat diskuzi. Dle Kodexu ČT by z jeho slov nemělo být zřejmé, jaký názor má.

Pro Českou republiku je naprosto nepodstatné, jakou značkou auta jezdí prezident. Stejně jako je jedno, jaké slipy nosí. Z dvouhodinové diskuze dostal každý kandidát necelých osm minut. Zbytek dvouhodinového limitu prožvanil s narcistně sebevědomým úsměvem moderátor, o jehož názory ale nikdo nestál. Dramaturgie redakce zpravodajství ČT, vedení ČT a Rada ČT by si měli uvědomit, k čemu prezidentské diskuze slouží a zda Moravec tento cíl naplnil. Zda otázky, které kladl, byly v souladu s cíli veřejné služby.

Technická informace: Na ČT 1 si pustilo Prezidentskou superdebatu 1,325 milionu diváků při podílu na celkovém publiku u televizí (share) 33,49 %, na zpravodajské ČT 24 pak dalších 370 tisíc diváků (share 9,35 %).

Agenturní článek o Franzovi v Guardianu se stal nejčtenější zahraniční zprávou

11. 1. 2013

Britský list Guardian nemá v Praze reportéra. Po měsících až letech, kdy se na jeho stránkách neobjevila jediná informace o České republice, včera vydal agenturní zprávu o Vladimíru Franzovi a jeho tetování. :) Zpráva s Franzovou fotografií se stala nejčtenějším zahraničním textem dne.

Bulvární fotografie s Franzem vévodí samozřejmě tisku i jinde. Bez Franze by se zjevně české prezidentské volby do zahraničních médií vůbec nedostaly. Německý Der Spiegel komentuje - u článku s fotkou, samozřejmě, Franze, volby poněkud arogantně, ale vlastně přesně: "Češi volí v pátek nového prezidenta - poprvé přímou volbou. Favority jsou jeden nevýrazný technokrat, jeden opilecký hromotluk a jeden po celém těle potetovaný profesor umění. Establishmentové strany nemají v tomto show extrémů vůbec šanci."

Ne průzkumy a billboardy, ale my!

11. 1. 2013

Reaguji na množící se výzvy k upřednostnění volby Karla Schwarzenberga nebo Jiřího Dienstbiera před Táňou Fischerovou, Zuzanou Roithovou a Vladimírem Franzem. Autoři těchto výzev doufají, že by tak bylo možno dostat ze hry alespoň jednoho z dvojice médii protěžovaných, Jana Fischera a Miloše Zemana, píše Ivan Boukal.

Před pár lety jsem při parlamentních volbách uvažoval obdobně a namísto Klíčovému hnutí jsem svůj hlas dal Zeleným. Ti tehdy stejně propadli a já litoval, že jsem se choval tak male a nehlasoval ve prospěch zdaleka nejlepší nabídky. Dnes už svůj hlas považuji i za druh zpětné vazby pro mě důležitým světlonošům, tvůrcům promyšlených alternativ, vizí, svobodného prostoru a nadějí. A na druhé straně i šíbrům všeho druhu.

KAM VEDE KORUPCE:

Indie: Peklo pro dívky a ženy

11. 1. 2013

Pořad stanice BBC Radio Four Crossing Continents vysílal otřesnou reportáž o osudu dětí a mladých dívek v Indii. Dívky ve věku osmi až deseti let jsou unášeny z domovů, případně jejich únosci přemluví rodiče, že holčičce zajistí vzdělání a budoucnost, únosci jim pak píchají hormonální injekce, aby se jim předčasně vyvinuly pohlavní charakteristiky, a pak je prodávají po tisících na prostituci či do domácího otroctví. Policie obchod s dětmi ženského pohlaví toleruje, protože z toho sama dostává prostřednictvím úplatků velké zisky. Částečně je to způsobeno tím, že po vzniku ultrazvukových fotografií nenarozených dětí v těle matky nechávali rodiče v Indii potratit plody ženského pohlaví, takže v některých státech dnech chybí až 50 milionů žen. Mladé ženy jsou v Indii také pravidelně obětí znásilňování a násilí, tváře mnoha žen byly znetvořeny, když na ně muži vychrstli kyselinu. Život je pro dívky a ženy v Indii skutečné peklo.

Půlhodinový pořad je v angličtině ZDE

Quentin Tarantino se ve čtvrtek v britské televizi projevil jako arogantní, rozmazlený hlupák

11. 1. 2013



V rozhovoru s moderátorem Channel Four News Krishnanem Guru-Murthym mu Quentin Tarantino začal sprostě nadávat ("Uzavírám ti prdel!"), když se ho Guru-Murthy zeptal, v souvislosti s nedávným masakrem v USA, proč si nemyslí, že neexistuje žádná vazba mezi potěšením z filmového násilí a z násilí ve skutečnosti. Tarantino začal na britského redaktora pokřikovat, že rozhovor je pouze reklamou na jeho nový film a že si bude mluvit, o čem on sám chce. Projevil se jako rozmazlený a arogantní hlupák. Tarantinův hysterický výlev je od cca minuty 4.20.

Zaměstnanci britské Halesowen College čelí útoku na odborovou organizaci

11. 1. 2013

Uvítala bych, kdybyste si našli chvilku a podepsali petici na podporu jednoho z našich členů, který byl vyhozen, ZDE.

Dave Muritu, tajemník (odborové organizace zaměstnanců vysokých a středních škol) UCU na Halesowen College ve West Midlands byl propuštěn ze zaměstnání po tom, co bylo označeno za "loutkový proces", při němž management nedokázal dodržet vlastní disciplinární procedury a nedokázal předložit důkazy na podporu svých obvinění.

Dave je učitelem matematiky. Byl propuštěn čisstě na základě výsledků studentů, přičemž college připouští, že zde nejsou problémy s chováním nebo řízením výuky. Tři další kolegové na Halesowen College, také učitelé matematiky, čelí disciplinárnímu řízení a možnému propuštění. Všichni jsou aktivními členy odborové pobočky...

Vaše
Sally Hunt
generální tajemnice UCU

Klaus Kinski mě dlouhá léta během mého dětství sexuálně zneužíval, tvrdí jeho dcera

11. 1. 2013

Pola Kinski, dcera známého německého herce Klause Kinskiho, který se proslavil ve filmech Wernera Herzoga a který zemřel r. 1991, přiznala ve čtvrtek v rozhovoru, že jí její otec čtrnáct let sexuálně zneužíval. Choval se vůči ní také autoritativně a brutálně. Říkal jí, že je úplně normální, že s ní má pohlavní styk. Dělají to tak otcové po celém světě. Když dosáhla Pola Kinski věku 19 let, navždy se s otcem rozešla.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Syrští povstalci formují vlastní tajnou policii

11. 1. 2013

Zmínka o tajné policii (muchabarat) Syřana spolehlivě vyděsí. Existence této obávané bezpečnostní složky patřila k důvodům, proč Syřané v březnu 2011 vyšli do ulic protestovat proti režimu Bašára Asada. Protesty nakonec přerostly v občanskou válku; ale nyní část povstalců oznamuje, že od listopadu loňského roku formuje vlastní tajnou policii. Jejím cílem má být "chránit revoluci", monitorovat důležité vojenské objekty a sbírat vojenské informace.

Vladimír Franz

ROZHOVOR S KANDIDÁTEM NA PREZIDENTA REPUBLIKY

Vladimír Franz: Vetoval bych zákony, které odporují zdravému selskému rozumu

4. 1. 2013 / Martin Kunštek

S prof. JUDr. Vladimírem Franzem jsme o náplni práce prezidenta republiky jak je zakotvena v jednotlivých prezidentských pravomocech podle čl. 62 a 63 Ústavy a ve zvláštních zákonech diskutovali dvakrát. V případě prvního rozhovoru natočeného ještě před Vánoci, bohužel selhala technika. Při přepisu rozhovoru jsem zjistil, že diktafon zaznamenal pouze dvě odpovědi. V nouzi jsem tedy byl nucen požádat, zdali by byl ochoten na otázky odpovědět znovu. A protože byl tak laskav a mezi svátky přerušil skládání hudby a sešel se se mnou znovu, mohu jeho pohled na výkon prezidentského úřadu nakonec v tomto rozhovoru zprostředkovat. Rád bych mu za jeho toleranci tímto způsobem vyslovil dík.

Zodpovědný prezident zbytečně nezdržuje, říká kandidát na prezidenta.

Táňa Fischerová jako poslankyně klubu US-DEU v roce 2003. Foto Štěpán Kotrba

ROZHOVOR S KANDIDÁTKOU NA PREZIDENTKU ČESKÉ REPUBLIKY

Táňa Fischerová: Nebudu dělat, že jsem snědla všechnu moudrost světa

22. 12. 2012 / Martin Kunštek

Tímto čtenářům předkládáme první ze série rozhovorů s prezidentskými kandidáty. V rozhovorech se pokusíme zjistit, jak by vykonávali pravomoci svěřené hlavě státu v případě zvolení do úřadu prezidenta republiky. Jediný, kdo odmítl živý rozhovor a chtěl otázky mailem, je Tomio Okamura. To autor odmítl. Autora, redakci i čtenáře zajímá názor kandidáta, schopnost formulovat odpovědi a ne to, co by mu napsali jeho poradci.

Ústava ČR rozděluje pravomoci prezidenta republiky na samostatně vykonávané (za podmínek tak, jak jsou obsaženy v čl. 62), a sdílené (jež jsou obsaženy v čl. 63 - k jejichž platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády). Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon (čl. 63 odst. 2 Ústavy). I na ně se v rozhovoru ptáme.

Volte Karla!

13. 1. 2013

Karel hlasoval PRO CÍRKEVNÍ RESTITUCE.

Důkaz je zde:

41. schůze, 158. hlasování, 14. července 2012, 00:02 Vl.n.z. o majetkovém vyrovnání s církvemi a nábožen. společ. ZDE

Karel hlasoval PRO ZVÝŠENÍ DPH za jídlo a léky.

Důkaz je zde, píše Josef Kokeš:

Karel Schwarzenberg

ROZHOVOR S KANDIDÁTEM NA PREZIDENTA REPUBLIKY

Karel Schwarzenberg: Ústava neposkytuje možnost, aby prezident přikazoval neúčast ve vládě některé ze stran

10. 1. 2013 / Martin Kunštek

Na poslední chvíli se nám se nám podařilo získat rozhovor s ministrem zahraničních věcí a předsedou TOP09 Karlem Schwarzenbergem, který se v nadcházejících volbách uchází o post hlavy státu. S Hradem dobře obeznámenému bývalému vedoucímu Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla jsme kladli otázky, týkající se toho, jak by vykonával v případě svého zvolení pravomoci svěřené Ústavou prezidentu republiky. . Ústava ČR rozděluje pravomoci prezidenta republiky na samostatně vykonávané (za podmínek tak, jak jsou obsaženy v čl. 62), a sdílené (jež jsou obsaženy v čl. 63 - k jejichž platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády). Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon (čl. 63 odst. 2 Ústavy). I na ně se v rozhovoru ptáme.

Jiří Dienstbier

ROZHOVOR S KANDIDÁTEM NA PREZIDENTA REPUBLIKY

Jiří Dienstbier: Mašíny považuji za vrahy. Podříznutí spoutaného člověka není vysvětlitelné ani za válečného stavu

10. 1. 2013 / Martin Kunštek

Uprostřed volební kampaně se nám podařilo získat rozhovor s místopředsedou ČSSD, senátorem za tuto stranu a zároveň jejím prezidentským kandidátem Jiřím Dienstbierem jr.. Kladli jsme mu otázky s cílem zjistit, jak by vykonával v případě svého zvolení pravomoci svěřené Ústavou prezidentu republiky. Ústava rozděluje pravomoci prezidenta na samostatně vykonávané (za podmínek tak, jak jsou obsaženy v čl. 62), a sdílené (jež jsou obsaženy v čl. 63 - k jejichž platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády). Prezidentovi přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon (čl. 63 odst. 2 Ústavy). I na ně se v rozhovoru ptáme.

Přemysl Sobotka

ROZHOVOR S KANDIDÁTEM ODS NA PREZIDENTA REPUBLIKY

Přemysl Sobotka: Smlouvu o přistoupení k euru bych nepodepsal bez souhlasu občanů v referendu

9. 1. 2013 / Martin Kunštek

Při schůzi Senátu, který se sešel mezi Vánocemi a Silvestrem 28. 12. 2012 k hlasování o platech ústavních činitelů, jsme získali rozhovor s místopředsedou Senátu MUDr. Přemyslem Sobotkou. Jako kandidáta na prezidenta republiky jsme jej zpovídali s cílem zjistit, jak by vykonával v případě svého zvolení pravomoci svěřené Ústavou prezidentu republiky. Ústava ČR rozděluje pravomoci prezidenta republiky na samostatně vykonávané (za podmínek tak, jak jsou obsaženy v čl. 62), a sdílené (jež jsou obsaženy v čl. 63 - k jejichž platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády). Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon (čl. 63 odst. 2 Ústavy). I na ně se v rozhovoru ptáme.

Miloš Zeman  2012

ROZHOVOR S KANDIDÁTEM NA PREZIDENTA REPUBLIKY

Miloš Zeman: Zákaz kouření v hospodách bych vetoval!

4. 1. 2013 / Martin Kunštek

Dnes čtenářům předkládáme další ze série rozhovorů s prezidentskými kandidáty. Tentokrát s bývalým předsedou vlády v letech 1998 - 2002 a předsedou Poslanecké Sněmovny z let 1996 -- 1998, který byl letech 1993 -- 2001 předsedou ČSSD. Před jeho druhým pokusem dobýt Hrad se pokoušíme zjistit, jak by vykonával pravomoci svěřené hlavě státu v případě zvolení do úřadu prezidenta republiky. Ústava ČR rozděluje pravomoci prezidenta republiky na samostatně vykonávané (za podmínek tak, jak jsou obsaženy v čl. 62), a sdílené (jež jsou obsaženy v čl. 63 - k jejichž platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády). Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon (čl. 63 odst. 2 Ústavy). I na ně se v rozhovoru ptáme.

Prezident není razítkovací polštářek, říká Miloš Zeman.

ROZHOVORY BL S PREZIDENTSKÝMI KANDIDÁTY

Vladimír Franz: Vetoval bych zákony, které odporují zdravému selskému rozumuZDE

Miloš Zeman: Zákaz kouření v hospodách bych vetoval! ZDE
Táňa Fischerová: Nebudu dělat, že jsem snědla všechnu moudrost světa ZDE
Jana Bobošíková

ROZHOVOR S KANDIDÁTKOU NA PREZIDENTKU ČESKÉ REPUBLIKY

Jana Bobošíková: Eurohujerům budu sypat štěrk do soukolí federalizace Evropy

7. 1. 2013 / Martin Kunštek

Dnes čtenářům předkládáme další ze série rozhovorů s prezidentskými kandidáty, nichž se pokoušíme zjistit, jak by vykonávali pravomoci svěřené hlavě státu v případě zvolení do úřadu prezidenta republiky. Ústava ČR rozděluje pravomoci prezidenta republiky na samostatně vykonávané (za podmínek tak, jak jsou obsaženy v čl. 62), a sdílené (jež jsou obsaženy v čl. 63 - k jejichž platnosti je nutný spolupodpis předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády). Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon (čl. 63 odst. 2 Ústavy). I na ně se v rozhovoru ptáme.

ROZHOVORY BL S PREZIDENTSKÝMI KANDIDÁTY

Vladimír Franz: Vetoval bych zákony, které odporují zdravému selskému rozumuZDE

Miloš Zeman: Zákaz kouření v hospodách bych vetoval! ZDE
Táňa Fischerová: Nebudu dělat, že jsem snědla všechnu moudrost světa ZDE

Dvojí občanství kandidátů na prezidenta ČR

8. 1. 2013 / Čestmír Kubát

Z veřejně dostupných zdrojů víme, že Jiří Dienstbier je občanem nejen českým, ale i občanem Spojených států amerických a Karel Schwarzenberg má kromě českého také švýcarské státní občanství. Poměr k České republice a jejímu lidu, zejména otázka, zda má kandidát na prezidenta republiky občanství výlučně české či nikoliv, přitom je jednou ze základních politických otázek pro uchazeče o funkci prezidenta republiky. Podle rozšířeného názoru Ústava dvojí občanství hlavy státu nezakazuje. Můj právní názor je právě opačný.

Předvolební rozjímání pamětníka

9. 1. 2013 / Petr Miller

Blíží se den volby a sdělování sympatií či nesympatií s tím či oním nabývá groteskního nádechu. Dnes mne zaujaly dva pokusy jak demagogií ovlivnit rozhodování voličů. Shodou okolností oba byly publikovány v Parlamentních listech.

Ten první, pana senátora Doubravy, mne spíše pobavil.

Pan senátor se rozhodl, že bude svatořečit Miloše Zemana.

Petr Miller byl první ministr práce a sociálních věcí po Listopadu 89.

Forma s velkým A

11. 1. 2013

Václav Klaus vyhlásil částečnou amnestii k 1. lednu tohoto roku. Litera tohoto zákona je všem známá, bohužel duch se zda být neuchopitelný. Oponenti vycházejí z problematiky nenavrácenosti údajných podvodů, zatímco podporovatelé stojí na straně křivdy, ať už osobní či celospolečenské 1, píše čtenář Miloslav Vorlíček.

Čtenáři, tu esej! Nepřehlédnutelná, inspirativní

11. 1. 2013 / Miroslav Vejlupek

Z výrazných spisovatelů přibyvších svým vrcholným dílem do české klasické literatury  první čtvrtiny dvacátého století jsme v uplynulém roce vzpomenuli i Karla Matěje Čapka-Choda, Domažličana, pionýrsky přinesivšího české literatuře takzvané pražské romány. Z takových jsou i "Jindrové", moderní próza dějově se vinoucí Prahou, Anglií, Indií, opět Prahou, prvosvětovým válčištěm západoevropským a nakonec a definitivně zase Prahou. Naturalista, realista a složitý humanista Čapek-Chod, takto důmyslný ironik a filosof náhody, pracoval dlouhá desetiletí jako profesionální novinář, což se v jeho literárním tvoření odrazilo - častokrát ku škodě fabulí - obšírnou, zbytečně detailizovanou a odbočující vypravěčovou řečí. Ne však bez výjimky. Do válečného příběhu mladého lékaře Jindry Paváka zakomponoval spisovatel esej, u které se nelze nepozdržet. Tu je.

Referendum v Bukově ukáže, zda stát blafoval o úložišti

11. 1. 2013

Tisková zpráva sdružení Calla

Místní referendum, v němž obyvatelé obce Bukov na Žďársku budou 11. a 12. ledna rozhodovat o souhlasu s průzkumy pro hlubinné úložiště na území obce, ukáže, zda je stát ochoten dodržet své sliby. Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) slíbila, že pokud nezíská souhlas všech obcí, průzkumy na dané lokalitě nezahájí. Nyní je však toto zpochybněno, což bude zajímat veřejnost i v ostatních šesti vybraných lokalitách.

Nečas samozřejmě mohl Klausovu amnestii nepodepsat

10. 1. 2013 / Boris Cvek

Často se v poslední době debatuje o tom, zda premiér Nečas mohl odmítnout podepsat amnestii/abolici, kterou vyhlásil V. Klaus. Samozřejmě, že to mohl odmítnout. Prezident by proti tomu nemohl nic udělat. Tedy nic oficiálního.

Premiér Paroubek, ať jsem ho neměl rád sebevíce, by rozhodně nepodepsal a nedělal prezidentovi užitečného idiota v ochraně tunelářů před spravedlností.

Na druhé straně Nečas už několikrát nebyl schopen postarat se o svou vládu proti prezidentovi. Po případu Drobil byl garantem tajné dohody koaličních stran právě Klaus, což je dost skandální v parlamentní demokracii, kde vládne vláda a kde vládu by měl ovládat premiér, resp. šéfové koaličních stran, nikoli prezident.

Velkorysost hradního pána

10. 1. 2013 / Jiří Baťa

Amnestie Václava Klause hýbe životem společnosti. Tvrdá kritika převažuje. Zvláště, když Nejvyšší státní zástupce JUDr. Zeman sdělil, že amnestie se dotkne cca 18 velmi závažných kauz, jejichž škody přesahují několik miliard korun, o které, pokud dojde k naplnění litery amnestie, budou poškozeni věřitelé a poškození.

Prezidentští kandidáti z pohledu levice - Think-tanku Cesta

10. 1. 2013

Analýza, na níž se podílel kolektiv politologů a politických analytiků, a která je souhrnným pohledem na stěžejní programové oblasti sedmi kandidátů, ukazuje dle mínění Centra pro sociálně-tržní ekonomiku a otevřenou demokracii, že nejdůslednější v programových otázkách jsou z levicového hlediska Jiří Dienstbier a Táňa Fischerová. Z analýzy také vyplývá, že bývalý premiér Miloš Zeman není jako kandidát o nic více levicový než např. Jan Fischer...

Spojené státy varovaly Británii, aby nevystupovala z Evropské unie

10. 1. 2013

Uprostřed šířící se vlny euroskeptismu především mezi konzervativními poslanci v Dolní sněmovně vydala Obamova vláda otevřené varování britskému konzervativnímu premiéru Davidu Cameronovi před snahami britských politiků "znovu vyjednat" podmínky britského členství v EU či z EU úplně vystoupit.

Vysoký americký činitel v Londýně veřejně zpochybnil Cameronovy plány uspořádat referendum o tom, zda by Británie měla usilovat o "nové vyjednání podmínek členství v EU". Tyto plány také ostře kritizoval Brusel a Dublin.

Kteří našeptávači klamou naše ústavní činitele? A budou potrestáni?

Obrana dobrých úmyslů premiéra a prezidenta

9. 1. 2013 / Bohumil Kartous

Během prezidentských debat České televize zkouší moderátor kandidáty z věcných znalostí ústavy. "Bingo" formát diskuse mu asi připadá intelektuálně progresivní, stejně jako fakt, že nemalou část velmi krátkého času se kandidáti pokoušejí odhadnout, jestli je počet mandátů ústavního soudce omezen a kdo vyhlašuje válečný stav. Dramaturgie na úrovni školní besídky, výsledný obraz diskutujících (o to snad jde?) stejně ostrý jako před debatou. Hodinu a půl do sledování exhibujícího moderátora (veřejné služby) nemíním investovat.

Ústavní znalosti si předpokládám každý prezident doplní stejně jako jakýkoliv jiný ústavní činitel. Daleko důležitější je vědět, jak si pak, v jednotlivých krocích, bude ústavní práva a povinnosti (a zdaleka ne jen ta) vykládat a čím je bude naplňovat.

Kupříkladu by mě zajímalo, kdo vykládal předsedovi vlády Petru Nečasovi ustanovení o kontrasignaci amnestie udělené prezidentem.

Na panu Nečasovi se totiž někdo dopustil velké křivdy, snad nějaký nezvaný našeptávač, protože pan premiér evidentně znění ústavy a své vlastní roli coby předsedy vlády zcela mylně porozuměl. Abych se vyhnul obvinění z rozdmýchávání špatných nálad, nepředpokládám žádné špatné úmysly pana Nečase, je mi ho naopak, stejně jako pana prezidenta, velmi líto.

Jak to bylo s Nadací Charty 77 a s financováním disidentů

9. 1. 2013

Britské listy uveřejnily článeček "stařičkého vědce" (Jiřího Jírovce) "Mé mladé přítelkyni", jehož jedna pasáž se dotýká i Nadace Charty 77, píše František Janouch. Praví se v ní:

"O penězích pro Chartu 77 se rovněž moc nemluví. V nejlepším případu proti sobě stojí tvrzení, že všechno bylo v pořádku, proti tvrzení jiných chartistů, že tomu tak nebylo. Pokud jakýsi redaktor tvrdí, že neexistovalo financování Charty, nechť laskavě vysvětlí, kdo a proč dostával prostředky posílané do Československa prostřednictvím Nadace Charty 77. Fyzik Janouch ji ve Švédsku založil již v roce 1978. Původ oněch peněz je ovšem zamlžen eufemismem "soukromí dárci"."

Chtěl bych v této souvislosti udělat několik poznámek. Nadace Charty 77, kterou jsem v prosinci 1978 založil ve Stockholmu, pomáhala nejen signatářům Charty 77, ale i jiným osobám, které se v důsledku politického pronásledování dostaly do hmotné nouze. V archivu Nadace jsou např. dva dojemné dopisy Biskupa starokališné církve Augustina Podoláka, ve kterých děkuje za tuzexové bony, poslané hladovějícímu věřícímu.

Přemysl Sobotka: "Humanitární" obory nevytvářejí žádné hodnoty

9. 1. 2013

Tak to je opravdu, jak se říká foyer. Přemysl Sobotka v prezidentské debatě mluvil o humanitárních oborech (myslel tím humanitní), které podle něj nevytvářejí žádnou hodnotu a je potřeba je utlumovat, protože pouze spotřebovávají. Krása, krása. Tak se mi zdá, že tak moudrou hlavu státu si asi už opravdu nemůžeme dovolit. Viz 57. minuta pořadu ZDE, píše Aleš Merenus.

Na prezidenta mám asi stejné nároky jako na průvodčího

9. 1. 2013 / Karel Dolejší

V posledních dnech se na Britských listech objevuje řada příspěvků, v nichž autoři vyjadřují své osobní preference před přímou volbou prezidenta. Dalo se to samozřejmě čekat a nelze se divit, nicméně nutně to neznamená, že je třeba na danou hru přistoupit. Nechystám se tedy psát o tom, koho bych chtěl za prezidenta. Jednak proto, že bych nerad někomu konkrétnímu nahrával, jednak a snad především proto, že pokud by příští "hlava státu" dodržovala pravidla hry, bylo by mi do značné míry jedno, kdo se jí stane.

Svět podle CIA

9. 1. 2013 / Oskar Krejčí

Málokterý dokument bývá očekáván s takovým napětím jako prognóza, kterou každé čtyři roky zveřejňuje National Intelligence Council, analytické centrum zpravodajské komunity USA. Ta poslední, téměř stopadesátistránková, spatřila světlo světa pod názvem Globální trendy 2030. Alternativní světy v prosinci, tedy tradičně až po prezidentských volbách. Prognóza neobsahuje fakta, která by nebyla již někde diskutována. Hodna pozornosti však není pouze proto, že nic důležitého nevynechává. Závažné je, na která fakta klade důraz, neboť toto je informace, jak dnes uvažuje či co chce zveřejnit významná část mocenské elity v USA. Vždyť byla zpracovávána specialisty 16 vládních zpravodajských agentur a přizvanými civilními experty na základě otevřených zdrojů i jinak získaných informací.

Nečas činí milosrdenství tunelářům

9. 1. 2013 / Boris Cvek

Premiér této země mluví o milosrdenství! Katolík Nečas, zdá se, navrací se k evangeliu a dojal se nad chudými a slabými. Slyšme jeho slova: "Nečas zdůraznil, že amnestie je "plošným aktem milosrdenství" a jako taková je na rozdíl od milostí "slepá". "Milosrdenství narušuje spravedlnost," dodal Nečas s tím, že amnestie není politickým aktem."

Zaslzel jsem. O kom to mluví? O Romech z ostravského Přednádraží? O důchodcích, o lidech bez práce, o obětech lichvářů? O nemocných? O sirotcích a vdovách?

Past na občany aneb jenom nezdeptaní vzdorují

9. 1. 2013 / Marek Řezanka

Ve svém textu Tisíc a jedna frustrace jsem upozorňoval na pro celou společnost nebezpečný jev, kdy mocenská zvůle opakovaně drtí naděje občanů, aby rezignovali, otupěli, podřídili se. Není nic snazšího než jim až pod nos strčit lákavou kost i s nějakými těmi zbytky masa -- a v nejlepším ucuknout. Kolikrát jsme to v poslední době zažili. Přísliby pádu krajně asociální a nekompetentní vlády s tím, že tentokrát to již zaručeně vyjde. Avizované rozvíření některých kauz (sKarty, CASA), aby vše utichlo a kromě Rathova případu šlo k ledu. On je jaksi u ledu jen ten Rath, jenom na rozdíl od různých Dalíků, Janoušků a Parkanových hnije několik měsíců ve vazbě.

Kritický bloc-notes: I. 1. 2013

9. 1. 2013 / Josef Brož

Amnestie. Mohl to být nezajímavý novoroční projev -- glosovalo by se, že prezident vypadá trochu utrápeně, že hovoří o nějakých "našeptáváčích", má košili s manžetami a dvouřadé sako, chybí mu kapesník, nebo že mluví o plných supermarketech, tvrdé práci, o neklidu, a že zkusil nečekaně i "zdravý rozum", i když se mu třásly ruce - kdyby...

Česká vláda svými škrty a absencí ekonomické strategie způsobila už nezaměstnanost 545 311 lidí

9. 1. 2013

Nezaměstnanost v ČR v prosinci stoupla na 9,4 procenta. Oproti listopadu je nezaměstnaných o 40 000 víc. Volných míst ubyla desetina. Česko má nyní bez práce 545 311 tisíc lidí, což je o 36 813 víc než na konci listopadu.

Česká vláda nemá žádnou strategii na rozvoj ekonomicky slibných odvětví, jakou realizuje například Německo už přes dvacet let. Nesmyslnými škrty (ČR je jedna z nejméně zadlužených zemí v Evropě) česká vláda omezuje koupěschopnost obyvatelstva a jeho poptávku a zvyšuje nezaměstnanost.

Zdroj: ZDE

K tomu: Profesor Martin Myant, ČR potřebuje státní investice pro budoucnost, nikoliv finanční škrty ZDE

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2012

7. 1. 2013

V prosinci 2012 přispělo finančně na Britské listy 210 osob bankovním příkazem celkovou částkou 64 984,45 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v září 2012 částkou 2801,71 Kč.

93 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2012 na projekt ke zcivilizování exekutorské praxe částkou 60 421,37 Kč. Konečná částka k dispozici Britským listům k 31. 12. 2012: byla 258 165.75 Kč, z toho na exekutorský projekt 161 475.59 Kč a na na provoz Britských listů 96 690.16 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.