Jak to bylo s Nadací Charty 77 a s financováním disidentů

9. 1. 2013

Britské listy uveřejnily článeček "stařičkého vědce" (Jiřího Jírovce) "Mé mladé přítelkyni", jehož jedna pasáž se dotýká i Nadace Charty 77, píše František Janouch. Praví se v ní:

"O penězích pro Chartu 77 se rovněž moc nemluví. V nejlepším případu proti sobě stojí tvrzení, že všechno bylo v pořádku, proti tvrzení jiných chartistů, že tomu tak nebylo. Pokud jakýsi redaktor tvrdí, že neexistovalo financování Charty, nechť laskavě vysvětlí, kdo a proč dostával prostředky posílané do Československa prostřednictvím Nadace Charty 77. Fyzik Janouch ji ve Švédsku založil již v roce 1978. Původ oněch peněz je ovšem zamlžen eufemismem "soukromí dárci"."

Chtěl bych v této souvislosti udělat několik poznámek. Nadace Charty 77, kterou jsem v prosinci 1978 založil ve Stockholmu, pomáhala nejen signatářům Charty 77, ale i jiným osobám, které se v důsledku politického pronásledování dostaly do hmotné nouze. V archivu Nadace jsou např. dva dojemné dopisy Biskupa starokališné církve Augustina Podoláka, ve kterých děkuje za tuzexové bony, poslané hladovějícímu věřícímu.

Veškeré finanční archivy Nadace jsou zachovány a uloženy spolu s každoročními závěry švédského úředního revizora a verdikty švédského daňového úřadu. Vyplývají z nich zcela jasně i veškeré finanční zdroje Nadace. Většinu tvořily sbírky, příspěvky spisovatelských, náboženských, studentských, odborových, uměleckých, hereckých a jiných organisací, dále pak ceny, které věnoval Nadaci Václav Havel (cena Erasma Rotterdamského, 1/3 ceny Olofa Palmeho, celá cena Sonningova). Z archivu lze přesně zjistit, kolik která cena obnášela. Podle zatím dosti dobře fungující paměti též stařičkého vědce-fyzika (je mi přes 81 let) byla Erasmova cena kolem 400.000 guldenů, celá cena Olofa Palmeho asi 200.000 šv. korun a Sonningova cena 500.000 dánských korun. Velkým přispěvovatelem Nadace byl George Soros. Měli jsme s ním však domluvu, že jeho příspěvek nepřesáhne 50% rozpočtu Nadace. Tato domluva byla možná porušena v roce 1990, kdy Sorosův příspěvek pravděpodobně přesáhl padesát procent celkového rozpočtu Nadace.

Václav Havel od Nadace nikdy žádné peníze nedostával -- vydělával si dost honoráři za své hry a publikace svých knih a článků. Olga Havlová dostávala od Nadace účelové prostředky na provoz originálního Videožurnálu a ještě na financování jednoho-dvou samizdátových časopisů. Podrobnosti lze nalézt v uveřejněných korespondencích Havel-Janouch a Havel-Prečan (dohromady kolem 2000 stran).

Podotknu, že Nadace Charty podporovala téměř všechna exilová nakladatelství a řadu exilových časopisů a některá exilová setkání, m.j. např. Wroclavský festival.

Mimochodem, archivy Nadace byly plně zpřístupněny jednomu z mluvčích Charty 77 v roce 1990. V průběhu 90 let byly archivy Nadace otevřeny dvou českým historikům, kteří v nich ještě ve Stockholmu strávili dohromady několik týdnů. Jednalo se o Květu Jechovou a Oldřicha Tůmu, pozdějšího ředitele Ústavu soudobých dějin AV ČR.

George Soros přestal přispívat k financování Nadace zhruba v roce 1991. Nedomníval se však, že zakoupení Leksellova gama nože by mělo patřit k úkolům Nadace. Po úspěšném završení této sbírky a zakoupení tohoto přístroje však přišel pogratulovat s kartonem šampaňského. To ještě nevěděl, a nevěděli jsme to ani my, že se pražský LGN stane nejúspěšnějším mezi asi 270 noži na celém světě a uskuteční celých 10526 zákroků a významně ovlivní vývoj radioneurochirurgie. Sbírka na LGN byla průlomovou událostí v čs. neziskovém sektoru a výrazně ovlivnila jeho vznik a rozvoj.

Kdyby stařičký vědec přistupoval ke psaní svých článků alespoň trochu vědecky, nemusel by se takto blamovat.

František Janouch, zakladatel a předseda SR Nadace Charty 77

Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... TÉMA BL

Štěpán Kotrba: "Duhové peníze" ZDE

František Janouch: Nic z toho, co píše Kotrba o Nadaci Charty 77, není pravda ZDE
Štěpán Kotrba: Internet je svině, pane Janouchu ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 9.1. 2013