V druhém kole se střetne Zeman se Schwarzenbergem

12. 1. 2013 / Jan Čulík

Nejúspěšnějším kandidátem prezidentské volby je Miloš Zeman, který získal po sečtení 100 procent volebních okrsků 24,21 procent hlasů. Druhý je Karel Schwarzenberg s 23,40 procenty hlasů. Třetí je Jan Fischer se 16,4 procenty hlasů a čtvrtý je Jiří Dienstbier s 16,1 procenty hlasů.

Jak to interpretovat? Jak na to poukázala už některá zahraničí média, hlasování pro kontroverzního Miloše Zemana je zjevně protestním hlasem proti vládnoucím stranám, voličů nevadilo zjevně ani to, že při předvolebních debatách Zeman říkal celou řadu nepravd, ani jim zřejmě nevadí jeho údajná vazba na ruské kruhy.

Pozoruhodně úspěšný je vzhledem ke své absolutní nepoužitelnosti stárnoucí kandidát Karel Schwarzenberg. Přestože má jako politik jedině záporné vlastnosti a jeho stoupenci nedokázali uvést žádnou konkrétní pozitivní vlastnost, jíž by České republice prospěl, zřejmě aura "aristokratičnosti", stejně jako masivní mediální kampaň pro Schwarzenberga, na voliče zapůsobila. Schwarzenbergovi se zřejmě podařilo úspěšně potlačit svou vazbu na současnou českou vládu i na to, že je šéfem kontroverzní strany TOP 09, která je odpovědná za celou řadu velmi kontroverzních politických rozhodnutí z poslední doby. Schwarzenbergův úspěch navzdory tomu, že nemá České republice vůbec nic co nabídnout, je pozoruhodným úspěchem manipulativní předvolební propagandy a jistě se stane užitečným materiálem pro analýzy marketingových manažerů usilujících o zblbnutí české veřejnosti. V tomto případě se to tedy podařilo a Schwarzenbergově týmu je nutno složit výraznou poklonu, protože dokázali nemožné - vyvolat ve společnosti podporu pro člověka, který zaštiťoval všechna kontroverzní rozhodnutí současné nepopulární vlády.

Relativní neúspěch Jana Fischera je v důsledku jeho nemastnosti neslanosti i různých skandálů týkajících se placení obecenstva v televizi či trapné medializace jeho pokusů být viděn ve společnosti amerických politiků zcela pochopitelný.

Zajímavý je i zjevný neúspěch Jiřího Dienstbiera. Na něm se možná podílely dva protikladné faktory. Dienstbier je pro zkorumpovanou ČSSD nebezpečím, protože deklaroval, že se postaví proti korupci. Proto ho nepodpořila od samého začátku jako jediného kandidáta. Druhým protikladným faktorem je to, že Dienstbier je spojován s ČSSD, tedy s jednou z establishmentových stran, jíž voliči nemusejí důvěřovat, pro mnoho lidí to nebude nezávislý kandidát. Třetím faktorem působícím proti Dienstbierovi může být samozřejmě iracionální antikomunismus.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 11.1. 2013