Kdo shrábne bank?

11. 1. 2013 / Marek Řezanka

Termín prvního kola tzv. přímé prezidentské volby je na spadnutí a spolu s ním se vnucuje hned několik otázek. Jaká bude voličská účast? Objeví se zde významná část občanů, kteří jinak k volbám nechodí? Podle čeho se lidé v těchto volbách budou rozhodovat: podle stranického klíče, podle názoru svých oblíbených mediálních osobností, či na základě televizních duelů kandidátů na Hrad? Může být někdo z kandidujících zvolen již v prvním kole? A pokud ano, za jakých podmínek? Bude prezident zvolen jednoznačně, nebo půjde o vítězství těsné?

Podle většiny předvolebních průzkumů má v prvním kole největší šanci na úspěch dvojice Zeman a Fischer s tím, že Fischer na posledních metrech před cílovou rovinkou ztrácí a dotahuje se na něho trio Dienstbier, Franz a Schwarzenberg.

Nesporně bude důležité, kdo k volbám přijde, a kdo ne. V podstatě nikdo neočekává, že by některý z kandidátů mohl být zvolen hned v kole prvním. Je zde vůbec taková, byť jen teoretická možnost? Osobně se domnívám, že čistě teoreticky by v prvním kole mohl být rovnou zvolen Miloš Zeman, a to v případě nízké účasti, kdy by zároveň k volbám přišli většinou voliči ODS a KSČM, pro něž by byl nejoptimálnějším kandidátem.

Miloš Zeman bude pravděpodobně jedním z postupujících do druhého kola. Volit ho bude nezanedbatelná část voličů z řad ODS, ale i KSČM a části ČSSD. Dále ho budou volit příznivci SPOZ, možná Klausovi Svobodní, když se dál neprobojoval V. Dlouhý - a možná část těch voličů, kteří by jinak tíhli k T. Okamurovi. Naopak, Zeman patrně nemůže počítat s hlasy voličů TOP09 a lidovců či Strany zelených. Podporu nemůže čekat ani od různých protivládních hnutí, pro které je často synonymem k současnému prezidentovi Klausovi. Tipuji, že při větší voličské účasti může mít Zeman podporu tak 22-25 % voličů.

Nejnapínavější tedy bude, kdo se umístí na druhém postupovém místě. Lze předpokládat, že to nebude nikdo z tria Sobotka, Fischerová, Roithová. Nikdo z těchto kandidátů nemá přílišné šance na zisk hlasů napříč politickým spektrem. Roithovou nemusí podporovat ani všichni voliči KDU-ČSL. Stejně tak většina voličů ODS se patrně bude rozhodovat zejména mezi J. Fischerem, M. Zemanem, případně K. Schwarzenbergem a V. Franzem. Fischerová má podporu mezi různými hnutími -- nejviditelnější podporu má ze strany Hnutí za přímou demokracii pro svou podporu principům přímé demokracie a průmyslovým družstvům. Je propagována jako nestranická občanská kandidátka, která však nejspíš nezíská výraznější podporu ze strany voličů žádné ze zavedených stran.

Černým koněm prezidentské volby je V. Franz. Pokud se tyto volby ponesou v nějakém duchu, potom pod heslem "změny", kterou si ovšem každý představuje nějak jinak. Mnohým voličům bude stačit, že daný kandidát nikdy nesmočil v nenáviděné politice ani nos, a tak mu dají hlas, i kdyby v tom nose viselo sto stříbrných kroužků. Fundovanost kandidáta tyto voliče příliš zajímat nebude.

Podceňovat ovšem nelze ani J. Bobošíkovou. Jako jediná z kandidátů hraje na ostrou protievroskou notu -- a na tu řada voličů, včetně dosavadních sympatizantů prezidenta Klause, slyší.

I když oficiálně vedení KSČM Bobošíkovou v klání o Hrad nepodpořilo, je možné předpokládat, že nemalý podíl voličů této strany jí svůj hlas dá. A možná se přidají i někteří voliči z ODS a ČSSD, stejně jako voliči Suverenity, popřípadě DSSS.

V. Franz není oficiálně spojen se žádnou politickou stranou. Spoléhá částečně na prvovoliče, částečně na některé voliče ČSSD, TOP09 či nevoliče, kteří se dají zlákat právě vidinou změny politiky. Výraznou podporu bude V. Franz očekávat od lidí do 30 let věku. O tyto voliče bude svádět tuhý boj s nenadále objeveným punkerem, K. Schwarzenbergem. Ten má naději na hlasy mladých navzdory svému nejvyššímu věku ze všech kandidátů a navzdory faktu, že je tváří nanejvýš asociální a nekompetentní vlády v ČR, která naprosto nezvládla boj s korupcí. A boj s korupcí nezvládl ani ministr Schwarzenberg, když nedokázal podepřít J. Klouzala, který na ministerstvu zahraničí proti korupci vystoupil.

Schwarzenberg má přitom masivní podporu české intelektuální fronty a uměleckého světa zvlášť. Mnozí v něm vidí pokračovatele V. Havla, kterého si povětšinou nekriticky idealizují do symbolu pravého opaku toho, co představují V. Klaus a vláda P. Nečase.

K. Schwarzenbera budou kromě voličů TOP09 volit i někteří voliči ČSSD, ODS, Strany zelených (navzdory jeho ekologické politice např. v oblasti jaderné energie), ale i KDU-ČSL.

S heslem nového stylu v politice přichází i J. Fischer, letní premiér z roku 2010. Také se snaží hrát kartu nestraníka -- závěr kampaně mu ovšem vyšel na nevhodnou dobu, kdy v hledáčku médií i veřejnosti je vše, co bylo spojené s KSČ. A on byl s touto stranou spojen prakticky celá osmdesátá léta.

Podporu bude mít jednak ze strany části voličské základny ODS, ale i ČSSD, jejíž jedno křídlo si dlouho s myšlenkou nominace Fischera za ČSSD pohrávalo, a také KSČM. Nelze předpokládat, že by získal významnější podporu ze strany voličů TOP09.

O druhé postupové místo svede souboj s Fischerem, Franzem a Schwarzenbergem J. Dienstbier. Člověk, který má reprezentovat nový styl v ČSSD, má pomoci očistit tuto stranu od korupčních a klientelistických vazeb a má představovat nový moderní levicový antimilitantní proud.

J. Dienstbier má podporu řady hnutí, nejvýrazněji asi ze strany ProAltu. Pro jeho zvolení se vyslovili levicoví myslitelé jako J. Keller či I. Švihlíková. Bude ho volit patrně většina voličů ČSSD, část voličů KSČM, část příznivců Strany zelených, ale možná i nějaké to procento pravicových voličů, zejména z ODS, totiž těch, kteří jsou pobouřeni mírou úpadku strany, která se v jejich očích zpronevěřila svému pravicovému programu a sklouzla ke klientelistickému až korupčnímu jednání (např. kauza ministra Drobila, odsouzení Novák a Pekárek, způsob rozdělování vlivných funkcí mezi tzv. rebely, atp.).

Rozhodující zde může být každý hlas. Odhaduji, že kvarteto Dienstbier, Fischer, Franz a Schwarzenberg získá přibližně stejný podíl hlasů, každý z nich něco mezi 12-15 %. Vše bude velmi záviset na přízni voličů KSČM, kterých je poměrně hodně a kteří jsou ve volbách obecně disciplinovaní. Počítám, že svou přízeň rozloží mezi Zemana, Bobošíkovou, Dienstbiera a Fischera. Otázkou je, zda více méně rovnoměrně, či zda jeden z těchto kandidátů strhne hlasy voličů KSČM na svou stranu.

Lze spekulovat, že v případě své účasti v prezidentské volbě mohl mít značnou voličskou podporu T. Okamura. Jak se jeho potenciální voliči zachovají? Budou volby bojkotovat? Podpoří M. Zemana? Nebo někoho jiného? Budou odevzdávat protestní přeškrtnuté hlasy? Budou vhazovat lístky se jménem svého vyřazeného kandidáta?

Kdo se (s největší pravděpodobností) spolu se Zemanem dostane do druhého kola voleb (nebude-li rozhodnuto již v kole prvním), těžko predikovat. Pokud jsou ale na levici tři kandidáti (spolu se Zemanem, který bude výrazně ukrajovat i pravicové hlasy), na pravici se poperou hned čtyři. Zuzana Roithová je spíše reprezentantkou politického středu, J. Bobošíkovou je možno vnímat jako kandidátku krajní pravice.

Jak tedy osobně tipuji výsledky voleb po prvním kole? Na základě svých úvah nějak takto (počítám s účastí něco kolem 60 %, přece jen to jsou volby výjimečné a svého druhu první): M. Zeman 23%, J. Dienstbier 16 %, K. Schwarzenberg 15%, J. Fischer 14 %, V. Franz 12 %, J. Bobošíková 10 %, T. Fischerová 4 %, P. Sobotka 3 %, Z. Roithová 3 %.

Na rozdíl od Jakuba Patočky (ZDE) si nemyslím, že by P. Sobotka reprezentoval značku ODS. Je sice jejím kandidátem, většina voličů ODS se podle mého ale bude rozhodovat mezi M. Zemanem a J. Fischerem. Taktéž bych nepodceňoval J. Bobošíkovou. Za určité konstelace může získat většinu hlasů voličů KSČM, možná i DSSS, kteří budou volit jediného z antievropských kandidátů. Ve snaze některých komentátorů popřít Zemanovu levicovost a udělat z něho přívěsek V. Klause, se zcela zapomíná na spřízněnost Klause právě s Bobošíkovou. Nebyl to Zeman, kdo se dostavil na Svatováclavskou pouť, aby se obdivoval projevům stávajícího prezidenta. Zato J. Bobošíková (ani V. Franz) tam nechyběli. Také V. Franz bude mít podle mě větší než 5% podporu. Očekávám, že právě mezi Dienstbierem, Schwarzenbergem, Fischerem a Franzem se rozhodne o druhém postupujícím. Domnívám se, že šance mají tito jmenovaní více méně podobné.

Jsem přesvědčen, že rozhodne především to, jak mezi tyto kandidáty rozloží voliči parlamentních stran svou přízeň. Můj odhad je následující: Voliči ČSSD: 55 % Dienstbier, 25 % Zeman, 10 % Fischer, 10 % ostatní kandidáti. Voliči ODS: 40 % Zeman, 30 % Fischer, 10 % Schwarzenberg, 10 % Sobotka, 5 % Bobošíková, 5 % ostatní. Voliči TOP09: 90 % Schwarzenberg, 5 % Roithová, 5 % ostatní.

Jak se budou rozhodovat voliči KSČM, těžko říci. Doporučení vedení strany zní jasně: jsou zde dva levicoví kandidáti, Dienstbier a Zeman, nikoho z nich nepreferujeme, vyberte si sami. Větší pozornost je ovšem v komunistickém tisku věnována Zemanovi. Otázkou ovšem je, zda se část voličů KSČM nebude identifikovat s J. Bobošíkovou -- případně, jak bude tento podíl výrazný. Její antievropský postoj může mobilizovat především některé voliče ODS a KSČM -- většinou ty, kteří mají blízko ke Klausovi. Zkusím si tedy tipnout. Voliči KSČM: 55 % Zeman, 25 % Bobošíková, 15 % Dienstbier, 5 % ostatní.

A jak by mohli volit ti, kteří v případě jiných voleb k urnám nechodí -- a kteří vhodí platné hlasy: 65 % Franz, 25 % Fischerová, 10 % ostatní.

Předpokládám, že Zemana budou volit jednak ti lidé hlásící se k levici, kteří považují jeho vládu v době 1998-2002 za úspěšnou a za období sociálního smíru. Dále ho budou volit i lidé pravicově založení, kteří si cení jeho postojů v zahraniční politice a jeho ekonomického vzdělání.

Dienstbiera bude volit ta část levice, která Zemana spojuje s negativy opoziční smlouvy a které vadí jeho militantní postoje. Ta část levice, která chce nový levicový směr s důrazem na sociální stát a s ostrým vymezením proti všem podobám korupce a klientelismu a s vymezením vůči všem podobám xenofobie a rasismu.

Schwarzenberga budou volit zejména lidé do 30 let věku a většina těch, kteří si vytvořili kult Václava Havla a právě v knížeti vidí jeho pokračovatele. Většina jeho voličů se bude rekrutovat z řad sympatizantů s TOP09.

Fischer si získá podporu části pravicových voličů, pro něž není oficiální kandidát za ODS, P. Sobotka, příliš přitažlivým.

Franz bude spoléhat zejména na voliče velkých měst a lidi do 30 let věku, o něž bude soupeřit spolu se Schwarzenbergem.

Bobošíková se bude spoléhat na hlasy těch, kteří si přejí opustit EU. Má určitou výhodu, že s tímto programem nevystupuje žádný jiný z kandidátů. Může získat podporu části voličů KSČM, ale i ODS. Následující hodiny ukážou, nakolik jsou tyto subjektivní odhady reálné a nakolik se do výsledků promítne pravolevá orientace voličů. Volba prezidenta sice není primárně o ideologii, ovšem současná situace v ČR je poněkud zvláštní. Zvláštní v tom ohledu, že značná část české veřejnosti je vládou a jejími kroky systematicky deprivovaná. Dalo by se tedy očekávat, že do druhého kola postoupí nejméně jeden kandidát, který se vůči stávající vládní koalici vymezuje, a který nepotáhne pod praporem obhajoby tzv. církevních restitucí, tzv. penzijní reformy či pod fanglí zavírání očí nad podivnými kauzami pánů Bessera, Drábka atp. T. Fischerová, třebaže je jednou ze tří levicových kandidátů, nejspíš velké šance na postup do druhého kola mít nebude, protože neosloví voliče zavedených parlamentních stran. Prezentuje se jako kandidátka nestranická -- a je skutečně symbolem alternativy ke stávajícímu systému. Jenomže zastánců této cesty je v naší společnosti zatím minimum. Problémem Z. Roithové podle mého bude, že jako zastánkyně církevních restitucí nebude mít podporu voličů levicových - a pravicoví a středoví budou tíhnout spíše ke Schwarzenbergovi.

Ale je zároveň třeba si uvědomit, že zde proběhly různé výzvy "silnějších" kandidátů těm "domněle slabším", aby pro jejich dobro z boje odstoupili, svým voličům navzdory. To může vyvolat reakci zcela opačnou -- a marginalizovaným uchazečům nahnat nějaké ty hlasy. Mohlo by se tak paradoxně stát, že Z. Roithová posílí na úkor pana knížete či P. Sobotka na úkor J. Fischera. Rozhoduje se od odpoledních hodin pátku 11.

Každopádně nebudeme s největší pravděpodobností znát jméno prezidenta republiky již po prvním kole voleb. Vše ostatní je stále otevřené. Máme zde devět kandidátů, kteří zastávají různé postoje a kteří mají rozdílné představy o úloze a roli prezidenta republiky. Pevně věřím, že vzroste počet těch voličů, kteří zkusí čelit nejrůznějším mediálním tlakům a kampaním -- a kteří budou volit na základě svých zájmů, svého přesvědčení, své vůle. V takovém případě může mít tzv. přímá volba prezidenta, jakkoli je nedokonale nastavená, svůj význam.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.1. 2013